Skip to content

AGT 166: Skalni utvar Kocka EarthCache

Hidden : 8/1/2020
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Skalní útvar Kočka čedičové varhany
a naleziště minerálů
166

Skalní útvar pojmenovaný příznačně Kočka byste našli nedaleko silnice mezi Litoměřicemi a Žitenicemi. Polní pěšiny, které k ní vedou, jsou pohodlné, nepříliš dlouhé a jen posledních pár metrů se objeví ostřejší stoupání. Modrá turistická značka vás dovede až na vrchol, odkud budete mít překvapivě dokonalý rozhled. Vítejte na dalším pokračování AGT.


Základní informace

Kdysi byste se na tohle místo doptali jako na Uhustein, tedy Výří kámen, anebo jako na Eulenburg, čili Soví hrad. Nebo také Katzenberg - Kočičí kopec. Německé názvy korespondují s českými, dnes se vrchu říká Sovice a skalnímu útvaru na vrcholku Kočka.

Při troše dobré vůle a jiném úhlu pohledu může totiž kamenná kočičí hlava připomínat hlavu soví. Nejde přitom o ryze přírodní útvar. Kdysi tady byl čedičový lom, poslední odstřel byl proveden v roce 1901 a možná že i lamači trochu přiložili ruku k dílu, aby zbytek skalního suku připodobnili zvířecí siluetě. Lidová tvořivost v posledních desetiletích za pomoci barevných sprejů přidala skále ještě jasně zelené kočičí oči, zuby a nos.
 

Naleziště minerálů

Podle Jiřího Svobody, autora knihy Tajemství Českého Středohoří, zde kdysi bylo významné mineralogické naleziště. Nacházely se tu kromě jiných například thompsonit, natrolit, apofylit a také vzácnější hyalit – skelný opál.
 

Thomsonit, hydratovaný hlinitokřemičitan (alumosilikát) sodíku a vápníku (obvykle obsahuje i něco stroncia, je zástupcem skupiny zeolitů (viď heslo analcim). Je bezbarvý, bílý, nažloutlý nebo jinak světle zbarvený, průhledný až průsvitný, dokonale štěpný, skelně až perleťově lesklý. Tvoří tabulkovité nebo sloupcovité krystaly, často seskupené do vějířovitých, kulovitých a stébelnatých agregátů s drúzovitým povrchem. Thomsonit se vyskytuje především v dutinách čedičů a znělců; v ČR zejména na mnoha lokalitách v Českém středohoří. Velmi pěkné ukázky thomsonitu lze sbírat ve starém lůmku těsně pod vrcholem Pustého vrchu u Folknářů v. od Děčína. Thomsonit zde tvoří bohaté skupiny až 1 cm velkých bílých kulovitých agregátů v až 10 cm velkých dutinách bazaltu.

Natrolit je jedním z nejhojnějších zeolitů (pojem zeolit je vysvětlen u hesla analcim). Je to hlinitokřemičitan (alumosilikát) sodíku s vodou. Je bezbarvý, bílý, šedobílý, méně často růžový, červený, zelený i nažloutlý, průhledný až průsvitný, skelně lesklý. Tvoří dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly a jejich snopkovité, kulovité a paprsčité agregáty. Je to poměrně běžný minerál vznikající krystalizací z horkých magmatických roztoků v dutinách vulkanických hornin. Vzácněji se vyskytuje i v jiných geologických prostředích, například v některých pegmatitech nebo na žilách alpského typu.

Apofylit je hydratovaný křemičitan (silikát) vápníku a draslíku s fluorem a hydroxidovou skupinou (OH). Rozlišujeme dva samostatné minerální druhy souhrnně označované jako apofylit. Je to nerost typický pro dutiny ve vulkanických horninách, ve kterých tvoří velmi pěkné drúzy hojnoplochých krystalů. Trh s minerály je v současné době doslova zaplaven velkým množstvím vzorků fluorapofylitu z velkých dutin v čedičích v širším okolí města Pune (anglicky Poona) v indickém státě Maháráštra. Krystaly z tohoto naleziště jsou bezbarvé, čiré až průsvitné a neprůhledné a bílé. Jsou to krátké sloupce, tabulky, popřípadě je jejich tvar blízký krychli. Jsou skelně až perleťově lesklé. Jejich obvyklá velikost je okolo 3 cm, vzácností ovšem nejsou krystaly až 10 cm velké. Apofylit je dokonale štěpný.

Hyalit neboli opál je amorfní hydratovaný oxid křemičitý. Struktura opálů je silně neuspořádaná, opály nevytvářejí pravidelnou krystalovou strukturu. Říkáme, že opál je beztvarý neboli amorfní. Obsah vody v opálech kolísá v rozmezí cca 3 až 12 hmotnostních %. Časem vodu ztrácejí a krystalizují na křemen – chalcedon. Opály jsou různě zbarvené příměsmi, bývají šedobílé, šedé, zelené, šedomodré, žluté, okrové, hnědé, černé atd. Mohou být i bezbarvé a průhledné.

 

ODLUČNOST

Odlučnost je geologický jev, při kterém dochází k oddělování jednotlivýc celků hornin od sebe. Jednotlivé typy horniny mají různé druhy odlučnosti, které jsou pro ně charakteristické.

 

Některé horniny se pak projevují více typy odlučností - jako např. pískovec, kde se setkáváme s blokovou a i se sloupcovou odlučností,
 

Sloupcová odlučnost - čedičové varhany

Z geologického hlediska jde o ukázku pronikání magmatu do okolních hornin. Láva vystupovala na povrch z velké hloubky, pomalu se ochlazovala a tvořila sloupce. Pozdější eroze a také těžba je odhalily ve větších plochách a útvarech. Sloupce jsou jasně čitelné a poměrně pravidelné. A eroze pracuje dál. I u Kočky je jeden z okrajových sloupců zřetelně oddělený a časem působením zatékající vody a mrazu odpadne a zase trochu změní obrys kamenného kočičího těla.

Čedič neboli bazalt (starší, paleozoické bazalty se nesprávně nazývají diabas nebo melafyr) je velice četná tmavá výlevná vyvřelá hornina s charakteristickou porfyrickou nebo sklovitou strukturou, někdy s vyrostlicemi jednotlivých minerálů. Vyskytuje se však i ve formě škváry, bez viditelných krystalů. Obvykle má šedou či černou barvu, zvětralý čedič má barvu spíše šedou.

Termín čedič (bazalt) se používá k označení jemně zrnitých extruzivních, případně mělce uložených intruzivních hornin, hrubě zrnité hlubinné horniny daného složení se označují názvy dolerit a gabro. Termín bazalt, předtím používaný už ve starém Řecku a Egyptě, zavedl v současném pojetí v roce 1546 Georgius Agricola. Starověké použití termínu je připisováno římskému přírodovědci Pliniovi staršímu.
 


Pro čedič je charakteristická jemnozrnná stavba vzniklá rychlým utuhnutím lávy na povrchu planety. Ve své stavbě obsahuje často velké krystaly minerálů či vesikule, drobné bublinky vyplněné plynem či druhotnou mineralizací, a nebo se vyskytuje ve formě strusky. Odlučnost čediče je obvykle sloupcovitá. Při chladnutí magmatu a pozdějším zvětrávání se tvoří pěti, šesti či sedmiúhelníkové bloky. Textura bývá proudovitá nebo všesměrná. Dle oficiální definice vycházející z pozice čediče v diagramu QAPF je tato hornina jemnozrnná vyvřelá hornina, která má méně než 20 objemových procent křemene a méně než 10 % foidů a minimálně 65 % živců ve formě plagioklasu.

Hexagonální odlučnost čediče v oblasti Sheepeater Cliff, Yellowstonský národní park, USA
Na Zemi vzniká většina čedičových magmat dekompresním tavením pláště. Čediče tvoří ve velké míře oceánskou kůru, která vzniká na středooceánských hřbetech výstupem (upwelling) plášťového materiálu.
 

Sloupcová odlučnost - efekt varhan

Sloupcová odlučnost je geologický jev, který se projevuje zejména u čediče.
 

 

A jak vzniká efekt varhan? To je právě ta sloupcovitá odlučnost. Je způsobena smršťováním lávy při jejím chladnutí. Tak jako u bahenních prasklin na dně vypuštěného rybníka dochází při zmenšování objemu chladnoucího čediče k vertikálnímu rozpukání a vzniku pěti až šestihranných sloupů. U lávových výlevů jsou sloupce orientovány kolmo k povrchu (tedy nikoliv jako běžné odkryvy např. vápenců, které jsou horizontálně.
 


Proces tuhnutí může trvat jednotky, desítky, ale i stovky let, kdy dochází k dalším geomorfologickým procesům. Proces tuhnutí a vznik varhan tak může být narušen dalšími pohyby. Sloupce pak mají nepravidelný tvar, ohýbají se, jsou skřívané a ohnuté.

 

Mimo Země jsou čediče známé taktéž z pozemského Marsu, Venuše a dokonce i z asteroidu Vesta. Předpokládá se, že zdrojovými horninami pro částečné tavení jsou jak peridotity tak i pyroxenity.

 

Nadmořská výška Kočky, pouhých 271 metrů nad mořem, na první pohled milovníka výhledů neupoutá, o to příjemnější je překvapení, když se turista dostane na vrchol.

Pokud se Kočce zahledí do očí a poté kousek stranou, uvidí vzadu za pomyslným kočičím ocasem Milešovku. A dále pak po směru hodinovým ručiček Malý Kamýk čili Malé Hradiště a navazující Velké Hradiště, Dlouhý vrch, Křížovou horu, Liščí vrch nad Ploskovicemi a na obzoru pak i nezaměnitelnou oblou siluetu památné hory Říp. A celé město Litoměřice jako na dlani.

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář či přes profil správně následující otázky a úkoly.

1) Vysvětlete vlastními slovy: Co je to odlučnost hornin?
2) Jaké známe typy odlučností? Vyjmenujte alespoň 3.
3) Prohlédněte si skalní útvar kočky a řekněte, o jaký ty odlučnosti se jedná?
4) Zamyslete se, proč mají sloupce zrovna šestihranný tvar? Snažte se na tuto odpověď přijít logickou úvahou při znalosti informací z listingu. Zajímá mě, proč to není třeba trojúhelník nebo kruh. Nápověda: Pomůže Vám znalost geometrie - učivo 5. třída základní školy.
5) Prohlédněte si důkladně okolí - kupodivu se zde můžete setkat ještě s jedním typem odlučnosti - s jakým?
6) Přiložte fotografii sebe v místě výchozích souřadnic. Pokud máte obavu fotit přímo sebe - vyfoťte v místě výchozích souřadnic nějaký osobní předmět, který s Vámi budu moci spojit. Např. kolo, klíče, talisman a to pokud možno takový předmět, který k takovým účelům běžně používáte a tak jej s Vámi budu moci spojit podle předchozích fotografií.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Zdroje:

Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Web: Velebil.net
Web: Mapy.cz
Web: Regiony.Rozhlas.cz
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)