Důl Gabriela (dříve taky UNRRA, pak Mír a opět Gabriela). Od prvního pohledu je zřejmé, který z názvu této stařičké šachtě nejvíce přistane. V socialistické době se ji marně soudruzi snažili překřtít na pokrokový Mír. Mezi havíři zůstala navždy jako Gabriela, stejně jako nedaleká Barbora či František. Ale už ani staří havíři si možná nevybaví původ názvu Gabriela. Toto nežné jméno patřilo totiž milované manželce zakladatele dolu - hraběte Žerotína. Psal se rok 1852, když po impulsu z objevení 79cm vysoké uhelné sloje, se rozhodl pro základy budoucí šachty, které dal jmého Gabriela. Když se mu vnukl tento skvělý nápad, jistě nečekal, že se jméno jeho choti bude v souvislosti s šachtou v dobrém vzpomínat ještě i na začátku 21. století. Šachta Gabriela to neměla nikdy lehké, procházela od počátku bouřlivými obdobími od různých požárů, výbuchů až třeba po dočasné upuštění od těžby.
Navzdory neslavné minulosti byl důl i povrchové zařízení opět zprovozněn, náležitě zmodernizován kolem r. 1914 a opět silou přírody ničen, včetně rozboření těžních věží díky výbuchu plynů v r. 1924. Po dvou letech začal důl znovu těžit a v podobě shodné od tohoto období se zachoval po celý zbytek své životnosti. Pár let po něžné revoluci byla činnot tohoto dolu definitívně ukončena. Horníci byli převedeni na sousední Důl Darkov. V těžebním poli bývalého Dolu Gabriela zůstalo v tu dobu ještě kolem milionu tun uhlí a ty se pak dobývaly oklikou podzemím z Dolu Darkov.
Bývalý důl Gabriela měl původní rozlohu zhruba desetkrát větší než to, co z něj zbylo dnes. Zůstaly jen dvě těžní věže a jedna rozlehlá budova dílny. I letmý pohled z dálky na budovu napovídá, že uvnitř ní to historii přímo dýchá. Neméně stejné lze odtušit i u přilehlých dvou budov u těžních věží. Důvod k tomu je prostý: Vnitřní prostory i to, co je vidět zvenku, bylo postaveno převážně na přelomu 19. a 20. století. Fanoušci industriální historie by si zde jistě přišli na své. Bohužel objekt jako takový je veřejnosti nepřístupný. Zatím nelze odhadnout, zda se to v blízké budoucnosti nějak změní, na nedalekém dole Barbora jsou v tomto směru o poznání dále. Provádí se zde celková rekonstrukce mnoha objektů, což si můžete prohlédnout i zevnitř budov v průběhu DNŮ OTEVŘENÝCH DVEŘÍ, konané v období oslav Dne horníků. Na 100% mohu doporučit, dokonce lze vystopit i na těžní věž.
Možná to jednou čeká i Gabrielu. Zatím se sem ale návštěvy nehrnou, akorát ty nevítané, které by si rádi něco odnesli a kulturní zážitky to rozhodně nejsou. Z toho důvodu je areál důkladně oplocen a hlídám pohybovými čidly. Na čidla je v kombinaci s kamerami napojena ochrana objektu. Ta však nesídlí v objektu, ale na dálku si pomáhá kamerou u objektu a čidly. Je fakt, že ochranku za dobu provozu keše zatím nepotkal nikdo z kačerů. Naopak s provozovateli střelnice, která se nachází až za dolem Gabriela, měl kontakt možná každý desátý nálezce keše. Byť keš byla umístěna mimo pásmo, které si střelci vymezili kvůli možnému dopadu broků, přesto tam kačery neviděli rádi. Dokonce chtěli keš zlikvidovat. Preventivně jsem raději keš přesunul co nejdál od střelnice. Bohužel na novém místě už nelze docílit přímého pohledu od keše na důl Gabriela, což mne dost mrzí. Ale novým umístěním jsem docílil alespoň toho, že kačeři bez obav ze vstupu na ohrožené území mohou v klidu hledat keš. A až jim po zalogování zbude čas, mohou si po bezpečné přístupové komunikaci zajít na dohled k samotné šachtě a třeba si pořídit foto na památku..
Cesta je znázorněná na mapce v listingu. Dostanete se k objektu zhruba na vzdálenost padesáti metrů, což na pořízení fotografií bude bohatě stačit. Dál k červenému praporku už raději nechoďte, ať nevyvoláte nelibost střelců. Parkoviště doporučuji použít také dle mapky, krom toho, že vám poskytne dostatek místa pro vaše auto, tak je odsud i pěkný výhled na šikmý kostel Sv. Petra z Alkantary. Navíc v těsné blízkosti leží virtuální stage keše „Mementa hlubinneho dobyvani uhli“ a také jedna archívní keš od stejného ownera. Zaparkovat lze i na plácku, který je kousek před koncem přístupové cesty směr důl Gabriela.
NEZAPOMEŇTE SI OPSAT BONUSOVÉ ČÍSLO "A"
Jak se keši dostat? Ze silnice č.59, ve směru z Havířova na Karvinou, odbočte za kostelem Sv. Petra z Alkantary vpravo na dost rozbitou místní komunikaci. Ta vás hned zkraje protáhne dvěma "esíčky" kolem rybníčku. Ve spodním "esíčku" doporučuji zpomalit, případně zastavit. Je tam pěkný výhled přes rybníček na výše zmíněný kostelík. Za "esíčky" pokračovat ještě cca 100m nahoru a tam odbočit vpravo. Nejezděte ke keši starou místní komunikaci od bývalého dolu Barbora, je tam hodně děr a na poměrně delším úseku.
Pokud tě tato keš zaujala, můžeš navštívit i mé další keše ze série, které tvoří bonusovou keš SACHETNI (BONUS) - NAVSTEVA U PERMONIKU
BYVALY DUL GABRIELA (bonus číslo "A").
BYVALY DUL BARBORA (bonus číslo "B")
ORLOVSKE HRADCANY (bonus číslo "C").
POSLEDNI VUZ UHLI Z DOLU 9.KVETEN (bonus číslo "D")
KEŠ U HAVÍŘOVA (bonus číslo "E").
PROC V LOUKACH VLAKY JEZDI POMALU (bonus číslo "F").
SKIPOVA VEZ DOLU FRANTISEK (bonus číslo "G")
Mezi Doly Gabriela a Barbora nedoporučuji použít nejkratší spojnicí po ul. Česká, Svobody a Sv. Čecha. Tyto komunikace jsou hodně rozbité, použij raději hlavní silnici Karviná - Havířov
Můžeš se také cestou do Beskyd zastavit i u mé keše LYSA HORA fotograficka kes na nejvyšším beskydském kopci:
Článek z mého blogu na téma: ZE ŽIVOTA HAVÍŘE Z GABRIELY
