MALOBYTOVÉ SÍDLIŠTĚ BŘEVNOV (DOMY PRO CHUDÉ OBCE PRAŽSKÉ)
Poloha a vymezení: Soubor se nachází v Praze 6, katastrální území Břevnov, v prostoru vymezeném ulicemi Patočkova (ze severu), Pod Královkou (z východu) a Pod Marjánkou a Kolátorova (z jihu).
Rozloha: 15,5 ha
Doba vzniku: Plán je z roku 1934, výstavba probíhala v několika etapách od roku 1935 do poloviny 50. let.
Autoři: Regulační plán zpracoval Ladislav Machoň. Autoři skupin nájemných domů byli například Václav Hilský, Rudolf Jasenský, František Jech, Karel Koželka (Mládeže 2-10, Nad Kajetánkou 20-24), Antonín Černý (Nad Kajetánkou 1-8).
Funkční skladba: Obytné domy s malometrážními byty, obchodní vybavenost v přízemních podnožích podél Patočkovy a Bělehorské a areál základní školy uvnitř území.
Významné skutečnosti a charakteristiky
Soubor vzniklý na základě soutěže představuje jedinečný příklad aplikace řádkového funkcionalistického principu zástavby v členitém pražském terénu vložením diagonální sítě ulic při zachování optimální východo-západní orientace. Návrh zástavby o jednotné výškové hladině byl potvrzen regulačním plánem z roku 1936 (schválen 1937), který nahradil původní, tradičně blokově pojatou regulaci z roku 1925, ze které byly převzaty příčné zelené pásy. Zajímavou skutečností je, že součástí plánu i realizace byla zástavba severní fronty ulice Bělohorské, avšak jiným typem objektů. Za 1. republiky nebyla výstavba ukončena. Část zástavby, dostavovaná po 2. světové válce, má při dodržení původní osnovy architekturu tzv. socialistického realismu. Velmi hustá zástavba působí dodnes organizovaným, ale velmi stísněným dojmem.
Významné prostory a dominanty
Cílem návrhu zástavby bylo vytvořit stejně hodnotné standardní prostředí pro každý dům. Nicméně návrh i realizace svým způsobem zdůrazňuje uliční linie Patočkovy a především pak Bělohorské (která však byla zastavěna jiným typem domů).
Stupeň zachování souboru
Stavební podstata souboru je nedotčená, velké změny vzhledu nastaly dílčími rekonstrukcemi jednotlivých objektů, což je zřejmě důsledkem aktuálních majetkových poměrů. Většina oprav, úprav a modernizací stírá charakteristické znaky původní, především funkconalistické architektury. Velkým problémem, degradujícím i tak stísněné uliční prostory, je parkování.
Zdroj: https://iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/uap/2010/UAP_prilohy_k_jevum/a011_10_cenneurbsoubory.pdf
HISTORIE ULICE JUNÁCKÁ
Ulice byla sice zastavěna již před rokem 1939, ale své první jméno získala až v roce 1947. Tehdy byla poprvé pojmenována po Junáku, tedy českému výrazu pro slovo skaut, respektive skautskou organizaci. Poprvé použil tohoto slova zakladatel českého Junáka A. B. Svojsík v roce 1914 na návrh Františka Bílého. Název ulici vydržel pouze do roku 1952, dva roky poté co byla v komunistickém Československu činnost Junáka zakázána. Ulice pak nesla jméno Olega Koševého (1926 – 1943) , člena ilegální komsomolské organizace Mladá garda, která v době druhé světové války působila na Ukrajině. Většina jejích členů, včetně Koševého, byla nacisty popravena. V roce 1990 se ulici vrátil původní název.
Zdoj: https://www.nasepraha.cz/o-ulicich-prahy-6-junacka/
O keši: Keška se nachází v srdci malobytového sídliště, dnes už ne zdaleka pro chudé. Je o velikosti mikro a 1,5 za obtížnost je jen proto, že pro vozíčkáře může být nedostupná.
LOW-HOUSE SETTLEMENT OF BŘEVNOV (HOUSES FOR THE POOR COMMUNITIES OF PRAGUE)
Location and boundaries: The file is located in Prague 6, Břevnov cadastral territory, in the area bounded by the streets Patočkova (from the north), Pod Královka (from the east) and Pod Marjánkou and Kolátorova (from the south).
Area: 15.5 ha
Date of creation: The plan dates from 1934, construction took place in several stages from 1935 to the mid-1950s.
Authors: The regulatory plan was prepared by Ladislav Machoň. The authors of groups of rental houses were, for example, Václav Hilský, Rudolf Jasenský, František Jech, Karel Koželka (Mládeže 2-10, Nad Kajetánkou 20-24), Antonín Černý (Nad Kajetánkou 1-8).
Functional composition: Residential buildings with small-sized apartments, commercial equipment in the ground-floor basements along Patočkova and Bělehorská and the primary school campus inside the territory.
Significant facts and characteristics
The set created as a result of the competition represents a unique example of the application of the linear functionalist principle of development in the fragmented Prague terrain by inserting a diagonal network of streets while maintaining an optimal east-west orientation. The proposal for a development with a uniform height level was confirmed by the regulatory plan from 1936 (approved in 1937), which replaced the original, traditionally block-based regulation from 1925, from which the transverse green belts were taken. An interesting fact is that the development of the northern front of Bělohorská street was part of the plan and implementation, but with a different type of buildings. Construction was not completed during the First Republic. Part of the development, completed after the Second World War, has the architecture of the so-called socialist realism while maintaining the original outline. To this day, the very dense built-up gives an organized but very cramped impression.
Significant spaces and landmarks
The goal of the settkement design was to create an equally valuable standard environment for each house. Nevertheless, both the design and the realization emphasize in their own way the street lines of Patočkova and especially Bělohorská (which, however, was built with a different type of houses).
The degree of preservation of the file
The structural essence of the ensemble is intact, major changes in appearance occurred through partial reconstructions of individual buildings, which is apparently a consequence of current property conditions. Most of the repairs, modifications and modernizations erase the characteristic features of the original, primarily functionalist architecture. A major problem degrading the already cramped street spaces is parking.
Source: https://iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/uap/2010/UAP_prilohy_k_jevum/a011_10_cenneurbsoubory.pdf
HISTORY OF JUNÁCKÁ STREET
Although the street was built before 1939, it only got its first name in 1947. That was the first time it was named after Junák, i.e. the Czech expression for the word scout, or the scout organization. The founder of Czech Junák, A. B. Svojsík, used this word for the first time in 1914 at the suggestion of František Bílé. The name of the street lasted only until 1952, two years after the activity of Junák was banned in communist Czechoslovakia. The street then bore the name of Oleg Koševý (1926 – 1943), a member of the illegal Komsomol organization Mladá garda, which was active in Ukraine during World War II. Most of its members, including Koševý, were executed by the Nazis. In 1990, the street returned to its original name.
Source: https://www.nasepraha.cz/o-ulicich-prahy-6-junacka/
About Cache: Cache is located in the heart of a low house settlement. It is micro-sized and the 1.5 for difficulty is only because it may be inaccessible to wheelchair users.