|
Vítejte na dalším pokračování série AGT a to opět z Českého Ráje. Když jsem zde před několika dny publikoval earth-cache AGT 83: Ptačí polibky, jejiž návštěvu můžete spojit s návštěvou této cache, byl to neskutečný zážitek. Kolik nových lidí jsem poznal, kolik nových telefonních čísel jsem si přidal do seznamu, z Johnny.M z ČAGEO jsem mluvil asi po půl roce, s reviewerem jsem byl v denním kontaktu a těch mailů, co mě přišlo. Neskutečné.
Nyní bych Vás rád pozval na druhou skalní bránu - jednu z největších v České republice. A na rozdíl od její krásy se zde zaměříme na její velikost a zejména na způsob, jak je možné, že pískovec dokáže takový velký oblouk vůbec unést.
Geologie oblasti - základní informace
Vepřsko (363 m n. m.) je vrch v okrese Mladá Boleslav Středočeského kraje, v CHKO Český ráj. Leží asi 1 km severovýchodně od obce Branžež na stejnojmenném katastrálním území.
Je to strukturní hřbet směru SZ–JV složený z coniackých kvádrových křemenných pískovců s četnými tvary zvětrávání a odnosu horniny (okrajové skalní město, skalní stěny, věže, kulisy, pseudokar, svahové kaňonky, skalní hřib, skalní brána). Hřbet je zalesněný převážně borovými porosty (místy zbytky původních borů) s vtroušenými buky. Vepřsko je součástí přírodní rezervace Příhrazské skály.
Jižní částí Vepřska prochází též přerušovaná neovulkanická žíla limburgitu, která vytváří hřbet pokračující odtud zejména vsv. směrem.
Neovulkanit je vyvřelá (magmatická) sopečná hornina, vzniklá v období výrazné vulkanické aktivity v periodě třetihor (od epochy neogén dále), pokračující i do čtvrtohor. Starší vyvřelé horniny než třetihorní se podle staršího dělení nazývají paleovulkanity.
Neovulkanity vytvářejí různé typy, jak povrchových, tak i podpovrchových těles. Petrograficky se jedná většinou o výlevné bazické horniny (čediče) nebo horniny s foidy (znělce). Méně často se vyskytují jiné typy hornin, např. trachyty. Některé neovulkanity se vyznačují sloupcovitou odlučností, pro jiné je charakteristický bobovitý rozpad. V okolí se také vyskytují méně významné polohy tufitů a nezpevněné sopečné pumy a lapili. Neovulkanity poskytují kvalitní drcené kamenivo a jsou proto často těženy.
Příhrazská vrchovina spadá pod Vyskeřskou vrchovinu v rámci Jičínské pahorkatiny. Nejstaršími tvary Příhrazské vrchoviny jsou strukturní vyvýšeniny - pozůstatky strukturní plošiny. Skalní město Příhrazské skály čítá 178 věží. Většina z nich stojí v okrajích kaňonovitých údolí v čele tektonické kry.
|
|
Skalní brány a mosty - obecně
Skalní brána, skalní most či skalní oblouk je přírodní geomorfologický tvar, vzhledem připomínající bránu či most. Skalní brány vznikají erozí hornin, která z rozličných důvodů postupuje v nižší části skalního bloku rychleji. Tímto důvodem může být např. tok řeky, menší tvrdost skály v nižší části nebo odlišná tloušťka skalní stěny. Jedním ze znaků skalní brány je, že její dno se nachází v úrovni okolního terénu.
Někdy bývají skalní mosty a skalní brány od sebe rozlišeny, např. podle The Natural Arch and Bridge Society je skalní most podtypem skalní brány. Typickým znakem skalní brány je podle zmíněné organizace to, že skrz ní protéká nebo v minulosti protékal vodní tok nebo byl skalní útvar využíván člověkem jako most, případně jej vytvořil člověk sám.
Místní skalní brána patří svými rozměry k absolutním unikátům a to nejen na české poměry. Jak ale příroda dokázala vytvořit takový unikát. Odpovědi nalezenete v dokumentu České televize Brány, kterou si zde můžete přehrát
|
|
 |
|
Dokument České televize - Brány
Zvětrávání
Jedná se o soubor změn, které prodělávají horniny na zemském povrchu vlivem vnějších geologických činitelů (např. působením atmosféry, vody, ledu, kolísající teploty a činností organismů). Jde o určité přizpůsobování se hornin povrchovým podmínkám, zejména nízkým teplotám a tlakům, dostatku kyslíku a vody. Výsledkem uvedených procesů jsou četné zvětrávací produkty, kterými mohou být minerály, úlomky hornin, ionty a plyny. Má povahu fyzikálních nebo chemických procesů, které mohou probíhat za spoluúčasti živých organismů. Zvětrávání může v průběhu času (často velmi rychle, stačí se podívat na stav řady městských fasád), vést k rozpadu hornin a následné erozi, které vede k celkovému přetvoření tváře krajiny.
Druhy zvětrávání podle příčin
Rozlištujeme 3 základní druhy zvětrávání:
Zde se jednoznačně setkáváme s chemickým zvětráváním. Chemické zvětrávání je proces, při kterém se mění minerální a chemické složení hornin. Intenzita těchto pochodů je závislá především na klimatických podmínkách, zejména na množství srážek a teplotě. Značný podíl na chemickém zvětrávání má voda, obsahující rozpuštěné organické i anorganické látky. Účinnost pochodů bývá zvyšována také předcházejícím fyzikálním navětráním dané horniny. Základní formy chemického zvětrávání představují chemické procesy: rozpouštění, hydrolýza, oxidace, hydratace a karbonatizace. Na chemickém zvětrávání mají svůj podíl také rostliny a živočichové. Z rostlin přispívají zejména lišejníky, mechy a vyšší rostliny svými kořeny. Velký význam mají také bakterie. Z živočichů mají větší význam vrtavé houby a mlži, kteří svými výměšky naleptávají pobřežní skály.
|
|
|
|
Zvětrávání hornin je neustále probíhající proces, který je značně závislý na klimatických poměrech oblasti, vlastnostech matečných hornin, tvaru georeliéfu a stavu rostlinného pokryvu povrchu.
Selektivní zvětrávání
Různá odolnost hornin vůči zvětrávání se projevuje tzv. selektivním zvětráváním, při kterém rychleji vyvětrávají z okolních měkčích hornin horniny více odolné. Např. vypreparované žíly magmatických žil, sopouchy, různé římsy odolných hornin uvnitř souboru sedimentů, pokličky, zemní pyramidy. Zvětrávací procesy podmiňují také pochody, které vedou ke vzniku půdotvorného substrátu. Produkty fyzikálního a chemického zvětrávání, které zůstávají ležet na místě, označujeme jako eluvia. Eluvia jsou typická tím, že postupně přecházejí do neporušené horniny v podloží.
|
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) Kolik skalních oblouků se zde nachází?
2) Jaká je v metrech délka největšího oblouku?
3) Prostudujte si dokument České televize Brány (odkaz v listingu) a napište mi, zda podpírání skalních bran pomáhá zvýšit jejich životnost či zda nikoliv. Vlastními slovy to zdůvodněte.
4) Po shlédnutí dokumentu a návštěvě místa mi sdělte, na jaké světové straně je brána odolnější a proč.
5) Úkol: Vytvořte fotografii sebe v místě výchozích souřadnic tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat, nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|