Sklárna Horní Rozpité
Sklárna, neboli skelná huť byla vždy umístěná mimo obec a nejčastěji v středních a horních částech zalesněných horských údolí, kterými protékaly bystřiny. Dostupnost k vodě byla kromě dostatku dřeva, druhou nezbytnou podmínkou pro fungování sklárny. Existence hutě byla omezena dobou, během které byly základní suroviny v rentabilním dosahu. Následně, když došlo k situaci, že bylo výhodnější přestěhovat celou sklárnu než dovážet dřevo z blíže neurčené vzdálenosti, se huť stěhovala na jiné místo. Lokality lesních skláren obyčejně zůstaly pusté, protože kromě hutě se na nich nerozvinuly jiné samostatně funkční hospodářské celky. Výjimkou je samozřejmě obec Hutisko, která vznikla v prostoru první sklárny v regionu.
Hlavním důvodem vzniku skláren na Valašsku byla snaha vrchnosti ekonomicky využít dřevo zejména z východní části regionu, kde byly často ještě nedotčené jedlovo-bukové lesy. Skláři z ekonomického hlediska upřednostnili umístění blízko zdroje energie a samotné suroviny potřebné k výrobě skla dováželi. Navíc region východního Valašska měl tradici v produkci potaše, která byla nezbytná k výrobě skla a také geologická skladba oblasti nabízela dostatek všech potřebných nerostných surovin.
Sklárna Horní Rozpité
Lokalitu tvoří dvě terasy podélně situované u Hornorozpitského potoka. Na horní terase, která je poškozená lesní cestou jsou viditelné odpadové hromady. Koryto potoka je podél terasy rozšířeno a břeh u terasy je obložen kamením. Archeologická sondáž zde doložila výrazné vrstvy popela a relikty pyrotechnických zařízení, pravděpodobně sklářské pece a prostoru na uskladnění popela. Spodní terasu na základě absence dokladů pyrotechnické činnosti a podle nálezů keramiky je možné předběžně spojit s obytnou funkcí.
V roce 1794 si huťmistr Martin Haverland z Frenštátu pronajal v Dolní Bečve sklárnu (konkrétní poloha není jmenována, ale kromě hornorozpitské lokality není na území obce známa jiná huť). Sklárna vyráběla duté sklo (láhve, sklenice na nožce) a okenní tabule i terčíky. Kromě čirého skla zde byla nalezena modrá, černá a zelená varianta. Doložená je i výzdoba tordovaním (šroubovité stáčení). Taktéž z lokality pochází nálezy fragmentů šamotových sklářských pánví a zlomky úžitkové keramiky.
Více informací o objektu, k němuž Vás zavede tato keš, najdete na webu Stopy lidského umu (stopyumu.cz).