Z KRIZIKOVYCH PAMETI
"Roku 1879 jsem navstivil prumyslovou vystavu v Berline. Zde mne ze vseho nejvice zajimala mala elektricka draha. Vypadalo to spise jako velka hracka,ale ve skutecnosti to byla vec tehdy netuseneho dosahu, prvni to pokus pouzivati elektrickeho proudu k pohonu vozidel. Trat elektricke drahy te, dlouha asi 150 metru byla zcela primitivni. Na zplanyrovanem vodorovnem terenu byly polozeny volne drevene prazce a na tech upevneny o uzkem rozchodu zelezne koleje. ...
Tato prva elektricka draha tesila se vseobecne pozornosti a velike oblibe navstevniku vystavy. ... Studuje bedlive vsechny pozdejsi pokusy, dospel jsem na zaklade studii k poznani a presvedceni, ze elektricka trakce pro drahy vubec a jmenovite pro drahy mestske dokonale se hodi, a ze proto take neni daleko doba, kdy alespon ve smeru poslednejsimu na cele care prorazi a zvitezi, a zahy vytlaci vsechny ty dosavadni, modernimu rychlemu vyvinu velkych mest nikterak uz nestacici a nevyhovujici tramvaje parni a hlavne konske, coz poslednejsi platilo jmenovite o Praze s jeji pomalou konskou tramvaji Otletovou. Byl bych proto nesmirne rad videl, aby nase kralovska Praha odhodlala se ve smeru tom k cinu nebo aby primela Otleta ku premene jeho dosavadni tramvaje konske v elektrickou. Lec cinitel ve smeru tom smerodatny a rozhodujici, mestska rada prazska, nemel pro takovouto novotu tenkrat jeste vubec pochopeni a porozumeni a ja, ktery jsem mel toto oboji a ktery jsem byl zaroven take presvedcen o jiste rentabilite podniku takoveho, nemel jsem zase pro stavbu elektricke drahy v Praze potrebneho kapitalu. Vse to vsak mne neodstrasovalo, nebot vira v konecne vitezstvi myslenky te byla tak pevna, ze nepripoustela pochybnosti. Premyslel jsem proto o veci a jejim uskutecneni stale, dospel jsem posleze k zaveru, ze nezbude mi nic jineho nez podniknouti vec prece jen na vlastni pest a na vlastni riziko. A to jsem posleze take ucinil, pokladaje za prilezitost k podniku takovemu nad jine vhodnou Zemskou jubilejni vystavu v roce 1891. Kdyz budovana ta, rozhodl jsem se ja, ze soucasne postavim nekde v Praze pokusnou poulicni drahu elektrickou, ze ji budu dopravovati obecenstvo, jmenovite navstevniky vystavy, tim, ze dana jim moznost, aby se z vlastniho nazoru presvedcili o modernosti a prednostech a tlak verejneho mineni vykona jiz dalsi potrebne."
ELEKTRICKA DRAHA NA LETNE V PRAZE
Krizik drahu postavil k propagacnim ucelum pri prilezitosti Zemske jubilejni vystavy, ktera se v Praze uskutecnila v roce 1891. Jedina trat Krizikova soukromeho dopravniho podniku, oznacovaneho v urednich materialech nazvem Elektricka draha na Letne v Praze, merila necelych 800 metru a vedla od Letenske restaurace Oveneckou ulici ke vchodu do Kralovske obory. Provoz byl na ni zahajen 18. cervence 1891. Krizik mel puvodne koncesi jen na dobu trvani vystavy. Aby mohl jezdit i v roce 1892, musel znovu urady pozadat o povoleni. S ohledem na neprilis vyhodnou polohu, predurcujici spise rekreacni charakter provozu, Krizik na trati udrzoval jen sezonni provoz.
V roce 1893 trat prodlouzil k Mistodrzitelskemu letohradku na celkovou delku 1,4 km. Ke dvema otevrenym vozum pribyly dva vozy uzavrene. V pozdejsich letech mel v umyslu trat prodlouzit, napriklad na Malou Stranu, do Roztok ci alespon do Bubence.
Cela trat dlouha 766 metru o normalnim rozchodu byla nakonec otevrena slavnostne 18.cervence 1891. Po dobu konani vystavy zaznamenala draha znacny uspech. Draha ovsem mela mit charakter trvaleho dopravniho spojeni. Od jara 1892, kdy vyjela znovu, nebyla vsak uz tak prilis vyuzivana. V zime 1893 bylo proto vyprojektovano prodlouzeni k Mistodrzitelskemu letohradku, ktere bylo otevreno jeste v zari tehoz roku. Draha tim dosahla sve konecne delky 1400 metru, od roku 1894 byly k dispozici dalsi dva tramvajove vozy, opet od firmy Ringhoffer, tentokrat zavrene. Doprava na trati vsak byla trvale ztratova. Krizik proto predkladal ruzne projekty na prodlouzeni trate - od vcelku kratkych prodlouzeni na Klarov, az po ambiciozni projekty, kterymi se na trat mela pripojit treba Zbraslav nebo i Stechovice! Bohuzel se ani jeden z techto projektu neuskutecnil, jiste i proto, ze mesto zacalo v te dobe stavet tramvajove trate samo. 15.srpna 1900 byl proto provoz zastaven. Jeho obnoveni se predpokladalo i nasledujici rok, ale uz k nemu nedoslo. V r. 1902 tedy Frantisek Krizik drahu pro jeji nerentabilitu prestal provozovat. V zari 1903 byly zruseny koleje ve Stromovce a o rok pozdeji byly odstraneny i ze zbyleho useku, budova cekarny a vozovny byla nakonec take strzena. Elektricka draha na Letne tak prestala existovat.
PRVNI NEHODA ELEKTRICKE TRAMVAJE
... se stala uz 13. cervence 1891, tedy jeste pred zahajenim pravidelneho provozu! Pri zkusebni jizde se tramvajovy vuz srazil s povozem, jehoz kun se lekl noveho dopravniho prostredku a strhl vuz na koleje. Frantisek Krizik nabidl majiteli povozu pekari Janu Vyhnalovi odskodneni 20 zlatych.
TECHNICKA DATA
Byla to prvni draha v Rakousku-Uhersku s kladkovym sberacem proudu. Byla dlouha 800 m, jednokolejna s jednou vyhybnou a rozchodem koleji 1,4 m. Elektrinu vyrabel dynamoelektricky stroj pohaneny lokomobilou. Pro provoz byly k dispozici dva letni vozy, prvni z nich pochazel z roku 1882 a byl vyrobkem norimberske firmy Schuckert, druhy byl postaven u Ringhoffera.
Krizikova draha mela take tzv. kombinovane jizdenky platne i na lanove draze. Vznikl tak na cas prvni integrovany dopravni system.
Drevena stanicni budova, cekarna i vozovna zaroven, stala v Letenskych sadech vedle dodnes existujici Letenske restaurace, lidove zvane "Zamecek". Nedaleko stala strojovna elektricke stanice. V te byla umistena tzv. lokomobila o vykonu 16 konskych sil (10,568 kW) pohanejici "primarni dynamoelektricky stroj" dodavajici do troleje napeti 120-150 V. Trat vedla Oveneckou ulici az k hornim vratum Kralovske Obory. Ovenecka ulice tehdy vedla i pres pozemek, na kterem dnes stoji Narodni technicke muzeum.
Dnes jiz nikoho nenapadne pri prochazce Letenskym sadem proti Narodnimu technickemu muzeu, ze prave zde se pred vice nez sto lety zacala psat historie prazskych elektrickych tramvaji. A snad ani obyvatele holesovickeho domu v Letohradske ulici c. 48 uz nevedi, ze jejich dum jeste ve tricatych letech nesl jmeno "U elektricke drahy".
VOZOVNA VE STROMOVCE
Puvodni trat z roku 1891 zcela zanikla. Ve Stromovce je vsak objekt, ktery ma s pocatecnim provozem tramvaji v Praze souvislost, i kdyz dnes jiz neslouzi svemu ucelu. Prave proto mozna nekterym navstevnikum Stromovky zustaval nepoznany. Jde o byvalou malou vozovnu pobliz Slechtovky.
Tato relativne malo znama tramvajova trat pochazela z pocatku 20. stoleti. Vedla od dnesni smycky u Vystaviste dvoukolejne dnesni Stromovkou (tehdy Kralovskou oborou) az k vozovne, ktera se nachazela v blizkosti dosud existujici (ale znacne zchatrale) Slechtovy restaurace.
Jiz v roce 1908 do teto lokality vyrazily tramvaje uz Elektrickych drah kral. hlav. mesta Prahy. Zatimco na trati k Vystavisti byl provoz pravidelny a na konecne u Vystaviste byla v roce 1908 zrizena dokonce prvni stala smycka v prazske tramvajove siti, existujici dodnes, jednokolejny usek do Stromovky mel spise rekreacni charakter jako u predchoziho Krizikova podniku. Trat vsak byla dulezita i z hlediska manipulacniho. Na konecne ve Stromovce se totiz v letech 1898 - 1937 nachazela mala tramvajova vozovna. Samotna vozovna byla zrusena v roce 1937 (od roku 1930 byla ovsem v podstate mimo provoz), pozdeji doslo k vybudovani dnesni smycky u Vystaviste. To znamenalo tezkou ranu pro tuto trat, protoze zustala v provozu jen v letnich mesicich, naposledy 28.zari 1941. Pak byl provoz na zimu opet prerusen, na jare 1942 vsak uz nebyl obnoven. Koleje sice zustaly na miste a byly teoreticky schopne jizdy, ale roku 1944 byly vytrhany - mely byt pouzity ke stavbe strategicke (avsak nerealizovane) jednokolejne trate Kobylisy - Letnany.
Likvidace byla provedena neuplne - u byvale konecne se zachoval kus koleje. V dobe zalozeni cache ji bylo jeste mozno videt...! Zanikla zcela az v roce 2007 (hezky darek k 70. vyroci ukonceni provozu... )
Pri pohledu na dnesni smycku lze trasu popsat zhruba takto: vedla v ose koleje, kterou se tramvaj „vraci“ ze smycky. Ve smycce ostatne dodnes existuje relativne dlouha odstavna kolej. Ta sice byla postavena az v 50. letech, nicmene presne v trase puvodni tramvajove trate. Odtud vedla trat kdysi tahlym obloukem mirne vlevo k vozovne.
VOZOVNA - kavarna
Na prelomu let 2007-08 se byvala vozovna, do te doby vyuzivana zahradnickym podnikem, zacala promenovat ve stylovou restauraci. Bohuzel pritom zanikly zbytky koleji, avsak nazev Vozovna byl prislibem, ze se tu historie trati bude prece jen pripominat. Rekonstrukce byla dokoncena jeste pred letni sezonou roku 2008. Architektonicky atelier Zentel ziskal za projekt rekonstrukce 3. cenu v soutezi "Fasada roku 2007" a po roce od ukonceni stavby byla koncem kvetna 2009 kavarna otevrena pro verejnost.
"Sputnik"
Prolezacka Sputnik byla vytvorena v roce 1960 socharem Zdenkem Nemeckem. Sputnik patril pod spravu Magistratu hl. m. Prahy. Detske hriste po vstupu CR do EU muselo podstoupit upravy, aby se libilo Bruselu. Paradoxne na to doplatila i tato pamatka z obdobi tzv. Bruselu. Sputnik neodpovidal normam EU, a tak bylo rozhodnuto, ze si tam deti nesmi hrat. Proti tomu byl zabezpecen roxorovou mrizi. Toto „zabezpeceni“ vsak zpusoibilo pravy opak, kdyz 4.9.2008, ctyrlety chlapecek prostrcil skulinou mezi mrizi hlavu a nemohl ji dostat zpet do te doby, nez prijeli hasici, kteri ji hydraulickymi nuzkami prestrihli. A tak byla prolezacka Sputnik 27.10.2008 alibisticky odvezena. Puvodne se uvazovalo dokonce o jeji demolici (!), ale jisty sberatel umeni, pan Ruda (z kolonie Baba) se nad Sputnikem slitoval a odkoupil ho. Nyni odpociva na jeho zahrade (N 50° 06.899 E 014° 23.184). Nadeje na jeho navrat do Stromovky (po vzniku petice) snad jeste existuje. /Absurdni je, ze jeste v kvetnu 2009 vysel v Hobuletu, "Casopise o zivote na sedmicce," clanek Detska hriste Sedmicky, kde se pise: "Nejvyraznejsim prvkem hriste, ktere muzeme oznacit jako Stromovka I, je prolezacka ve tvaru Sputniku.../
ROZMERY A ULOZENI CACHE
Lock&Lock, cca 14x8x4cm.
Ta dutina, kam byste mohli strcit i hlavu, uz kesku take ukryvala, ale aktualne byste ji tam hledali marne!
Pote, co se rapidne zmenil genius loci okoli, zacal jsem uvazovat o archivaci teto kesky.
Cache obsahuje tuzku vzdy pri zakladani a po mych kontrolach. V ostatnich pripadech za jeji pritomnost nerucim. Noste radeji svou.
Zamereni souradnic: s ohledem na ne zcela dostatecny signal doladeno podle mapy.
Pokud budete mit pocit, ze vami namerene souradnice jsou presnejsi, vyuzijte prosim moznosti pridat je do sveho logu. Diky.
ZDROJE
Prazske tramvaje, ucelova publikace DP HMP (Praha 1985)
100 let prazskych elektrickych drah, publikace ke stejnojmenne vystave (Muzeum hlav. mesta Prahy, 1991)
www.prazsketramvaje.cz
ENGLISH
Famous czech electric inventor F. Krizik was also very keen on electric transport. He worked together with W. Siemens, after splitting he started to design his own tramway systems. In 1891, during National Centennial Exhibition in Praha he opened first electric tramway line with two vehicles. This line was very succesful, however after closure of exhibition it was only rarely used by public. In 1895 Fr. Krizik spread his wings over newly built tramway line Praha - Liben - Vysocany from Praha to industrial suburbs on east of Praha. Here was great success! Most of this line is still in service as one of the most important of Praha's tramway lines.
| KARMA |
Aktualni verze: misto c. 4, krabicka c. 10 |
Aktualni stav: archivovana |
 |
Tato cache byla soucasti SERIE PRAHA 1891.
O megaeventovem  vikendu 6.-8.9.2013 ji navstivilo 1891 kaceru... Nasledna ztrata krabicka mne znovu primela k uvaze, zda ma jeste smysl udrzovat kesku o pametihodnosti, ktera mezitim zanikla... |
| KEŠKY |
Posledni editace listingu: 29.6.2011 |
Posledni kontrolni navsteva: 8.9.2013 |