Skip to content

KGW 22: Brána do pravěku EarthCache

Hidden : 10/7/2020
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
1 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Pojďme se na chvíli vydat do pravěkého světa, který se na našem území nacházel před mnoha miliony let. Expozice na kterou vás přivede dalšího dílu série KGW (Koumesův EC GeoWandr), vám nabízí unikátní možnost seznámit se s dávným světem zcela netradiční formou. Ve zdejší expozici se můžete vydat zpět po proudu času. Prozkoumat horniny formující geologii zdejšího kraje či vlastníma rukama osahat pravěké formy života. Budete-li mít dostatek odvahy prolezete tlamou Tyranosaura či jako pravý paleontolog  naleznete kostru dinosaura skrytou pod nánosy písku.

Pravěké dobrodružství je určeno všem věkovým skupinám, vyřádí se zde opravdu všichni. Georobůtci, maminky s kočárky, ba i tatínci při větrání svých ratolestí. Přístup do velké části expozice je bezbariérový, řada exponátů je doplněna i popisky v Braillově písmu.

Expozice Brána do pravěku se nachází na okraji rozsáhlého pískovcového území skalních měst, roklí a tajemných pískovcových útvarů. Toulovcovy Maštale, Pivnická rokle i Dudychova jeskyně jsou ideálním terénem pro pěší turistiku a odlov dalších Earthkeší. V expozici mimo jiné najdete i modely a vysvětlení vzniku pískovcových měst.

Součástí expozice je hmatová stezka, kde si můžete prohlédnout celkem 10 vzorů fosilií z různých geologických období. Při zjišťování odpovědí na jednu z otázek se vám bude hodit tento odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Geologick%C3%BD_%C4%8Das

Geologická časová osa Země ve zkratce:

4,6 miliard let – vznik země

3,8 miliard let – první stopy života

3,5 miliard let – první bakterie a sinice

2,1 miliard let – vnik prvních mnohobuněčných organismů

1,9 miliard let – Eukariota první organismy schopné produkovat kyslík, růst podílu kyslíku v atmosféře

650 milonů let – Rozvoj mnohobuněčných organismů, zalednění celé planety

545-250 milionů let – Prvohory – Kambrická exploze života, diverzifikace živočišných druhů, rozvoj obratlovců, rozvoj živočišných a rostliných druhů na souši, první plazi, na konci prvohor došlo k největšímu vymírání druhů v historii Země vlivem sopečné činnosti.

250-65 milionů let – Druhohory – Éra dinosaurů, rozvoj létavých živočichů, první savci, na konci druhohor dochází opět k velkému vymírání vlivem ničivého dopadu velkých meteoritů a sopečné činnosti.

65 – 2 miliony let – Třetihory – Éra savců – nástup savců, ptáků, kytovců. Na konci třetihor se objevili první hominidé – předchůdci člověka.

2 miliony let – dodnes Čtvrtohory  – Éra člověka – střídání dob ledových a meziledových, vyhynutí velkých savců, Nástup a rozvoj člověka.

 

éra

perioda

počátek (mil. let)

trvání (mil. let)

 

 kenozoikum 

kvartér 
(čtvrtohory)

3

3

 

 kenozoikum 

neogén

(třetihory)

23

20

 

 kenozoikum 

paleogén

(třetihory)

66

43

 

 mezozoikum 
(druhohory)

křída

145

79

 

 mezozoikum 
(druhohory)

jura

201

56

 

 mezozoikum 
(druhohory)

trias

252

51

 

 paleozoikum 
(prvohory)

perm

299

47

 

 paleozoikum 
(prvohory)

karbon

359

60

 

 paleozoikum 
(prvohory)

devon

419

60

 

 paleozoikum 
(prvohory)

silur

443

24

 

 paleozoikum 
(prvohory)

ordovik

485

42

 

 paleozoikum 
(prvohory)

kambrium

541

56

proterozoikum (starohory)

2500

1959

archaikum (prahory)

4000

1500

hadaikum

4600

60

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Více podrobností najdete zde:

https://www.prirodovedci.cz/geolog/casova-osa

V části geoexpozice se nalézá celkem 7 vzorků hornin z oblasti národního geoparku Železné Hory. Podle původu vzniku je možné je rozdělit do tří základních skupin:

Vyvřelé horniny (magmatické)

Tyto horniny vznikly tuhnutím roztaveného magmatu). K jejich vzniku je nutná vysoká teplota. V případech kdy masa taveniny utuhla hluboko pod zemským povrchem, hovoříme o vyvřelinách hlubinných (plutonických), které často tvoří velká tělesa. Patří mezi ně patří  například dobře známá žula. Naopak vyvřeliny výlevné (vulkanické) vznikají tuhnutím lávy na zemském povrchu či těsně pod jeho povrchem. Nejčastěji jsou zastoupeny čedičem čili bazaltem. A pak tu ještě máme vyvřeliny žilné, které obvykle tvoří menší tělesa - žíly. Při jejich vzniku tavenina pronikla do puklin, které vyplnila a následně ztuhla. Mezi žilné vyvřeliny patří například pegmatit či aplit.

Usazené horniny (sedimentární)

Vznikají při nízkých teplotách v povrchových zónách působením vnějších geologických sil. Důležitá roli zde hraje voda. Při tvorbě usazených hornin nejprve podléhá původní materiál zvětrávání, rozpadu a rozpouštění, a následně je přemístěn (především vodními toky) na jiné místo, jako např. na dna jezer moří a oceánů, kde se hromadí. Právě v těchto horninách se často vyskytují různé fosilie dávno vyhynulých organismů. Usazené horniny dělíme podle různých hledisek. Pokud hornina zůstane sypká nebo za vlhka tvárná, hovoříme o usazeninách nezpevněných, např. jíl nebo štěrk. Pokud postupně dojde k jejich  zpevnění, vznikají usazeniny zpevněné, např. pískovec, opuka či břidlice. Usazováním vápenitých schránek odumřelých organismů vznikly například mocné vrstvy vápenců, které známe hlavně z krasových oblastí. Usazováním různě velkých úlomků vznikají horniny úlomkovité, např. pískovec nebo slepenec. Pokud celá hlavní masa horniny vznikne vysrážením látek z vodního roztoku, hovoříme o horninách chemogenních, např. travertin.

Přeměněné horniny (metamorfované)

Mohou vznikat z obou typů hornin působením zvýšené teploty a tlaku kdy dochází k rekrystalizaci minerálů. Teplota ovšem není tak vysoká, aby došlo k úplnému roztavení hmoty jako u hornin vyvřelých. Mezi běžně rozšířené metamorfované horniny patří např. rula, svor, fylit, amfibolit nebo mramor. 

Všechny tři skupiny hornin jsou v neustálém koloběhu mezi sebou v závislosti na tlakově-teplotních podmínkách kdy dochází k přeměně jednoho druhu v druhý a naopak.

Záchranná stanice

Bezprostředně vedle geoparku se nachází záchranná stanice, která se stará o léčbu poraněných a oslabených živočichů a jejich navrácení zpět do přírody. V areálu stanice se nachází trvalá expozice handicapovaných zvířat, kde je možné pozorovat různé druhy zvířátek naší přírody.

Odkazy:

https://www.branadopraveku.cz/

A nyní k otázkám:

  1. Začneme u expozice zkamenělin. Najdete zde celkem 10 vzorků. Vaším úkolem bude pokusit se je seřadit je od nejstaršího po nejmladší. Není třeba vypisovat celý název. Stačí zkráceně například: Žraloci, Moře na Moravě, Mamut, Ryba, Ježovky, Krytolebci, Černé uhlí, Hlavonožci, Trilobit, Ediakara). Pokud není přímo u popisku vzorku uveden časový údaj nebo geologická epocha, musíte si informaci vyhledat sami. V případě že výskyt pokrývá delší časové období, vycházejte z počátku výskytu daného druhu. V případě shody upřednostněte druh, který vyhynul dříve.
  2. Kde se nalézá v současnosti největší naleziště fosilií žraločích zubů v geoparku Železné Hory?
  3. Jak se jmenuje první český dinosaurus, jehož kostru můžete odkrýt ve zdejším geoparku a v jakém geologickém období u nás žil?
  4. Přesuňte se k vystaveným vzorkům hornin. Je jich celkem 7.  Nicméně pouze jeden z nich je vhodný pro uchování zkamenělin mořských živočichů. Určete který a vysvětlete proč.
  5. Vyfoťte sebe nebo vaši GPS či předmět s nickem na místě, které se vám nejvíce líbilo. Fotku přiložte k logu

Odpovědi zašlete přes centrum zpráv, aby zůstalo zachováno vlákno vzájemné komunikace. Rovnou logujte, pokud bude něco špatně, ozvu se. Pokud za vás posílá odpovědi někdo jiný, uveďte to prosím ve svém logu, předejte tím případným nedorozuměním. Díky za pochopení :)

Užijte si návštěvu expozice:)

Additional Hints (Decrypt)

Ilueno fv fiéub qvabfnhen, pgv vasbgnohyr n yvfgvat :)

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)