Dne osmého března 1478 získal Jan Ilburk z Vřesovic od českého krále Vladislava Jagelonského povolení na výstavbu hradu na hoře Doubravici.1Tento hrad měl potomku staré husitské rodiny poskytovat dostatečné přístřeší. Náleželo mu totiž hned několik vesnic a panství Teplice. Patřila mu i dnes neexistující vesnice Doubravice (Dauberwitz), která ležela na úpatí hory a podle níž se hrad jmenoval. Dřívější obývání není doloženo, zejména kvůli absenci kvalitního archeologického výzkumu. Nutno dodat, že objekt i okolí bylo v minulosti častým cílem tzv. divokých hledačů kovů. Zajímavostí pevnosti je fakt, že její fungování se odvíjí pouze při období Třicetileté války. Nové opevnění kolem pozdně gotického hradu vznikalo na počátku 17. století. Pevnost byla pobořena na konci 30. leté války a dobořena roku 1655. Od té doby do dnes slouží především k výletům místních i návětěvníků nedalekého lázeňského města Teplice.
Hrad zaujímal celé oválné téměř osamělé, dnes zalesněné hory, jejíž svahy, spadající všude téměř stejně strmě dolů, zcela odpovídaly požadavkům tedhdejší doby. Podle toho také vypadal půdorys hradu. Vnitřní hrad měl půdorys nepravidelného mnohoúhelníka, uzavřeného hradební zdí a zesíleného na nárožích okrouhlými věžemi. Na východní straně byly věže větší a v menších rozestupech tak jako na straně severní, kde navazovaly na hradební zeď obytné budovy. Slabší opevnění bylo pouze v jižní části, kde k hradbě přiléhaly jen hospodářské budovy se studnou. Kromě věží a hradeb byl hrad vybaven bezpochyby i valem. Ten vzal při stavbě nového opevnění v 17. století za své. Okrouhlé věže, ze všech stran uzavřené, byly rozděleny dřevěnými stropy na temné přízemí přístupné jen otvorem ve vrcholu, a tři patra. První a druhé patro byo vybaveno klíčovými střílnami s široce zkosenou hranou, na výšku vystřídanými, třetí patro se navenek otvíralo většími okny. Věže ukončovalo bezpochyby hrázděné vyložené polopatro a vysoká stanová střecha.
O původní stavbě víme jen málo. Hlavní obytné křídlo přiléhalo k severní části okružního opevnění a že užší hospodářské křídlo se studnou bylo při jižní hradební zdi.
Třicetiletá válka a Doubravská hora
Téměř celou polovinu konfliktu trvajícího 30 let (1618 - 1648) se válka Teplicím a okolí vyhnula. Od počátku 30. let ale byla situace zcela jiná. Ničivými saskými vpády (například tím roku 1634) panství i Doubravská hora strádaly. Osazení vrchu máme zdokumentované například z 24. III. 1639, kdy generállajtnant Gallas dal k zajištění pevnosti Nového Zámku u Teplic vložit 30 mušketýrů a přikázal, aby byli zásobováni teplickým panstvím. Poněvadž posádka koná službu v zájmu celého království, budiž nařízeno, aby byla vydržována krajskými hejtmany nebo komisaři8. Již v této době bylo jisté, že Doubravská hora je hlavní překážka pro všechna vojska, jako jedno z nejpevnějších míst před Prahou. Zajímavým důkazem je zpráva Pavla z Aldringenu (nového majitele panství, rod Aldringenů vlastnil Teplice již od roku 1634, kdy byl Vilém Vchynský zabit v Chebu) z roku 1641 po posledním výstupu pevnosti Doubravská hora: Když se schylovalo k poslednímu nepřátelskému vpádu, dodával posádce v Novém zámku u Teplic munici, proviant a jiné potřeby, a kdyby se byli vojáci zachovali podle své povinnosti a byli kladli nepříteli odpor, mohli tuto důležitou posici snadno udržet. Poněvadž se však lehkomyslně vzdali, bylo pak nutno místo dlouho a s velikou námahou dobývati zpět. Obléhající části Schlickova, Rubländova a Colloredova regimentu kvartýrovaly po celou tu dobu na teplickém panství, které na ně musilo vynaložit 11 000 zlatých, při čemž bylo poddaným, z nichž mnozí přišli o život, zakusit největších útrap. Z Nového zámku byly pisateli odňaty dva pol. kovové kusy a některé z eho dvorů a vesnic byly vypáleny. Po všech těchto nesnázích, při nichž se hraběti nedostalo nejmenší náhrady, byly nyní do jeho městečka Teplic vložena Myslíkova kompanie v síle 100 koní a oddíl 30 dragounů, při čemž také v Novém zámku je posádkou Gallovo mužstvo. Hrabě si trpce stěžuje na toto nespravedlivé kvartýrování, neboť okolních měst a panství, která ani zdaleka tolik netrpěla, bylo ušetřeno. Jelikož není s to vypočtené oddíly vydržovat, prosí za jejich odvolání a pukazuje na to, že jízda v Teplicích, otevřeném to místě, stojí docela bez užitku, ba ke škodě, neboť jezdci mohou odtud libovolně vyjíždět na silnice a páchati tam škody.
Poslední jednotka 15 – 50-ti mužů odešla z hradu 19. července 1644. Město bylo zpustlé tak, že z 156 domů jen 22 obýváno. K tomu svým dílem přispěl i požár města 7. dubna 1644. Místodržící si nepřáli další fungování tvrze, už beztak rozbořené, snad kvůli blízkosti dalšího vojska. Boření bylo úředně zahájeno po 27. červnu a nejdříve byly rozebrány tři bašty (bastiony), parkány a dvě hrubé věže (do který byla určena těžká děla). Zbyly jen sklepy a kasematy. Jedna z nejmodernějších tvrzí již neměla být příčinou usazování vojsk v kraji. I tak se zde ale neustále setkáváme s vojsky. Zůstává otázka, nakolik obyvatelstvo rozeznávalo, kdo je vlastně nepřítel. Ať byla v kraji jedna nebo druhá armáda, místní přeživší se stejně museli skrývat v lesích a bát se už ani ne o majetek, ale o holý život. Bezmoc podtrhuje fakt, že několikrát za celé válečné období byly přízemní mrazíky i v létě – v květnu i polovině června. Michel Stüeler (krupský kronikář) ale mluví o Židech, kteří pevnost rozebírali již 11. června. Švédské jednotky v kraji nyní měly možnost opevnění na hradě v Mostu, přesto Teplice zažívaly těžké kontribuce. Švédská armáda na Mostecku a Teplicku zůstala až do konce války.
,,romantická Doubravka"
V 19. století se Doubravka stala oblíbeným výletním místem lázeňských hostů. Proto nechali Clary-Aldringenové v severozápadní části zbořeniny středověkého hradu zřejmě v letech 1883-84 postavit výletní restauraci v romantickém rytířském stylu, navrženou neznámým stavitelem. Již tato stavba obnovila část hradního paláce a dvě středověké "flankovací" věže. Na vyšší z nich bylo zřízeno dřevěné vyhlídkové patro.
Poměrně brzo se ukázalo, že objekt potřebuje přestavět a zvětšit. Dle některých zdrojů (viz článek na wikipedii) Doubravka r. 1896 vyhořela, což mohlo nutnosti přestavby výrazně napomoct. Dostavbou byl pověřen tou dobou již vyhlášený architekt Friedrich Ohmann. Ten navázal na existující objekty a z části i na jejich styl. Ohmannova historizující architektura je typická tím, že starší vzory nepřebírá jen "na pohled", ale zabývá se i jejich konstrukční podstatou. Díky tomu si můžeme prohlédnout na stavbě řadu kvalitních detailů - ostění oken jsou provedena kamenicky s odlehčovacími klenbami, hrázděné konstrukce jsou použity v horním patře a na vrcholu věže, konzoly jsou vysazovány na krakorce. Technické detaily vypracovával sám Ohmann s pracovníky svého ateliéru a dbal i na jejich přesné provedení. Zajímavé je, že pravděpodobně byl projekt nejdříve zadán teplickému staviteli Josefu Bendovi. Jím navrhované řešení se zřejmě Aldringenům dostatečně nelíbilo a tak byl návrhem pověřen schopnější Ohmann. Jako útěchu pak Bendovi zadali zpracování prováděcích plánů na návrh F. Ohmanna. Další budovy na Doubravce byly vystavěny v 70. letech 20. století v éře Svazarmu. To je už ale jiná kapitola.
Použitá literatura a zdroje:
August SEDLÁČEK, Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 14. Litoměřicko a Prácheňsko, Praha 1923.
Dobroslava MENCLOVÁ, České hrady II., Praha 1972, s. 437 - 440.
Regesta fondu militare, Prameny k dějinám třicetileté války (Ed. Václav LÍVA), díl VI. 1636 - 1639, Praha 1955.
Regesta fondu militare, Prameny k dějinám třicetileté války (Ed. Václav LÍVA), díl VII. 16340 - 1642, Praha 1956.
Karel VILÍM, Když mlčely múzy, Teplice 2006.
http://teplice-teplitz.net/stavby/karta/nazev/50-vyletni-restaurace-na-doubravce-ohmannova-cast
Ke keši:
Tradiční malá krabička. Parkoviště je neplacené (je to až to poslední, neoplocené). Ke keši (a tím pádem i k bráně) doporučuji dojít naučnou stezkou začínající nedaleko od parkoviště. U hradu je sice parkoviště, je zde však zákaz vjezdu! Dejte si pozor, o víkendech a volnech se to tu mudli jen hemží. Při odlovu si dávejte pozor, ať nám chvíli vydrží. 23.6.2014 upraven hint. V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEROZEBÍREJTE ZDI! Tam krabička není!
Základní výbava:
Logbook 1x
Tužka 1x
Pro FTF 3x hašlerův bonbon