Na výchozích souradnicích mužete zaparkovat a dále
pokracujte po turistické zelené znacce až na souradnice N
49°17.190, E 013°54.806 (waypoint 01-MOSTEK), prímo pred vámi
se nachází starobylý mostek, preklenující dnes již nefunkcní
rybnicní stoku mezi Horním Repickým a Pilským rybníkem podblíž
Pravdova mlýna, tam kde jsou ješte dnes náznaky rybníku
zvaného Koryto. Vaším úkolem je spocítat pocet oblouku
mostku - A. Jeden mostní oblouk: A=410, dva mostní
oblouky A=684, tri mostní oblouky A=742.
Ješte do konce 80. let se pres tento mostek jezdilo i s
nákladními auty, pozdeji byl zrízen vedle tohoto mostku umelý val s
rourami, který svedl prejezd vozidel mimo most. Do nedávna byl
mostek v dosti chatrném stavu, nyní bylo zacato s jeho postupnou
rekonstrukcí. I o tomto mostku se zminuje Ladislav Stehlík ve své
Zemi zamyšlené a pripomíná zde slávu Pravdova mlýna
ješte ve 20. století. Jeho poloha je zajímavá i tím, že
se nalézá v soustave rybníku, která byla v dobe osídlení Repice
Hodejovskými z Hodejova prirovnávána k soustave rybnicní netolické
ci trebonské. Pokud se podíváme na mapu, zjistíme ješte
dnes, že vodu sbírají Repické rybníky až u
Chraštovic a Trebohostic. Voda z rybníku vtéká do reky Otavy
poblíž železnicního mostu u Strakonic. Pokud k tomu
pripojíme i rybníky z blízkého okolí Repice a Droužetic,
zjistíme, že se jedná o vodní dílo vytvorené na ploše
takrka 30 km2. Pak už mužeme jen vzpomenout na vyprávení
pametníku ze Repice, kterí ríkají, že v dobách slávy Repice
projíždel tamní pán mezi rybníky na lodce.
Pokracujme dále po zelené znacce k smerem k Hornímu Repickému
rybníku až k N49°17.419, E 013°54.956 (waypoint
02-PREPAD), kde uvidíte prepad rybníka s hrubým ceslem, které
slouží k zachycení plujících predmetu, jež je tvoreno
betonovými opernými bloky, mezi které jsou zabetonovány
železné plutky skládající se z jednotlivých železných
trubek/špršlí). Vaším úkolem bude spocítat
tyto trubky/špršle mezi dvema betonovými bloky a to
mezi druhým a tretím ve smeru od vás (oba tyto bloky jsou
opravené). Výsledkem je trojciferné císlo - B.
Cache naleznete na souradnicích, které lehce spocítáte dosazením
do tvaru:
N 49°17.A
E 013°54. 7*B-45
 |
 |
A ješte na záver nekolik informací: nedaleko Pilského
rybníka se nalézá méne známá studánka s cistou a chladnou vodou,
které je stále dost. Je známá od nepameti starým strakonickým
rodákum a obyvatelum z okolních vesnic, kterí k ní chodili pít,
stejne tak jako majitelé Pravdova mlýna. Prístup k ní je
obtížnejší, což ji ciní odolnejší proti
nenechavým návštevám. Kousek od ní pri brehu Horního
Repického rybníka se nalézá snad známejší studánka, která je
v soucasné dobe vycištena a zakryta plochým kamenem proti
padajícímu listí a necistotám.. Je však daleko melcí
než predchozí a její výtok je méne vydatný, bohužel nyní
studánka není prístupná, vzhledem k oplocení – na velkém
oploceném pozemku v okolí se prohání vysoká i divocáci. Nebyla to
také asi jediná studánka, která v této oblasti byla. Bohuslav
Balbín se ve svém spise "Krásy a bohatství Ceské zeme" odvolává na
ctihodného otce Alberta Chanovského z Tovaryšstva
Ježíšova, který ríká, že "mezi Strakonicemi a
starým hradem Repicí je pramen, který výborne prospívá pri lécení
ocních chorob, ba samotné slepoty, vždyt mnohým se vrátil
zrak, když si v té vode vymyli oci". Strakonický konšel
Raus dal obehnat studánku zídkou a nad ní postavit
prístrešek. Tuto studánku jsme však nenalezli a ani
nejstarší pametníci Repice se na ni nepamatují.
Na velké louce ca. 300 metru severne od 2. stage (nyní již
za plotem) se natácelo nekolik scén se Švandou a Dorotkou z
muzikálu „Hvezda padá vzhuru“ z roku 1974 v hlavní roli
Karel Gott (Príbeh na motivy hry Josefa Kajetána Tyla
„Strakonický dudák". Malíri pokoju ze Strakonic,
Švandovi, sudicky predpovedely závratnou kariéru hvezdy pop
music. Predpoved se skutecne vyplní a Švanda se stane velmi
úspešným. Brzy ale zjistí, že sláva není v živote
to nejduležitejší a to co hledá a po cem touží.),
takže mužeme tuto multicache zaradit do serie Filmová
místa.
