Vítám Vás u další kešky série věnované zaniklým hrádkům a tvrzím Ždánického lesa a jeho blízkého okolí. Cílem této „malé“ série je ukázat kačerům, místním i přespolním, co se nám ukrývá za humny, v houštinách v lese za pár kopečky, a o čem většina z nás nemá ani tušení….
První si dáme malé opáčko z terminologie, potom něco z historie daného místa a nakonec hurá na odlov.
Hradiště (též hradisko) je opevněné sídlo z období neolitu až raného středověku, předchůdce středověkých hradů nebo měst. Výraz hradiště označuje místo, kde stál nebo stojí hrad. V běžné praxi je pojem hradiště používán pro neolitická až raně středověká opevněná sídla. Typickými polohami vhodnými pro stavbu hradišť byly různé výšiny, jejichž svahy poskytovaly přirozenou ochranu, a proto nebylo nutné výrazněji je ohrazovat. Jiným častým typem jsou hradiště blatná, která byla zakládána v rovinatém terénu a využívala vodní ochrany. Velikost hradišť se může velmi lišit. Existují hradiště s rozlohou menší než jeden hektar, ale i rozsáhlé areály, jejichž opevněná plocha dosahuje stovek hektarů. Hradiště mohla plnit více funkcí a často je kombinovala. Vedle předpokládané funkce vojensko-strategické mohla hradiště sloužit jako útočiště obyvatelstva, jako shromaždiště ke kultovním či společenským rituálům i jako střediska obchodu včetně funkce opěrných bodů na dálkových komunikacích. Nepochybně sloužila i jako sídla společenských elit.
Tvrziště je výraz označující místo, kde stojí nebo stála tvrz (podobně jako například hradiště – hrad, nebo městiště – město). Z archeologického hlediska lze tvrziště, jako pozůstatek tvrze, charakterizovat jako antropogenní, tedy lidskou činností vzniklý terénní útvar. Zpravidla jej tvoří pahorek (tvořený zčásti sutí zaniklých staveb tvrze, někdy v podobě suťového kužele) obklopený pozůstatky zemního opevnění (suchý nebo vodní příkop, val), nebo v případě vodní tvrze vodní plochou.
Zdroj : Wikipedie
Hradiště Nechvalín
Výrazný reliéf dvoudílného hrádku na výběžku z výšiny jihozápadně nad obcí. Nezalesněná, proto z daleka viditelná lokalita se v místě nazývá „Klobouk“ případně „Hradisko“. Proti jiným sídlům tohoto typu je hrádek dvojitý. Oblouk šíjového příkopu (šířky 15, hloubky 3m) a valu chrání předhradí od jihozápadu, ale nelze vyloučit, že val pokračoval po terase svahu podél východního boku. Předhradí je utvářeno do půloválu s osami 45 a 38m a v jeho mírně snížené východní části mohly stát hospodářské budovy. Naopak vyvýšený je trojúhelný pahrbek při okraji okružního příkopu. Snad byl nástupištěm na most, který byl při šířce příkopu 23m a hloubce 4,5m jistě technicky náročný. Val na vnější straně příkopu se erozí snižuje, ale v nejmělčím místě na severu má ještě pořád výšku 1,8m. Jen na východní straně je kvůli odtoku dešťové vody protržen. Samotné oválné jádro uprostřed věnce příkopů má horní plochu 15x10,5m a malou (vstupní?) terásku na jihu. Zástavba musela být velmi skromná, ale jediná deprese ve středu nemusí pocházet z očekávaného věžovitého objektu. Z provedené sondáže vyplynulo, že jeho hlavní konstrukce byly dřevěné a omazané hlínou, na podlahy, pece a krytiny byly použity cihly, dlaždice a prejzy. Ačkoliv se Nechvalín objevuje až v souvislosti s určováním hranic území darovaných vizovickému klášteru, a to ve falzu, které se hlásí k roku 1261, je mnohem starší. Z období Velké Moravy pocházejí čtyři hroby velmožů s meč, což svědčí o tom, že zde bylo situováno určité středisko, snad velmožský dvorec. Po Nechvalíně se v letech 1318 – 41 jmenoval Hynek, který se usídlil na Bludově. I když před rokem 1346 nechvalínští o Bludov přišli, s oblibou se po něm psali. Hynkův syn Ondřej roku 1368 prodal Nechvalín Hynkovi z Lipé, ale patrně velmi brzy( do roku 1376) ho získal zpět. Po koupi Bučovic se usadil na nich, ovšem jeho syn Čeněk v roce 1407 píše, že sídlí na Nechvalíně. Nebylo divu, roku 1406 Bučovice uchvátili šlechtičtí rozbrojníci a nějakou dobu trvalo, než se na ně Čeněk vrátil. Po polovině 15. století se v Nechvalíně vystřídalo několik majitelů. Posledním, kdo zde sídlil byl v roce 1505 Václav z Pačlavic. Když roku 1529 prodával Jan z Lipé nechvalínské zboží olomouckému biskupovi Stanislavu Thurzovi, byla u něho pustá tvrz. Tvrz uváděná na přelomu 16. a 17. století sloužila jako sídlo biskupských leníků a stála někde u hospodářského dvora. Nálezy ze sondy Archeologického ústavu v Brně pocházejí z pokročilého 14. a počátku 15. století. Rozpor mezi údajnými staršími nálezy mincí ze 13. století a možným přežíváním sídla hlouběji do 15. století by měl dořešit výzkum většího rozsahu.
Zdroj : Miroslav Plaček, Ilustrovaná encyklopedie Moravských hradů, hrádků a tvrzí.
Nezapomeň si opsat bonusové číslo...
Bude se ti ještě hodit!