Kamennou scenérii v parku Benátky v Lounech zhotovil v roce 2008 dle vlastního návrhu zahradník a tvůrce kamenných kompozic PhDr. Stanislava Špoula. Vyrostl zde tzv. kamenný les ze 130 tun horniny. Dílo je vytvořeno z kamenných bloků čedičové horniny tefritu sloupcovité odlučnosti, vyskytující se v geologickém masivu Českého středohoří a valounů, které symbolizují vodní koryto pocházejících z říčních náplav pravěkého Ohře.
Bloky použité v scenérii jsou z čediče nebo-li bazaltu, což je nejhojnější výlevná magmatická hornina na povrchu Země, Měsíce a patrně i jiných těles sluneční soustavy; na Zemi tvoří více než 90 % výlevných hornin. Je to jemnozrnná šedočerná hornina složená přibližně stejným dílem z plagioklasů a pyroxenů (u obou jde o druhy bohaté vápníkem) a z necelých 20 % ostatních minerálů (hlavně olivín, pyroxen chudý vápníkem a Fe-Ti oxidy). Pro čedič je charakteristická jemnozrnná stavba vzniklá rychlým utuhnutím lávy na povrchu planety. Ve své stavbě obsahuje často velké krystaly minerálů či vesikule, drobné bublinky vyplněné plynem či druhotnou mineralizací, a nebo se vyskytuje ve formě strusky. Odlučnost čediče je obvykle sloupcovitá. Při chladnutí magmatu a pozdějším zvětrávání se tvoří pěti, šesti či sedmiúhelníkové bloky. Textura bývá proudovitá nebo všesměrná.
Valouny použité v scenérii jsou z křemenců a slínů. Tyto dvě horniny jsou typické pro koryto řeky Ohře v oblasti Loun. Jak je možné, že se zde vyskytují tyto dva druhy valounů. Odpověď je jednoduchá:
Křemencové valouny jsou zde v podloží už od dob třetihor. Jejich složení je převážně z křemence, nebo-li také kvarcitu. Je metamorfovaná hornina regionálního vzniku vyznačující se jemnou až středně hrubou zrnitostí. Na první pohled je možné si kvarcit splést s mramorem. Kvarcity patří mezi zralé sedimenty, velikost jejich velmi dobře opracovaných zrn se pohybuje od 2 do 0,05 mm. Obsahují až 95 % křemenných zrn. Barva je světlá od bílé a šedivé po nažloutlou až načervenalou. Struktura bývá zubovitá až mozaikovitá. Tmel bývá křemitý. Díky svému složení je kvarcit odolná hornina. Může obsahovat příměsi jako jsou pyrit, slída, živec a magnetit.
Slínové valouny se do podloží "lounského Ohře" dostaly cca před 400 000 lety na konci třetí doby ledové, kdy řeka Ohře překonala přírodní překážku u Března u Loun. Díky tomu se na toto území dostaly slínové štěrky a valouny, tzv. slínovec. Slínovec je sedimentární jemnozrnná hornina složená převážně z jílových minerálů. Většinou tmavě až světle šedá. Vzniká díky zpevněním slínu.
Ke keší:
Toto není obyčejná cache, proto na místě nehledejte žádnou fyzickou krabičku. Na místě kamenné scenérie zjistěte odpovědi k těmto otázkám, poté je zašlete na můj profil. Otázky nepřipojujte k logům, jinak bude log smazán. Nečekejte na potvrzení správnosti odpovědí. V případě nejasností vás budu kontaktovat.
1) Odhadněte výšku nejvyššího čedičového sloupce v kamenné scenérii.
2) Nyní se zaměřte na valouny, které symbolizují koryto řeky Ohře. Zkuste mi říct, které typy zde valounů tu převládají.
3) Na jednom čedičovém sloupci v scenérii je malá kovová infocedulka. Napište mi, která hornina použitá zde v scenérii nepochází z okolí Loun.
4) Dobrovolný úkol je připojit do logu fotku z Kamenné scenérie, ale dbejte na to, ať nenapovídáte ostatním. ;-)
