25 May 2023, 17:42 - 18:15
Klasicke tradicni setkani s rucnikem v Pardubicich jiz pojedenacte, nyni k 22. vyroci odchodu D.Adamse.
### WARNING: Vogon poetry! Muze obsahovat stopy vogonske poezie! ###
Stopařův průvodce po Galaxii a ručník
Kdesi daleko v zaostalých a nezmapovaných končinách onoho cípu Západního spirálního ramene naší Galaxie, který je turisticky značně nezajímavý, leží jedno malé, bezvýznamné žluté slunce. Kolem něj, zhruba ve vzdálenosti sto padesáti miliónu kilometru, obíhá naprosto zanedbatelná modrozelená planeta, na níž formy hosivota vzešlé z opic jsou tak úžasně primitivní, že se dosud domnívají, že digitální hodinky jsou docela šikovný nápad...
Pokud jde o ručníky, Stopařův průvodce po Galaxii o nich říká hned několik věcí:
Ručník je skutečně kolosálně užitečná součást výbavy hvězdného stopaře. Především má značnou praktickou cenu - můžete se například do něj zabalit, aby vám nebylo zima, když poskakujete napříč chladnými měsíci planety Jaglan Beta. Můžete na něm ležet na zářivých, mramorovým pískem vystlaných plážích Santraginu V a vdechovat opojné výpary z jeho moří. Můžete na něm spát pod hvězdami, jež tak rudě září na planetě pouští, Kakrafúnu. Můžete ho použít jako plachtu, až poplujete na maličkém voru po proudu drsné řeky Moth, můžete ho namočit pro boj zblízka, nebo si jím zahalit hlavu, abyste necítili jedovaté pachy žravé obludy Blátotlačky z Traalu a nestřetli se s jejím pohledem (je to nepředstavitelně tupé zvíře, myslí si, že když ji nevidíte, nevidí ani ona vás - blbá jak tágo, ale značně žravá). Když jste v úzkých, můžete jím signalizovat o pomoc. No, a samozřejmě se jím také můžete utřít, pokud vám po tom všem ještě připadá dost čistý.
Co je však ještě důležitější, je obrovský psychologický význam ručníku. Tak například když nějaký paďour (paďour = ten, kdo není stopař) zjistí, že stopař má ručník, automaticky předpokládá, že vlastní rovněž kartáček na zuby, žínku, mýdlo, krabici sušenek, čutoru, kompas, mapu, klubko provázku, sprej proti mravencům, výbavu do deště, skafandr atd. ap. A nejen to. Rád stopaři půjčí kterýkoli ze jmenovaných předmětů nebo cokoliv jiného, co stopař nešťastnou náhodou ‘ztratil’. Onen paďour si totiž pomyslí, že ten, kdo dokázal stopovat napříč a našíř celou galaxii, žít v drsných podmínkách a za pár šupu, porvat se s osudem a přeprat ho, a kdo přesto vždycky ví, kde má ručník, je zřejmě člověk, s nímž je nutno počítat.
Tento obrat ostatně pronikl i do stopařského slangu. Lze například říct: ‘Hele, sasuješ toho húpyho Forda Prefecta? To ti je teda frúd, kterej fakticky ví, kde má ručník.’ (sasovat = znát, brát na vědomí, seznámit se s, poznat po sexuální stránce; húpy = opravdu děsný frajer, frúd = opravdu děsně správný frajer).
Douglas Adams, Stopařův průvodce po Galaxii.
(Pokud tuhle knihu neznáte, rozhodně si ji sežeňte a přečtete! Pravda, existuje sice film stejného jména...ale znáte to, nikdy to není ono, i když je tohle zpracování výjimečně zdařilé. A ještě je kdesi v této galaxii i rozhlasová verze v češtině, když budete trochu hledat...)
Ručníkový den
Na počest Douglase Adamse (11. března 1952 – 11. května 2001) každý rok v květnu jeho příznivci a fanoušci z celého světa pořádají okázale neokázalou akci – po celý den nosí s sebou všude viditelně ručník, jako připomínku jeho nejznámějšího díla, Stopařova průvodce po Galaxii, ve kterém je ručník označen za nejpotřebnější věc, kterou u sebe může mezihvězdný stopař mít. Letos uplyne od Adamsova odchodu již šestnáct let. Poprvé se tato akce konala dva týdny po jeho odchodu a od té doby je to vždy 25. května.
Potkáte-li tedy 25. května na ulici člověka s ručníkem, nemusí to ještě nutně znamenat, že jde z nebo do lázní, že si zabouchl dveře a nemá klíče, nebo že je to blázen, sklerotik, nebo roztržitý profesor...
Pardubice ČTVRTEK 25.5.2023 17:42 – 18:15
Také tentokrát místo před radnicí to letos zaparkujeme na Rudém náměstí, jak se již osvědčilo. Pro nemotoristy necyklisty neturisty, co nechytí ani stopa, přímo sem jezdí autobusy MHD, linky 10 a 16, zastávka "Univerzita" - ne dál, než kolizní vzdálenost.
Podmínkou pro zalogování je přijít s ručníkem, viditelně umístěným přes ruku nebo kolem krku! (Podle současných pravidel je to sice podmínka dobrovolná, ale na toho, kdo se přijde zalogovat bez ručníku, bude pohlíženo zvláště opovržlivým pohledem jako na paďoura – viz výše) Přijďte na Rudé náměstí k Dopravní fakultě Jana Pernera (Univerzita Pardubice), společně se pak kolem přibližně asi cca v 16:42 možná vyfotíme s ručníky. Ale hlavně...
...neustále hrozí nebezpečí: Vogonská poezie (Vogon poetry)
Třeba se ale podaří nebezpečí odvrátit, abyste si nemuseli ukousnout nohu...
„Vogonská poezie je ovšem až třetí nejhorší ve Vesmíru. Druhá nejhorší je poezie Azghotů z planety Kria. Když král jejich básníků Chrochtos Nadýmavý recitoval svou Ódu na malou hrudku zeleného hnusu, již jsem objevil v podpaží jednoho letního jitra, čtyři posluchači zemřeli na vnitřní krvácení a předseda Středogalaktické komise pro mrzačení umění přežil jen díky tomu, že si uhryzl jednu nohu. Tvrdí se, že Chrochtos byl poněkud zklamán přijetím své básně, a právě se chystal začít předčítat svou epickou skladbu o dvanácti knihách, nazvanou Mé oblíbené chrochty ve vaně, když vtom jeho vlastní tlusté střevo v zoufalém pokusu zachránit životy a civilizaci mu vyskočilo až do krku a zadusilo mozek. Nejhorší poezie, jaké kdy byla napsána, zanikla spolu se svou tvůrkyní Paulou Nancy Millstone Jenningsovou z Greenbridge v hrabství Essex v Anglii při zkáze planety Země.“
Přijďte včas!
...ostatní doplním aktuálně později – ZŮSTAŇTE NA PŘÍJMU A SLEDUJTE LISTING!
Jak bylo s ručníkem minule? Podívejte se na event 2020: Ručníkový den - se žabákem #15 Covid-19 Edition
Rucnikovy den Pardubice 2020
Rucnikovy den Pardubice 2022
Ručníkový den Pardubice 2023
Vítáni jsou všichni galaktičtí stopaři dobré vůle! A nezapomeňte si ručník!
Nejotrlejší stopaři ochutnali i Starou Janxovku - základní komponentu Pangalaktického Megacloumáku, po kterém se cítíte, jako by vám vyrazili mozek masivní zlatou cihlou, obalenou plátkem citronu... P.S. ještě zbyla!