|
Vítejte na dalším pokračování série AGT. Chcete na vlastní oči vidět a doslova vlastnoručně poznat stromy, které tu rostly před třiadvaceti miliony let – tedy v dávných třetihorách? Díky erozi na březích uměle vytvářeného jezera Medard na Sokolovsku na západě Čech jsou v tomto místě vidět části zkamenělých stromů, které kdysi přikryl sopečný prach a popel. Další generace už ale tyto stromy neuvidí. Brzy se totiž přirozeně rozpadnou.
Přibližně desítku dokonale zachovalých částí třetihorních stromů můžete zatím nerušeně obdivovat na břehu nově vznikajícího jezera Medard nedaleko obce Habartov na Sokolovsku. Před několika lety tu byla ukončena povrchová těžba hnědého uhlí v dole Medard a od roku 2010 tu napouštějí stejnojmennou budoucí vodní nádrž.
Na jejích březích jsou teď vysázené borovice, smrky, jedle, břízy a další stromy, v současné době asi dvoumetrové. Mají chránit pozvolné svahy jezera před další erozí. Na několika místech byly ale svahy ponechány holé. Na jednom z nich můžete obdivovat část zachované přírody z dob třetihor – kmeny, ale také například zkamenělé listy.
Zatím tu v okolí nádrže, které do cílové výšky vodní hladiny zbývá 11 metrů, nejsou žádní rekreanti ani infrastruktura pro cestovní ruch. Není tu dosud ani vyznačená plánovaná naučná stezka, takže zkamenělé stromy musíte opravdu hledat. Na místě samotném vás překvapí, jak jsou stromy zachovalé, včetně nejjemnější struktury dřeva. Jeden „pařez“ vypadá, jako by se právě rozpadl v lese.
|
|
Když ale potěžkáte v ruce jednotlivé kousky, zjistíte, že jsou podstatně těžší než běžné dřevo. Na svědomí to má zkamenění a proželeznění původního dřeva. U jednoho kmene jsou dodnes patrné ohořelé části. Před dvaatřiceti miliony let, tedy v době, kdy v okolí vybuchovaly sopky, totiž řada stromů vzplála a některé z nich shořely. Ovšem ty, které hořely jen chvíli, než je přikryla pyroklastická suchá směs vyvrhovaná sopkou (tzv. tuf), tu dnes můžete vidět na vlastní oči.
Na výpravu ke třetihorním stromům je nutné doporučit pevnou obuv, nejlépe pohorky. Výlet si tam naplánujte za suchého počasí. Obnažená plocha se zkamenělými stromy se totiž nachází v jílovém svahu.
V budoucnu má vést ke zkamenělým stromům naučná stezka. Možná i včetně povalového chodníku. Do té doby tu už ale možná tyto třetihorní stromy nebudou – podlehnou totiž přirozenému rozpadu. Výlet sem, do skutečných třetihor, byste tak neměli příliš odkládat.
Území je v současné době z hlediska ochrany přírody takzvaně přechodně chráněnou plochou. To znamená, že až se „pařezy“ rozpadnou, což se, ať chceme nebo ne prostě stane – a možná to bude už za pár let, právní ochrana přírodní lokality skončí.
GEOLOGIE
Zkamenělé dřevo je název pro speciální typ zkamenělin suchozemských rostlin. Jedná se o výsledek permineralizace stromů, které proces přeměnil v kameny. Tyto zkameněliny nazýváme araukarity. Araukarity byly předky dnešních nahosemenných rostlin, byly podobné bukům či borovicím. Dosahovaly výšky až 40 metrů. Všechny organické materiály ve stromě byly přeměněny na minerály, především křemičitany, jako např. křemen, ale byla mu ponechána původní dřevěná struktura. Na rozdíl od ostatních fosilií, které jsou často pouze otisky, se jedná o třídimenzionální reprezentaci původního organického materiálu.
JAK SE ZE STROMŮ STÁVAJÍ ZKAMENĚLINY
1. Obrázek: Před 230 miliony lety rostly na rozsáhlé záplavové a bažinaté pláni, obklopené činnými sopkami jehličnany a řada dalších stromů.
2. Obrázek: Při povodních voda odnášela padlé kmeny, ale některé kmeny také uvízly v ohybu řeky nebo v úzkých soutěskách.
3. Obrázek: Na kmenech se usazovalo bahno, písek a vulkanický popel. Oxid křemičitý z popela, rozpuštěný v podzemních vodách, prosákl do dřeva a zkrystalizoval.
4. Obrázek: Nad zakrytými kmeny se usazovaly další vrstvy a po milionech let se pak zkamenělé dřevo díky zdvihům zemské kůry a erozi objevilo opět na povrchu.
|
|
Proces zkamenění probíhá pod zemí, kde je dřevo pohřbeno pod sedimenty, které ho chrání nedostatkem kyslíku, který by jinak dřevo rozložil. Minerální vody proudící přes sedimenty uskladňují v buňkách rostliny minerály a jak lignin a celulóza v rostlině slábnou, vytváří se na ní kámen.
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání logu zašlete správné odpovědi na tyto otázky. Dle pravidel pro earth-cache je povinnost splnit úkoly na místě za pomoci informaci na místě a listingu. Jakékoliv zjišťování informací z internetu či fotografií je zakázáno.
1) Vysvětlete vlastními slovy, jak vznikají zkamenělé stromy či pařezy jako v tomto případě.
2) Kolik zkamenělých pařezů se v lokalitě ve vzdálenosti 100 metrů od výchozích souřadnicích nachází?
3) Jaký je průměr největšího pařezu?
4) Jelikož příští generace již pařezy nezachytí - prosím Vás, abyste během své návštěvy provedli fotodokumentaci nejbližšího z kamenů společně s papírem s datem Vaší návštěvy a s nějakým předmětem vhodným k porovnání velikosti (ideální jsou např. bankovky, mince, metr či geologické kladívko.
5) Úkol: Vytvořte fotografii sebe v místě výchozích souřadnic tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat, nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu. Vaše fotografie bude ozdobou mé cache.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|