English:
The mires are ones of the most interesting country points of Jizera Mountains. Although there are great mires also in the other Czech and Moravia mountains (mainly in the Bohemian Forest, Giant Mountains and Ore Mountains) there are the most concentration of mires with regard to the area in the Jizera Mountains.
There are two main reasons why the mires are so frequent in this area. Firstly, there are significant plateaux on the high parts of Jizera Mountains and secondly there is very rainy in the summer and a lot of snow in winter. Both these factors significantly support the formation of mires.
Character of mires
A bog or mire is a wetland type that accumulates acidic peat, a deposit of dead plant material - usually mosses, but also lichens in Arctic climates.
Mires occur where the water at the underground surface is acidic, either from acidic underground water, or where water is derived entirely from precipitation, when they are termed ombrotrophic (rain-fed). Water flowing out of bogs has a characteristic brown color, from dissolved peat tannins. Mires are very sensitive habitats, of high importance for biodiversity.
Allocation of mires
The mires are divided to two main groups based on the way how there are supplied by water.
1. Fens
Rise and progress of fens is connected with underground and surface water. Consequently we can divided fens on topogenous mires soligenous mires.
2. Bogs
In contrast to fens, rise and progress of bogs is connected only with the rain water. It means that water and nutrients needed for rise and progress of bogs is reach only from rain water. The main types of bogs are ”raised bogs” and “blanket bogs”.
Blanket bogs are supplied only by rain water and their depth is very low. There are mostly in Great Britain and in some parts of Scandinavia. There are no such bogs in the Jizera Mountains.
On the other hand the raised bogs are typical for the area of Jizera Mountains. These types of bogs are typical by lens shape and there are able to create own reserve of water from rains. Also it is typical that the created reserve of water has a water level higher than is the level of surrounding undeground water. Availability of raised bogs is connected with the high-level precipitation amount mainly during the vegetation period. It is crucial condition for the growth of lichens, that hold water and acidate surrounding.
Biota of Jizera Mountains mires
Fauna of Jizera Mountains mires is very various. Along with dragon-flies, shells and a lot of various types of beetles, there live more than one hunderd types of spiders. Dark wolf-spider (Alopecosa pinetorum) is one of the most scarce type of spider in the Czech republic. This spider was firstly discovered in the Czech just in the mires in the Jizera Mountains. Secondly it was discovered also in Giant Mountains and in Eagle Mountains.
Flora of mires in the Jizera Mountains is created mainly by bog mosses, funguses, coton-grasses, lichens and hornworts.
The Cihadla mire
The Cihadla mire is one of the most well-known bog in the Jizera Mountains. It is typical raised bog for this area. The raised bog is situated on the east foot of the Snezne vezicky peak and you can get here very easily on the hiking paths.
To get the log recognition, you need to visit the Cihadla Mire and fultill the following tasks:
1. Add your picture and the picture of a GPS device on the wooden view point on the Cihadla mire. The view point is not at the starting coordinates but approximately 200 meters further on the yellow hiking path.
Answer on these questions:
2. What is the area of the Cihadla mire?
3. What is the elevation on the wooden view point on the Cihadla mire?
4. Name at least three more mires of Jizera Mountains.
The answers to the questions please send via e-mail in our profil, thanks.
Czech:
Rašelinište jsou jedním z nejzajímavejších krajinných prvku Jizerských hor. Prestože i v dalších ceských a moravských horách se nacházejí významná rašelinište (zejména na Šumave, v Krkonoších a Krušných horách), nejvíce rašeliništ vzhledem k rozloze pohorí najdeme práve v Jizerských horách.
Hlavními duvody, proc jsou v této oblasti rašelinište tak hojná, jsou velké plošiny v nejvyšších partiích Jizerských hor a výrazné srážkové úhrny jak v letních, tak v zimních mesících. Oba tyto faktory výrazne prispívají k tvorbe rašeliništ.
Charakteristika rašeliništ
Rašelinište lze charakterizovat jako zvláštní ekosystém, se znacnou produkcí rostlinné biomasy, která se však v dusledku nadmerného zamokrení a nepríznivých podmínek pro rozkladné organismy nedostatecne rozkládá. V rašeliništi proto dochází k hromadení rostlinné organické hmoty. Odumrelé cásti rostlinného spolecenstva se vrší a ve spodních vrstvách bez prístupu vzduchu se pretvárejí na rašelinu.
Rozdelení rašeliništ
Rašelinište se delí na dve základní skupiny podle zpusobu zásobování vodou.
1. Minerogenní rašelinište (slatiny)
Tato rašelinište jsou pri svém vzniku a vývoji vázána na podzemní a povrchovou vodu. Mužeme je dále rozdelit na topogenní rašelinište, která se tvorí v terénních sníženinách naplnených stojící spodní vodou a na soligenní rašelinište (svahová rašelinište), která jsou svým vznikem podmínena podzemní, mírne proudící vodou.
2. Ombrogenní rašelinište
Na rozdíl od minerogenních rašeliništ, jsou tato rašelinište pri svém vzniku i utvárení podmínena zásobováním vodou a živinami výhradne ze srážek. Nejvýznamnejšími druhy ombrogenních rašeliništ jsou vrchovištní rašelinište a pokryvná (kobercová) rašelinište.
Pokryvná rašelinište jsou napájena výhradne srážkovou vodou a jejich mocnost je velmi malá. Nejcasteji se nyní vyskytují ve Velké Británii a ve Skandinávii. V Jizerských horách se tato rašelinište nevyskytují.
Naopak vrchovištní rašelinište jsou pro oblast Jizerských hor typická. Tato rašelinište se vyznacují cockovitým tvarem a schopností vytváret ze srážek vlastní zásobu vody, jejíž hladina leží nad podzemní vodou okolí. Existence vrchovišt je vázána na vysoké srážkové úhrny zvlášte behem vegetacní sezóny a na oblasti sníženého výparu, což podminuje rust rašeliníku, které dále zadržují vodu a okyselují prostredí.
Fauna a flóra jizerskohorských rašeliništ
Fauna jizerskohorských rašeliništ je velmi rozmanitá. Vedle vážek, korýšu a mnoha druhu brouku se ve zdejších rašeliništích mimo jiné vyskytuje více než sto druhu pavouku. Mezi nejvzácnejší druhy patrí slídák tmavý. Jizerskohorská rašelinište byla první lokalitou v Cechách, kde byl tento pavouk objeven. V soucasnosti se vyskytuje také v Krkonoších a Orlických horách.
Flóra jizerskohorských rašeliništ je tvorena zejména rašeliníky, houbami, suchopýry, lišejníky a mechorosty.
Rašelinište Na Cihadle
Rašelinište Na Cihadle je jedno z nejznámejších a také nejtypictejších vrchovišt v Jizerských horách. Rašelinište se nachází na východním úpatí Snežných vežicek a je snadno prístupné po turistických cestách.
K uznání logu musíte navštívit rašelinište Na Cihadle a splnit následující úkoly:
1. K logu pridejte fotografii Vás a prístroje GPS na drevené vyhlídce. Vyhlidka neni na uvodnich souradnicich, ale asi 200 metru po zlute smerem na Zdarek.
Odpovezte na následující otázky:
2. Jaká je rozloha rašelinište Na Cihadle?
3. Jaká je nadmorská výška na drevené vyhlídce u rašelinište Na Cihadle?
4. Vyjmenujte alespon další tri Jizerskohorská rašelinište.
Odpovedi na otázky prosím zasílejte na e-mail v našem profilu, dekujeme.
Pokud se chcete dozvedet více o jizerskohorských rašeliništích, vrele Vám doporucujeme výbornou knihu Jizerskohorská rašelinište od autoru Miroslava Jóži a Pavla Vonicky.