Koncem r. 1679 rozšířil se z Rakous a z Moravy po Čechách hrozný mor, jež na venkově přes 100.000 lidí, a v samé Praze během devíti měsíců více než 32.000 osob do hrobu schvátil. Tu prchali zámožnější obyvatelé z Prahy, a domy jejich zůstaly prázdny, jiné pak domy vymřely docela, byly úřadně zavřeny, a bílým křížem označeny. Jelikož nebylo radno, pochovávati osoby morem zemřelé uvnitř městských hradeb na farních hřbitovech, koupil Staroměstský magistrát dne 15. ledna 1680 od Jakuba Štiky z Paseky zahradu u Volšanského dvora za 809 zl. rýnských, a upravil ji v pohřebiště, kteréž farář sv.-Martinský Jan Václ. Olomucký dne 29. ledna 1680 posvětil. Na tomto movém hřbitově bylo tehdáž v době morové rány mnoho tisíc obyvatelů Staroměstských pochováno.
Píše o vzniku Olšanských hřbitovů František Ekert. První hřbitov je dnes již zrušený. Zachovalo se jen několik náhrobků, které jsou vystaveny podél hřbitovní zdi okolo kostela sv. Rocha v severozápadní části poblíž Olšanského náměstí.
Když mor neustával, učinil Staroměstský magistrát dne 16. srpna 1680 veřejně slavný slib, že vystaví na Volšanském hřbitově kapli ku poctě sv. patronů, sv. Rocha, sv. Šebestiana a sv. Rosalie, a když došlo k tomu dne 7. září povolení od arcibiskupa hr. Valdštýna, kterýž za příčinou morové rány bydlel v zámku Duchcovském, byl hned základ k této svatyni položen, kteráž potom dne 27. července 1682 dokončena jest.
Olšanské hřbitovy se postupně rozrůstaly a dnes mají rozlohu 50,17 ha. Rozčleněny jsou do 10 hřbitovů a jde o největší pohřebiště na území Prahy. Odhaduje se, že počet zde pochovaných přesáhl 2 milióny. Dnes se na hřbitově nachází kolem 65 000 hrobů, 25 000 hrobek, 20 000 urnových hrobů, 200 kaplových hrobů, 6 kolumbárních zdí a 2 rozptylové louky.
Pohřbeno je zde mnoho významných osobností. Nejlépe vás provede naučná stezka. První zastavení naleznete právě před kostelem sv. Rocha (viz waypointy).
Použitá literatura:
- EKERT František, Posvátná místa král. hl. města Prahy, 1 vyd. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883
- SZABO Miloš, Olšanské hřbitovy I. a II., 1 vyd. Praha: Nakladatelství Libri, 2010
- Olšanské hřbitovy Významné Osobnosti, Praha: Správa pražských hřbitovů
Praktické informace:
- Žádám nálezce, aby nepřikládaly fotografie schránky k logu. Pokud máte potřebu, prosím vyfoťte nějaký zajímavý náhrobek, a nebo kapli. Uděláte mi tím větší radost a ostatním nezkazíte překvapení.
- Keš se nachází na hřbitově a to s vědomím SPH.
- U brány vždy najdete telefonní číslo, které můžete kontaktovat, pokud zůstanete na hřbitově uzamčeni.
- U hlavní brány je také větší pravděpodobnost, že se potkáte s ochrankou, která vám ráda bránu otevře.
Krátká historie schránky:
- 18. září 2003 vzniká keš pod taktovkou kačera drevokocur jako 17. v Praze
- 26. března 2010 ji adoptuje Dratenik a udržuje ji v nezměněné podobě.
- 18. září 2016 oslavuje keš 13 let od publikace. Tím se uzavřelo její pubertální období, kdy některé těšila a jiné buřila.
- 30. září 2016 se keš přesunuje na dočasné místo, aby nebyla dlouho vypnutá.
- 11. listopadu 2021 se keš opět přesunuje a dostává nový kabátek,
- 22. ledna 2022 a ten se mění v něco trvanlivějšího, jako její čtvrtá podoba.
- 4. července 2024 zůstává podoba stejná, jen nám trochu nakynula, pátá podoba.