|
Rod Jilm -
Ulmus se řadí do čeledi JILMOVITÉ - Ulmaceae a zahrnuje v sobě celkem
29
druhů z nichž tři druhy jsou naše původní domácí dřeviny - jilm
habrolistý / Ulmus minor Mill., jilm drsný / Ulmus
glabra Huds. a jilm vaz / Ulmus laevis Pallas
(ten se vyskytuje většinou ojediněle nebo v malých skupinkách).
|
|
|
|
Areál původního
rozšíření (mapa)
- přirozeně
je rozšířený všude ve střední Evropě a na Balkánu, v Asii zasahuje
až po Ural. Nikde však není hojný či dokonce v souvislých porostech,
nýbrž vždy ojediněle nebo v malých skupinkách.
Jilm vaz měl největší rozšíření v postglaciální historii lesa a
pozdějším teplém období smíšeného bukového lesa, v něm tvořil spolu
s lípou důležitou složku. Později jeho počty snížil člověk zásahy
v lese, hlavně redukováním lužních lesů, které byly často nahrazeny
loukami a poli. K ústupu přispěla i regulace řek se změnami hladiny
spodní vody.
V ČR je
v lesních porostech pomístně
zastoupený.
|
Jilm
vaz je strom velkých rozměrů, který dorůstá do výšky až do 35 m. Má
štíhlý svalcovitý kmen, s boulovitými výrustky a výmladky. Časté jsou
nápadné deskovité kořenové náběhy.
Koruna nepravidelná, téměř kulovitá, klenutá, často málo uzavřená,
členěná nebo značně volná.
Větve ve spodní části koruny poměrně krátké a vodorovně odstávající,
ve střední části zprvu vystoupavé, pak ale skloněné. Pouze vrchol
koruny se rozvětvuje paprsčitě směrem vzhůru.
Dožívá věku až 400 let.
Je to listnatá opadavá dřevina. |
|
Postavení listů
je dvouřadě střídavé.
Čepel listu je jednoduchá, celistvá, výrazně
asymetrická, eliptičná až obvejčitá, dlouze ostře zašpičatělá,
nejširší nad středem.
Okraj čepele listu je dvakrát ostře pilovitý,
zuby jsou kupředu zahnuté s mírně zakřivenými špičkami.
Řapíky velmi krátké, pouze asi 2-8 mm dlouhé a chlupaté. Listy jsou
svrchu nejčastěji hladké a leskle zelené, lysé, naspodu měkce chlupaté
nebo s chomáčky chlupů v úhlech žilek. Jsou nejčastěji 6-12 x 3-7
cm velké.
Na podzim se listy barví zlatožlutě.
Spolehlivým rozpoznávacím znakem mezi jilmem habrolistým a jilmem
vazem jsou jejich nažky. Jilm habrolistý má křídlo
nažky lysé, jilm vaz má křídlo
nažky chlupaté, na okraji obrvené.
|
Podrobný popis
jilmu vazu se spoustou doprovodných obrázků najdete v tomto DENDROLOGICKÉM
ATLASU.
Doporučení: atlas i ostatní odkazy si otevírejte v novém okně, ať
se nemusíte neustále vracet zpět na listing kešky. |
podle "monumentaltrees.com"
je
-- nejsilnější
zdokumentovaný jedinec druhu (obr 1A,
1B
a 1C).
Lokalizace: N 53° 12.125 E 11° 58.115 v blízkosti kostela v osadě
Gülitz, Brandenburg, Německo. Obvod stromu, měřený ve výšce
1,30 m, je 995 cm (údaj z r. 2023).
-- nejvyšší
zdokumentovaný jedinec druhu (obr 2A
a 2B).
Lokalizace: N 48° 53.490 E 07° 52.870 na břehu řeky La Sauer u obcce
Betschdorf, Haguenau, Bas-Rhin, Francie. Obvod stromu měřený ve výšce
1,50 m, je 284 cm (údaj z r. 2015). Výška stromu byla stanovena
na 39,40 m (údaje z r. 2021).
-- nejstarší
zdokumentovaný jedinec druhu (obr 3A
a 3B,
google
mapy Street View). Lokalizace: N 42° 01.652 E 24° 50.510 na severu
osady Dolni Voden u Asenovgradu, Plovdiv, Bulharsko. Obvod stromu,
měřený ve výšce 1,30 m, je 610 cm (údaj z 1. října 2015). Stáří
stromu se udává asi 620 +- 20 let (údaj z 1. října 2015). |
-- nejmohutnější
zdokumentovaný jedinec druhu v ČR (obr 1A,
1B
a 1C,
mapy.cz
foto). Lokalizace: N 50°57.675 E 15°01.927 památný "Jilm
v Poustce" ve Višňové, respektive v její části zvané
Poustka ve Frýdlantském výběžku. Obvod kmene měřený v 1,3 m je 482
cm a výška 32,0 m.
-- Chráněné památné stromy jilmu vazu jsou v ČR na 36ti lokalitách
buď jako jednotlivé stromy (těch je 30) nebo ve stromových skupinách.
On-line seznam zde
(hledat v podrobném výběru). |
Keška je mikroPET
volně zavěšená na kmeni jilmu vazu ve výšce cca 3,5 m. Bude se vám hodit
krátká BILTEMA, na "medvěda" by se tam špatně lezlo. V keši není tužka,
tak si nějakou vezměte. V logbooku žádné bonusové písmeno nenajdete!
Není tam žádné.
|