Znak městského obvodu Ostrava-Jih jako odkaz historie

Určitě jste již mnohokrát zhlédli na radnici Ostravy-Jihu znak tohoto městského obvodu. Jedná se o složitý znak, v němž je zašifrována minulost tří původně samostatných obcí a jednoho nově vzniklého katastrálního území, z nichž se obvod Ostrava-Jih dnes skládá.

Který ze tří návrhů?

V roce 1994 se Městský obvod Ostrava-Jih zamýšlel nad podobou vlastního obvodního znaku. Ve hře byly tři varianty. Krom té vítězné, o níž se rozepisuji níže, existovaly ještě dva návrhy: první zohledňoval skutečnost konstituce městského obvodu ze čtyř obcí (nebo jejich částí), připojených k Ostravě za účelem vytvoření prostoru pro výstavbu nových rozlehlých sídelních útvarů. Štít navrhovaného znaku měl být proto tvořen stříbrným a červeným šachováním (šachování vyjadřovalo sídlištní zástavbu, barvy polohu obvodu v moravské části Ostravy). Další figurou pak mělo být břevno se čtyřmi zlatými růžemi. Tento motiv přebíral růži z ostravského znaku a vyjadřoval počet obcí obvodu a jejich příslušnost k městu Ostravě. Druhá varianta byla v podstatě modifikací první. Namísto modrého břevna však byla na červeno-stříbrný kostkovaný štít položena modrá hlava se čtyřmi zlatými růžemi.

Obvodní rada městského obvodu Ostravy-Jihu na své 62. schůzi projednala tři návrhy znaku za přítomnosti navrhovatele znaku Jana Tejkala a zástupce Archivu města Ostravy. Obvodnímu zastupitelstvu byla doporučena nejsložitější varianta, dnešní podoba znaku obvodu.

Vítězný znak obvodu

Základem znaku je čtvrcený štít. První pole zobrazuje Zábřeh – jedná se o tři stříbrné kužely v červeném poli, které znamenají symbol boží spravedlnosti. Ve druhém poli jsou stříbrné váhy v modrém poli, znak v poli je odrazem dřívější výškovické obecní pečeti. Hrabůvka je symbolizována stříbrnou rybou v modrém poli. Modrá barva ve druhém a třetím znakovém poli byla převzata ze znaku městského. Poslední stříbrno-červené šachové pole je heraldickou stylizací soudobé sídlištní panelové zástavby Dubina a Bělský les.

Znak městského obvodu Ostrava-Jih

Barevné řešení znaku vychází ze skutečnosti lokalizace obvodu v moravské částí města Ostravy: stříbrná a červená barva jsou barvami zemského znaku moravského, stříbrná a modrá barvami znaku ostravského.

Znak obvodu Ostrava-Jih byl udělen usnesením Rady města Ostravy číslo 3581/90 ze 4. října 1994 a je blasonován následovně: čtvrcený štít; v prvním červeném poli tři stříbrné kužely, ve druhém modrém poli stříbrné váhy, ve třetím modrém poli kolmo položená stříbrná ryba, čtvrté pole stříbrno-červeně šachováno. Znak vychází z historického vývoje obcí. A o něm si dnes budeme povídat. Zjistíme, kde se vůbec vzaly názvy původně samostatných vsí a odkdy používaly znaky. Tak vzhůru do minulosti!

Hrabůvka

První zmínku o Hrabůvce máme z roku 1392, kdy je tato ves nazývána jako Neuen Grab (Nová Hrabová). Hrabůvka byla pravděpodobně od svého založení součástí biskupského léna Paskov. Další zmínka o vsi pochází z roku 1395: Nouam Graboniam, tedy opět Nová Hrabová. Proč má přívlastek Nová? Bylo třeba ji odlišit od Hrabové, někdy označované jako Stará Hrabová (první zmínka z roku 1297). Z roku 1408 známe pojmenování Hrabowka nova, dále se uvádí: 1444 Klein Hrabowa, 1516  Hrabuovka. Z Hrabuovky je už jen malý jazykový krůček k Hrabůvce.

Možná jste se někdy zamysleli též nad původem jména Hrabůvka – jak jsme si již řekli, jméno bylo odvozeno podle vedlejší starší vsi Hrabová. Jméno Hrabová dostala obec podle habrů (v místním nářečí hrabů), které zde rostly kolem Ostravice ve velkém množství ještě v polovině 19. století. Kolik habrů roste v Hrabůvce a okolí dnes? Možná by si Hrabůvka zasloužila mít svůj strom, podle něhož dostala své pojmenování. Nebo rovnou alej.

Motivy znaku Hrabůvky na připínacím odznaku. Foto: PP.

Hrabůvská pečeť

Nejstarší hrabůvské pečetidlo je datováno rokem 1718. Kotouč o průměru 29 mm nese tři ryby hlavou dolů do středu, nad nimiž je rozdělený letopočet 17 18. Český majuskulní opis je lemován linkou a vavřínovým věncem a je uveden rozetkou: PECZET. OBECNI. DIEDINI. MALE HRABVWKI. Proč měla Hrabůvka ve svém znaku ryby? Znak vycházel ze zdejšího dříve rozvinutého rybnikářství. V roce 1775 měla obec na svém území devatenáct rybníků, ve 30. letech 19. století se jejich počet snížil na pouhých sedm. I ty však postupně zanikly. V roce 1865 si obec pořídila mosazné kulaté razítko o průměru 29 mm. Pečetní obraz zůstal stejný jako dříve, český majuskulní opis lemují linky zněl: OBEC MALA HRABOWA 1865. Ryby, údajně kapři, se vyskytují i na nejmladším typáři, vzniklém na počátku 20. století. Mosazný kotouč o průměru 33 mm má dřevěné hruškovité držadlo. Ryby na něm jsou opět tři, avšak tentokrát nad sebou s hlavami obrácenými doprava. Český majuskulní opis je lemován linkou a dvojitou linkou: OBEC HRABUVKA u VÍTKOVIC. Jeden kapr se jako reprezentant Hrabůvky dostal také do znaku městského obvodu Ostrava-Jih.

Podoba nejstarší hrabůvské pečeti z roku 1718. Foto: Sborník Ostrava 17, str. 399.

Nej mladší typář Hrabůvky z počátku 20. století. Foto: Dějiny Ostravy, str. 505.

Výškovice

První písemnou zmínku o Výškovicích máme z roku 1408, kdy přijal biskupské léno na Starou Bělou a Výškovice Hanuš z Bělé. Výškovice byly součástí starobělského léna do roku 1558, kdy přešly pod léno Zábřeh. Roku 1652 přešlo zábřežské léno do majetku olomoucké kapituly, která ho připojila k petřvaldskému panství, jehož součástí bylo až do zrušení poddanství roku 1848.

Jméno Výškovice je utvořeno příponou  -ovice k osobnímu jménu Výšek, které je domáckou podobou některého ze staročeských složených osobních jmen, ve kterých byl komponent vyš-,,,vyšší, výše“, například Vyšemír, Vyčeslav apod. Je zcela pravděpodobné, že jméno Výšek mohlo patřit místnímu lokátorovi.

Výškovická pečeť

Své pečetidlo dostala obec již roku 1730. Šlo o pečeť rychtářskou, jak je patrné z legendy i zvolené symboliky. V kotouči o průměru 26 mm je zobrazeno zalomené rámě vycházející z oblaků vlevo umístěných a držící vážky spravedlnosti. Váhy byly obecně atributem Justicie, bohyně spravedlnosti a práva. Pod vážkami je letopočet 1730 provázený rozetami. Rozeta uvozuje též majuskulní latinskou legendu, lemovanou perlovci: SI: IUD: WISCHKOVVICENSIS. Typář byl obcí užíván ještě v 19. století a znamení se včetně původního letopočtu objevuje dále na úředních razítkách z 20. století. Vážky spravedlnosti obsahuje dnes složitý znak obvodu Ostrava-Jih.

Otisk pečetidla Výškovic s letopočtem 1730. Foto: Sborník Ostrava 17, str. 339.

Zábřeh nad Odrou

Ves Zábřeh vznikla pravděpodobně v době kolonizační v polovině 13. století. Poprvé se připomíná roku 1288, kdy bratři Dětřich, Jindřich a Erkembert Stangovi složili písemnou manskou přísahu olomouckému biskupovi Dětřichovi z Hradce. Ves snad držel Jindřich (po něm je pravděpodobně pojmenována jako Heynrichsdorf – Jindřichova ves). Roku 1396 se zmiňuje v listině text ,,in villa Zavorzi alias Heinrichsdorf“ – objevuje se nám zde

Znak Zábřehu. Nákres: autor článku.

nové místní pojmenování Jindřichovy vsi: Závoří (tam, kde se něco zavírá). Dodnes máme v Zábřehu ulici Závoří – jak krásné je, že pojmenování je přes 600 let staré! Z roku 1376 máme zmínku o Zabrziehu, tedy Zábřehu. Existují domněnky, že Zábřeh se skládal původně ze dvou částí – české (Zábřeh) a německé (Heinrichsdorf). Tuto domněnku připouštěl i Alois Adamus, zakladatel ostravského archivu. Co je však jisté – od konce 15. století se používá jen českého názvu Zábřeh. Toto pojmenování je odvozeno podle polohy za vysokým břehem Odry. Odra se dostala ve 20. století i do oficiálního názvu obce – od roku 1904 nesla obec název Zábřeh nad Odrou. Ve znaku obce byly tři stříbrné kužely v červeném poli. Znak Zábřehu můžeme dodnes spatřit v průčelích bývalé obecné školy na nároží ulic Ruské a Dolní. Kdysi byl umístěn i na bočních průčelích bývalé zábřežské radnice.

Zábřežská pečeť

Obec užívala vlastní pečeť již od roku 1658, krátce poté, kdy se jejím majitelem stala olomoucká kapitula (stalo se tak již roku 1652, kdy byl pravděpodobně znak vytvořen). V kotouči o průměru 30 mm je umístěn španělský štít v rolverkové kartuši a v něm tři kužely ze znaku olomouckého biskupství. Česká majuskulní legenda je lemována linkou a linkou s vavřínovým věncem *OBEZ* ZABRZESKA* 1. 6. 5. 8.* Typář byl použit ještě v roce 1820 při zpečetění matriky výnosu pozemků. Až z počátku 20. století pochází další kulatý typář, jehož pečetní pole opakuje původní pečetidlo a linkami lemovaný nápis na způsob opisu zní: OBEC ZÁBŘEH nad ODROU, MORAVA. Tři kužely přešly také do nového znaku Ostrava-Jih.

Zábřežská pečeť užívaná od roku 1658. Foto: Sborník Ostrava 17, str. 340.

Otisk pečetidla obce Zábřehu nad Odrou, v užívání v letech 1904 – 1924. Foto: Dějiny Ostravy, str. 623.

Snímek originální pečeti Zábřehu z let 1904-1924. Foto: Archiv Vítkovice, a. s.

Dubina a Bělský les

Dubina je dnes místní částí ostravského městského obvodu Ostrava-Jih. Z naprosté většiny je její plocha zastavěna sídlištní zástavbou. Na zmíněném sídlišti žije něco přes 5% obyvatel Ostravy. Jméno části Dubina je odvozeno od původního dubového porostu stejné názvu, který se nám dochoval dodnes. Najdeme ho mezi ulicemi Václava Košaře a Jaromíra Matuška. Dubina vznikla 1. ledna 1984 jako nová část tehdejšího obvodu Ostrava 3. Její území bylo vyčleněno z katastrů Staré Bělé, Nové Bělé, Hrabové a Hrabůvky. Původně mělo být sídliště rozsáhlejší, avšak pro stejné množství obyvatel, ale po schválení zákona o zemědělském půdním fondu musela být zástavba zhuštěna. Čtvrté pole znaku městského obvodu Ostrava-Jih značí sídlištní útvary Dubiny a Bělského lesa.

Snímek z roku 1969. Výstavba sídliště Hrabůvka, v dáli lesík zvaný Dubina. Foto: soukromý archiv Jany Bergmannové.

Jak jsme si uvedli, znak městského obvodu Ostrava-Jih vychází z tradice několika set let staré. Můžeme být pyšní, že se dnes hlásíme k odkazu našich předků.

V keši není tužka !!!

Petr Přendík

Zdroje:

Archiv města Ostravy

Archiv Vítkovice, a. s.

MÜLLER, Karel. Pečeti bývalých moravských obcí na území současné Ostravy. In: Sborník Ostrava 17: Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. Ostrava, 1995, s. 334-340.

JIŘÍK, Karel a kol. Dějiny Ostravy. Ostrava, 1993, s. 503 – 623.