(Nepřehlédněte informace o keši na konci listingu!)
Při lovení v této lokalitě v letních měsících neuniknete krvelačným miniupírům.
Vítejte u keše s názvem KAPKA KRVE!
KOMÁŘI
Do čeledi komárovitých patří zhruba 3 500 druhů a neustále jsou objevovány další. Komáři se vyskytují prakticky na celém světě s výjimkou Antarktidy. V teplých a tropických regionech jsou aktivní po celý rok, zatímco v mírnějším pásmu během zimy hibernují.
Považovat je však pouze za otravný hmyz by bylo zlehčování – jde totiž v podstatě zároveň o nejnebezpečnějšího živočicha na Zemi. Přenáší řadu nemocí způsobených bakteriemi, viry i parazity, jako například malárii, žlutou zimnici nebo horečku dengue. Jenom malárie přitom ročně zabije 1,2 milionu lidí.
Útok:
Po probodnutí kůže samička vstříkne do krve své sliny, které omezují srážlivost krve. Zároveň působí jako analgetikum, aby postižený tvor nevnímal bodnutí a nebránil se. Právě touto cestou se do těla zvířete či člověka dostanou choroboplodné zárodky.
Komáří Anatomie
OČI – Tak jako většina hmyzu mají i komáři oči složené z malinkatých čoček, takže vidí svět jako jakousi mozaiku. Má to ale jednu výhodu: dokážou zaznamenat sebemenší pohyb, takže při náznaku nebezpečí mohou uletět.
TYKADLA – Tykadla slouží nejenom jako čidla hmatu, ale také k detekci pachů, a tudíž i k hledání vhodné oběti. Komáři dokážou detekovat oxid uhličitý z dechu hostitele až na vzdálenost třiceti metrů.
SOSÁK – Dlouhým sosákem pronikne komár kůží oběti a vypustí do rány chemické látky, které zabraňují srážení krve. Pak začne sát. Krev sají pouze samičky, neboť potřebují živiny pro tvorbu vajíček. Samci si oproti tomu vystačí s nektarem květů.
KŘÍDLA – Komáři létají rychlostí 1–2 km/h, a za noc tak dokážou uletět až 12 km. Jejich křídla kmitají 300–600× za sekundu, což vytváří charakteristický bzučivý zvuk.
ZADEČEK – Trávicí soustava se při jídle nafoukne, a komár tak dokáže pozřít množství krve odpovídající až trojnásobku jeho váhy. Krev pak postupně tráví: slouží mu jako zdroj proteinů pro tvorbu vajíček, která následně klade do vody.
…další krvesajové, které tady můžete v letních měsících potkat … a bohužel si nevědomky odnést domů jsou…
![]()
KLÍŠŤATA
Klíště obecné je roztoč patřící do čeledi klíšťatovití. Živí se sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích s typickým tříhostitelským cyklem. Klíšťata figurují jako přenašeči řady infekčních chorob. Mezi nejfrekventovanější choroby přenášené klíštětem obecným patří lymeská borrelióza a klíšťová encefalitida.
Velikost samic se pohybuje od 3,5 do 4,5 mm (po nasátí až 1 cm i více), samečci měří 2,2 – 2,5 mm. Tělo klíštěte se skládá z hlavové části a vlastního těla. Hlavovou část tvoří především dopředu směřujícím hypostom, chelicery a makadla.
Hypostom je pokrytý četnými nazpět směřujícími háčky sloužícími k vlastnímu průniku kůží a k následné fixaci. Po stranách hypostomu jsou párové ostré chelicery umožňující proříznutí kůže hostitele v první fázi přisátí. V klidovém stavu je hypostom kryt přilehlými čtyřčlánkovými makadly, které se při průniku do kůže odklánějí do stran.
Útok
Dospělá klíšťata se nejčastěji vyskytují v trávě vysoké od dvaceti centimetrů do jednoho metru na stoncích, popř. na nízkých keřících, kde uchycena za zadní nohy trpělivě čekají na procházejícího člověka či zvíře. Jakmile se člověk klíštěte dotkne, to se okamžitě reflexivně přichytí a zakotví se pomocí ozubeného hypostomu v kůži. Proces sání trvá jeden až dva týdny. Klíště dokáže hladovět i déle než jeden rok.
Anatomie klíštěte
Dospělci a nymfy mají 4 páry končetin, larvy mají pouze tři páry. Na chodidlech předních nohou se nachází tzv. Hallerův orgán, umožňující detekci CO2 – klíště díky němu dokáže vyslídit svou oběť.
Zatímco u samce je tělo kryté chitinizovaným hřbetním štítkem, u samice dosahuje štítek do jedné třetiny těla. Zbytek těla samice je tvořen měkkým varhánkovitě složeným, kožovitým útvarem zvaným alloscutulum. Ten může po nasátí krve zvětšit svůj objem až 300×. Samička pak získává podobu ricinového bobu.
(zdroj: internet)
O KEŠI
Nezapomeňte, že lovíte na vlastní nebezpečí! Nešikovný kačer může lehce škobrtnout a spadnout, tak bacha na to. Terén není zas tak obtížný, ale radši dávám za tři hvězdy. Název keše je tak trochu i nápovědou, samotný hint vás navede kudy kam. Nedoporučuji lovit pod sněhovou pokrývkou. Keš je dost velká na uchování pár předmětů. Můžete si „něco“ odnést, nezapomeňte však „něco“ zanechat! Mějte oči na šťopkách, keš se nachází kousek od stezky, kde tu a tam procházejí mudlové. No a hlavně si dejte majzla na všudypřítomné vampýry! pozn. tito upíři jsou narozdíl od keše velikosti micro :)