![](https://img.geocaching.com:443/0f62fdc4-6285-4704-82ea-ca6c746732cc.jpg)
Tato keš patří do série Valašsko, která byla založena pro 16. ročník geomaratonu Valašské keškobraní 2023. Jeho hlavním tématem bylo právě Valašsko a jeho historie, obyvatelstvo, zvyky, tradice a další oblasti života tohoto východomoravského regionu.
Valašský bůh
Podle pověstí měl na Radhošti od pradávna sídlo pohanský bůh Radegast (Radhošť) – bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho neměl odvahu nikdo v širokém okolí. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských
Radegast je symbolem Valašska a zároveň jeho velkou turistickou atrakcí. Nesmírně cenná zlatá socha tohoto předkřesťanského boha, jenž měl být odpovědný i za úrodu a plodnost, je prý dodnes ukryta v nitru jeskyně Volařka, která se nachází kousek od turistické trasy do Rožnova. Zlatou sochu boha Radegasta měli v jeskyni skrýt pohanští kněží, aby ji uchránili před chamtivými křesťany. Tuto pověst i celou mytologii boha Radegasta dnes připomíná mohutná třímetrová socha od Albína Poláška, kterou hojně navštěvují tisíce turistů ročně. Nachází se na hřebenu Radhoště směrem na Pustevny.
Upozornění: Tato keš a pravděpodobně i celá série bude na jaře 2024 archivována, proto s odlovem neotálejte.