Naše Země ukrývá mnoho tajemství a podivuhodných míst. Často procházíme kolem a míjíme je, aniž bychom si jich všimli. Další pokračování série KGW (Koumesův EC GeoWandr) vás dovede do přírodní rezervace „Čtyři palice“, která stojí tak trochu stranou zájmu turistů. Fakt že neoprávněně zjistíte ve chvíli, kdy dojdete na úvodní souřadnice. Nad Vámi se budou tyčit mohutné skalní věže Čtyřpaličníku a vězte, že nezalogujete dříve, dokud nezdoláte alespoň dva z jejich vrcholů. Při plnění úkolů a zjišťování odpovědí vás čeká důkladný průzkum zdejších skalních útvarů a přírodních sil, který jej zformovaly, který bude tentokrát v poněkud vzdušnějším stylu.
Přírodní rezervace Čtyři palice (732 m n.m.) tvoří skupinu tří mohutných skalních bloků nazývaných Čtyřpaličatá skála, Děvín a Tvrz na něž navazuje nížší hřeben Opomenutá.
Největší z nich, ve středu skupiny stojící Čtyřpaličatá skála, mohutný skalní útvar s téměř svislou západní stěnou vysokou 33 metrů a dlouhou 50 metrů, v horní partii ukončenou čtyřmi mohutnými bloky, lidově zvanými „palice“, jejichž spodky tvoří převisy a stropy. Názvy palic odleva jsou: Sfinga, Kobyla, Paličák a Bašta. Názvy štěrbin odleva: Jukadlo, Zásek, Sedánek. 40 m široký podstavec skály tvoří tři mohutné pilíře. Stěna je v dolní třetině přerušena výraznou římsou, zvanou Ochoz. Skalní stěny jsou zvětráváním modelovány drobnými prohlubněmi (voštinami) a na temeni jsou vytvořeny charakteristické skalní mísy. Pod skalními stěnami jsou odlámané suťové haldy, pokračující dále na svazích balvanovým proudem a balvanitými pokryvy. Na skále i pod ní lze tedy pozorovat širokou skálu jevů spojenou s erozí a mrazovým zvětrávaním.
Geologická charakteristika skalního masivu: Jedná se o skupinu mrazových srubů věžovitého charakteru kolem vrcholu, v jejímž okolí se vyskytují balvanité sutě, puklinové jeskyně a převisy což je důsledek eroze a mrazového zvětrávání v období v období kvartéru a pokračujícího až do dnešních dnů. Skály jsou tvořeny migmatizovanými a granitizovanými rulami svrateckého krystalinika (proterozoikum) a následně byly vypreparovány z okolních méně odolných hornin procesem mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách (pleistocénu). Tyto horniny se vyskytují na okrajích granitových intruzí (pronikání žhavého magmatu do okolních hornin).
Ruly se původu dělí na:
Pararuly – vznikly přeměnou usazených hornin
Ortoruly – vznikly přeměnou (metamorfózou) vyvřelých nebo přeměněných hornin, oproti pararulám mají vyšší podíl světlých minerálů.
Hornina která tvoří skalní masiv vznikla v Proterozoiku (jinak také algonkium, starohory) které se datuje do období před 2,5 miliardami až 542 milióny let. V tomto období vznikly první mnohobuněčné organismy, řasy. Také se objevuje první známý superkontinent Rodinie. Pokračuje vrásnění (např. Grenvillské vrásnění) a vznikají štíty, středy dnešních kontinentů, a nezvrásněné okraje – tabule.
Kvartér (Čtvrtohory) je označení pro geologické období, které zahrnuje zhruba posledních 2,6 milionů let. Dělí se na starší čtvrtohory (pleistocén) a mladší čtvrtohory (holocén). Starší čtvrtohory zahrnují z historického hlediska starší dobu kamennou (paleolit). Mladší čtvrtohory zahrnují pouze posledních 10 000 let. V průběhu tohoto období se dostala hornina na povrch a nabyla svého dnešního tvaru.
Kvartérní klima - Od počátku čtvrtohor se kontinenty nacházejí přibližně v dnešní podobě. Z předchozích období pokračuje alpinské vrásnění a zdvihání Himálaje. Tvar pevniny se ale významně mění vlivem značného kolísání hladiny moří - až o 120 m, které způsobuje vynořování rozsáhlých souší a jejich opětovné zaplavování mořem. Toto kolísání mořské hladiny způsobil nástup globálního ochlazení, kvůli kterému je značné množství vody vázáno v pevninských ledovcích. Původně se předpokládalo, že ochlazení proběhlo pouze v jedné velké ledové době, později však byla tato teorie revidována zjištěním existence celkem čtyř ledových dob. Ještě později byl objeven dlouhý cyklus mnoha dílčích ochlazení a oteplení, přičemž se předpokládá existence velmi složitého průběhu klimatických výkyvů. Čtvrtohory se nám často ve srovnání s předcházejícími teplými obdobími jeví jako jedna dlouhá doba ledová, která se dělí na jednotlivé výrazně chladné a suché výkyvy (glaciály) a vlhčí a teplejší výkyvy (interglaciály). Na území dnešního Česka se v nejteplejších úsecích interglaciálů předpokládají průměrné teploty o 2 - 3 °C vyšší oproti dnešku, zatímco v nejstudenějších úsecích glaciálů až o 11 - 13 °C nižší oproti současnému průměru. Kromě těchto nejvýraznějších klimatických výkyvů docházelo v průběhu glaciálů, k dalším dílčím teplotních výkyvů oběma směry, jež se nazývají oscilace.
Mrazové zvětrávání je proces, při němž proniká kapalná voda do puklin ve skále a vlivem mrznutí se přeměňuje na led, což má za následek zvětšující se tlak v puklinách a odtrhávání části skalního masivu (led má totiž tendenci při svém vzniku zvětšovat svůj objem, přičemž jeho změna může dosáhnout až 10%). Pravidelné a dlouhodobé opakování rozmrzání a zamrzání vody v puklině má za následek její postupné zvětšování a následně vede k erozi skalního masivu vlivem oddělování částí horniny či celých skalních bloků.
Skalní mísy – jsou prohlubně kruhového či oválného tvaru, které se zpravidla vyskytují na vrcholcích skal. Jejich velikost je zpravidla několik desítek centimetrů. Vyskytují v různých typech hornin prakticky ve všech podnebných pásmech. Vznikají v důsledku selektivního zvětrávání horniny a následného odnosu zvětralých částic. Jejich vznik, vývoj a zánik je výsledkem mechanického, chemického a biochemického zvětrávání, při kterém mechanicky rozrušená hornina (vlivem mrznutím či zahříváním), snadno podléhá chemickému rozpouštění minerálů. Konečným stadiem vývoje skalní mísy je vznik tzv, odtokového žlábku. V případě, že je tento žlábek prohlouben natolik, že ze skalní mísy odvádí veškerou vodu, dochází k její rychlé destrukci.
Skály se hojně využívají jako cvičný horolezecký terén. Na Paličaté je registrováno 51 lezeckých cest. Tato stěna je též nazývána stěnou vzdušných cest. Přístup ke skalám je možný po turistických značkách směrem od Milov, Křižánek nebo ze Svratky po červené značce přes zámeček Karlštejn, dále po modré značce přes Zkamenělý zámek a Milovské perníčky ke Čtyřem palicím.
Pozor! Vzhledem k hnízdění krkavce je keška v období 1.1.- 31.3. disablovaná. Toto období může správa CHKO prodloužit až do 15.6. Nevstupujte prosím během tohoto období na skály.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/
https://mapy.cz/
Otázky:
- Uveďte, v jakém období vznikla hornina tvořící čtyřpaličatou skálu a kdy došlo k jejímu vypreparování nad okolní krajinu?
- Uveďte zda je skála tvořena ortorulou či pararulou. Svoji odpověď zdůvodněte.
- Uveďte alespoň 5 erozních jevů, které můžete na skále a v jejím blízkém okolí pozorovat. Uveďte, na které stage jste je objevili.
- Stage 1: na vrcholu můžete najít kruhové prohlubně. Uveďte:
- jak se tyto útvary nazývají?
- jaký je jejich počet?
- Popište vlastními slovy jakým procesem vznikly?
- Rozhodněte, jestli se na jejich vzniku podílel pouze jeden či více druhů zvětrávání?
- Stage 2: vyhlídka Děvín: můžete najít na podobné útvary i na tomto vrcholu? Pokud ano kolik jich je a v jakém stadiu vývoje se nacházejí?
- Stage 3: na úpatí skal najdete infotabuli, ze které můžete zjistit další zajímavé informace. Nás zajímá balvanitý pokryv v okolí tohoto místa. Zamyslete se nad tím, jakým způsobem tento pokryv vzniknul a odhadněte velikost největšího bloku v okruhu do 30 m od infotabule.
- K logu přiložte fotografii na úvodních souřadnicích (vrcholu) tak, aby vás bylo možné jednoznačně identifikovat (vlastní foto, GPS nebo nějaký jiný předmět s vaším nickem). Tato podmínka platí pro všechny a to i v případě, že za vás někdo odpovědi poslal.
Odpovědi zasílejte přes centrum zpráv na můj profil. Logujte rovnou, pokud bude něco špatně, ozvu se. Pokud zasíláte odpovědi i za někoho jiného, uveďte to přímo do logu. Stejně tak uveďte do logu pokud zasílá odpovědi někdo za vás. Předejdete tím případným nedorozuměním při uznávání logu.