|
Vítejte u první 5/5 EarthCache v Česku. Zvu vás na plavbu po meandrech řeky Ohře.
Tok Ohře Řeka Ohře pramení v Bavorsku (Německu) pod horou Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny. Je čtvrtou nejdelší řekou na našem území a po Vltavě je Ohře v Čechách druhým největším levostranným přítokem Labe.
Do Čech vstupuje nedaleko hraničního přechodu Pomezí nad Ohří a těsně za hranicemi napájí vodní nádrž Skalka. Pod nádrží protéká historickou částí města Cheb a chebskou pánví pokračuje v meandrech až do Kynšperka nad Ohří. Ohře obtéká obloukem hrad Loket a vtéká do CHKO Slavkovský les. Dále směřuje do soutěsky Svatošských skal, Karlových Varů až na hranici Doupovských hor. Následně přes bývalé lázně Kyselka do Klášterce nad Ohří a Kadaň. Dále napájí vodní nádrž Nechranice. Řeka se klikatí krajinou Českého středohoří, protéká Žatcem, Louny, Libochovicemi a kolem Terezína do Litoměřic, kde se vlévá levostranným přítokem do Labe.
Mezi významná města ležící na řece patří Cheb, Sokolov, Loket nad Ohří, Karlovy Vary (lázně při ústí Teplé), Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec, Louny, Libochovice, Budyně nad Ohří, Terezín a Litoměřice.
Vodácky nejvyhledávanější úsek řeky je z Lokte do Klášterce nad Ohří, který lze zvládnout za 2 – 3 dny. Začít lze ale i v Tršnici, Chebu, Sokolově a pohodlně skončit např. v Karlových Varech, Vojkovicích nebo Kadani. Mezi dva nebezpečné jezy patří jez v Karlových Varech – Tuhnicích a jez v Radošově. Tyto jezy se doporučují přenášet i za nižších stavů.
Meandry
Pokud jste se jako vodáci někdy vydali na české řeky, určitě jste proplouvali i meandrem. Ten vám může cestu prodloužit dokonce o stovky metrů. Řeka je ale nevytváří proto, aby naštvala vodáky. Nejkratší cestou pro tok vody by byla přímka. Přesto na světě není žádná řeka, která by tekla přímo rovně. Všechny řeky se různě klikatí a vytváří právě meandry.
Ve středním a dolním toku teče řeka často měkkým podložím. Takový meandr vznikne vymíláním břehu na jedné straně řeky a naopak usazováním na straně druhé. V momentě, kdy řeka vymílá kraj břehu a narazí například na nějaký kámen, nemůže už tímto směrem břeh dále vymílat. Proud se začne od kamene odrážet a začne vymílat druhý břeh. Řeka se tak rok od roku více a více klikatí. Nakonec je ale meandr tak velký, že si řeka opět prorazí cestu přímo a vznikne slepé rameno.
Meandry volné se vytvářejí v náplavových rovinách středních a dolních toků řek tam, kde se zpomaluje rychlost vodního toku a dochází k usazování unášeného materiálu. Volné meandry jsou charakteristické svou proměnlivostí, řeka neustále zvolna přemisťuje svůj tok, a to pozorovatelně i v měřítku lidského života. Volné meandry se pohybují postupně po směru toku. To je dáno tím, že nejvíce nejsou vystaveny boční erozi nárazové břehy ve vrcholu oblouku, ale v určité vzdálenosti po proudu. Tímto způsobem dochází nejen k posouvání meandrů, ale může dojít k protnutí šíje meandru. Z opuštěných meandrů se stávají slepá a mrtvá ramena. Meandry zakleslé, též zaklesnuté, vznikají v místech, kde řeka vytváří údolí v tvrdých horninách. V takových místech řeka své koryto snadno přemístit nemůže a naopak se zařezává stále hlouběji. Teprve za mnohem delší dobu může dojít k promletí a proražení šíje i u zakleslého meandru (tento jev se nachází např. na Dyji pod Bítovem).
Typy břehů
V meandrujících řekách se střídají místa s rychlým i pomalým prouděním. Na nárazových březích, kde voda materiál odebírá, vznikají hluboké tůně a kolmé stěny. Na opačném břehu, s pomalejším proudem řeky, dochází k usazování materiálu a tvorbě náplavů. Dynamika toku se neprojevovala pouze změnami v jeho vertikální, ale i v horizontální ose, kdy docházelo k posunování toku do stran. Se změnou trasy koryta a rozšiřováním meandrů se dostávaly do řek větší i menší kmeny nebo i celé stromy, tvořící překážky v tocích a usměrňující sílu proudu na protější břeh, tímto byl často dán základ pro vznik nového meandru. Nánosový a nárazový břeh jsou dva odlišné typy břehů, které se vyskytují poblíž meandrů. Hrají zásadní roli v procesu říční sedimentace.
Nánosový břeh, také označovaný jako nánosová terasa, vzniká především usazováním sedimentů na břehu vodního toku. Tyto sedimenty jsou přinášeny proudem vody a ukládají se na břehu, pokud rychlost toku klesá. Tento typ břehu bývá obvykle široký a má pozvolný sklon. Bývá častý na místech, kde se rychlost toku snižuje a sedimenty mají tendenci se ukládat.
Naopak, nárazový břeh je břehem, který je vystaven silné erozi vodního toku, hlavně v meandru. Tyto břehy jsou typicky strmé a často mají skalnatý nebo příkrý, svažující se povrch. Voda silně ovlivňuje tvar tohoto břehu a následná eroze odnáší materiál z nárazového břehu do vody, kde následně sedimentuje na nánosovém břehu.
Vývojová stádia meandru Řeka nese podél svého toku sedimenty – drobné kousky skály, půdy a dalšího materiálu. Když se její tok rychle pohybuje, má energii k tomu, aby tyto částice posbírala a unesla, což je proces známý jako eroze. Když se ale zpomalí, některé z nich klesnou nebo se „uloží“. Tento neustálý cyklus nabírání a odvádění sedimentu je stěžejní proces při vytváření meandrů. Voda tekoucí na vnější straně těchto ohybů se pohybuje rychleji, způsobuje další erozi a v průběhu času se ohyb zvětšuje. V souvislosti s procesem meandrování můžeme rozlišovat čtyři základní vývojová stádia. Vytváření meandru - V tomto stádiu se meandr teprve začíná formovat. Řeka vytváří první oblouky a eroze začíná pracovat na vnějším oblouku.
Postupné zužování šíje - V tomto stádiu jsou meandry již dobře vyvinuté a mají charakteristický tvar s vnitřním a vnějším obloukem. Eroze na vnějším oblouku je silnější, zatímco na vnitřním oblouku dochází k usazování sedimentů.
Proražení šíje a vytvoření ostrovu - V tomto stádiu jsou meandry velmi nestabilní - dochází k vytvoření nové trasy řeky. Dochází k postupnému zanášení sedimenty a erozi vnitřních oblouků. Řeka začíná vytvářet nové trasy, které se postupně oddělují od původních meandrů.
Vytvoření mrtvého ramene - Mrtvé rameno se definitivně oddělilo od řeky.
Pro zalogování jako "found it" musíte absolvovat plavbu z úvodek na poslední waypoint a na email přes profil mi poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:
1) Na jaké typy se meandry dělí? 2) S jakým typem se zde na Ohři setkáváme? Zdůvodněte svoje tvrzení.
3) Vlastními slovy popište jak meandry vznikají.
4) Napište další 3 lokace, kde lze pozorovat meandrování Ohře. 5) Pozorujte meandr na úvodních souřadnicích. V jakém stádiu se právě nachází a proč si to myslíte? 6) WP 01 Určete, o jaký typ břehu se podle vás jedná a proč. 7) WP 02 Pozorováním na místě zjistěte, s jakým typem břehu se zde setkáváme. Nezapomeňte na přenášení jezu! 8) WP 03 Jaké známky sedimentace můžete na břehu ostrova pozorovat?
9) WP 04 Pořiďte fotografii z místa a zakreslete do ní, kudy vede proudnice a kudy řeka pravděpodobně v budoucnu poteče. Fotku mi pošlete společně s odpověďmi.
10) Vyfoťte sebe nebo vaší GPS na řece Ohři, na všech otázkových waypointech včetně úvodek a fotky připojte k vašemu logu. Fotky pořízené ze břehu nebudou akceptovány.
Logujte ihned po odeslání odpovědí, pokud bude něco špatně, ozvu se. Nedodržení podmínek logování (absence odpovědí / fotek), či jakékoliv podvodné jednání může vést ke smazání vašeho logu. Pokud máte ohledně keše nějaký dotaz, nebojte se mi napsat. Photos by DanielKotmel, 2023. Sources -
Meander [online]. Available from https://www.britannica.com/science/meander-river-system-component
Fluvial features [online]. Available from https://www.nps.gov/articles/
meandering-stream.htm
Stream bank [online]. Available from https://www.lakesuperiorstreams.org/
understanding/streambank.htm
|