Tato keška je věnována poutnímu kostelu Panny Marie Bolestné na vrchu Dobrá Voda u Horní Plané.

Kostel Panny Marie Bolestné na Dobré Vodě

Na úbočí vrchu Dobrá Voda (862 m n.m.) nad Horní Planou stojí pozdně barokní poutní kostelík Panny Marie Bolestné. Jeho existence souvisí s pramenem vody, který poblíž něj vyvěrá a jenž je opředen pověstmi o jeho zázračné léčivé vodě. Toto místo nás svou milou atmosférou každý rok láká k návštěvě a kdysi lákalo i stovky poutníků, kteří sem přicházeli.

Původně zde stála dřevěná kaple, zmiňovaná již roku 1384. Adalbert Stifter ve svých literárních dílech zachytil některé pověsti, které se váží ke vzniku této dřevěné kaple a které mu vyprávěla jeho babička. Podle nich byla dřevěná kaple vystavěna u pramene po zázračném uzdravení slepého muže z městečka, kterému se zdál v noci třikrát tentýž sen- jde na kopec nad městem, tam kope, vidí zvláštní trojhranné kameny a narazí na pramen. Vodou si omyje oči a prohlédne, vidí. Ráno se tento muž skutečně vydal na ono místo nad městem a kopal, narazil na zázračný pramen, omyl si v něm svůj obličej a vrátil se mu zrak. Poté v prameni uviděl obrázek Panny Marie Sedmibolestné s mrtvým Kristem na klíně. Obraz z vody vytáhl. Položil jej ke stromu, pomodlil se a běžel pro sousedy, aby jim vše vypravoval. Od té doby se toto místo stalo cílem mnohých poutníků.

Další kronikářská zpráva mluví o události z roku 1667, kdy se zde u pramene vodou uzdravil chromý člověk a ten dal popud k vystavění další kaple se soškou Panny Marie, kterou v roce 1700 smetla bouře. 30. 3. 1707 byla započata stavba další dřevěná kaple (dokončená 1713), za několik let však již nezvládla pojmout množství poutníků a tak byla v roce 1777 opodál započata stavba zděného kostlíka pro 400 poutníků.    17. 10. 1779 byla stavba dokončena a kostelík slavnostně vysvěcen krumlovským prelátem Gfellerem. Poté došlo ke zbourání dřevěné kaple.  V roce 1787 byl kolem kostela založen a vysvěcen hřbitov.

Tento pozdně barokní kostelík navrhl stavitelský mistr Johann Jobst. Je postaven jako jednolodní prostor s valenou klenbou, s eliptickým presbytářem, k severní stěně přisedá sakristie, k západní stěně uvnitř je přistavěna kruchta na dvou sloupech. Vnitřní i vnější stěny kostela jsou členěny pilastry a lizénami, štít nad západním průčelím zdobí voluty a je také členěný pilastry. Střecha nad presbytářem je opatřena malou věžičkou.

Uvnitř kostelíku se nachází oltář z konce 18. století, klasicistní varhany varhanáře J. Breinbauera, sochařskou výzdobu vytvořila českobudějovická sochařská dílna Leopolda Hubera.

Během dvacátého století toto poutní místo pustlo a až v posledních desetiletích dochází k jeho postupné obnově.

O keši:

Kešku jsme záměrně neumístili ke kostelu (je od něj vzdálená do cca 100 metrů), ale určitě Vás k němu kompas zavede. Kostelík a jeho okolí s pramenem, památnými stromy a pěknými výhledy stojí za návštěvu.

Zdroje: www.sumavainfo.cz, www.horniplana.cz, www.npu.cz