Přijměte pozvání na další z vrcholů jižně od Třebíče, který převyšuje svojí nadmořskou výškou více jak 550 m n.m. a to rovných 570. Řadí se tak do „party“ kopců jako například její známější kolegové, Klučovská hora či Pekelný kopec.
A čím, že je Kání hora, třeba oproti blízkému Pekelňáku zajímavá?
-
není menší než Pekelňák, obě mají shodnou nadmořskou výšku (sem tam se to v mapách různí, ale metr sem, metr tam, Mount Everest taky roste…).
-
aby oproti Pekelňáku něčím vynikla a bylo to hned na první pohled vidět je to, že brání svému slavnějšímu parťákovi ve výhledu z rozhledny směrem na Mastník, prostě Kání hora je z rozhledny také nepřehlédnutelná…
-
Kání hora byla vybrána v minulých letech jako stanoviště tzv. Keltského telegrafu, který se koná vždy večer v první jarní sobotu. Smyslem Keltského telegrafu je propojit místa v krajině pomocí světelného signálu. Navazuje se tak na pradávnou techniku využívající ohňů k přenosu zpráv z kopce na kopec. Více na www.keltskytelegraf.cz
-
A aby toho nebylo málo, jedna fantastická vize z 19 století, převzato z publikovaných Horáckých novin dne 6.8.2012: Roku 1864 započala brněnská komora projednávat projekt ministerstva obchodu o stavbě železniční tratě nazývané severozápadní, vedoucí z Vídně přes Znojmo, Jihlavu, tehdejší Německý Brod (nyní Havlíčkův Brod) na Pardubice, Děčín až do Berlína. Jednání se protahovalo, neboť původně navrhovaná trať měla úplně minout Třebíčsko, a když již bylo konečně rozhodnuto, že povede bokem Třebíče, tak zase třebíčští představitelé z pochopitelných důvodů prosazovali, aby byl projekt změněn tak, že by trať vedla od Kojetic tunelem pod Kání horou u Mastníka na Terůvky a třebíčské nádraží. Městské radě však nepomohly protesty, intervence ani deputace do Vídně.
To asi tak o Kání hoře vše, nic moc tam nenaleznete, ani rozhlednu, ani ten zamýšlený železniční tunel. Snad jen starý obrázek káněte pověšený na mohutném stromě, vrcholovou ceduli a klidný zapomenutý koutek přírody. Jedná se hlavně o fajn procházku do přírody, místy s pěkným rozhledem do krajiny na Sádek, Mastník, Stařeč a dále. Však se běžte sami podívat viz waypoint výhled do krajiny. Jižně od Kání hory vede značená cyklostezka č. 26. Letos zde byla po dlouhé době i parádní lyžovačka.
A proč název Kání hora? Nevím, ale fakt je, že když jsme zde připravovali a ukládali tuto keš, doprovod nám dělalo na obloze káně (latinsky Buteo buteo) a svým typickým pískotem naznačovalo, že je to asi právě jeho domov, jeho KÁNÍ HORA !!!
Přístup ke keši:
-
Jako hlavní přístupovou cestu jsme zvolili cestu od Mastníka. Parkoviště na konci obce u bývalého JZD – viz doporučený parking a dále pěšky po cyklostezce a odbočit po louce vzhůru na kopec. Cestou budou pěkné výhledy viz. waypoint výhled do kraje a pak trefit trnitou pěšinku vzhůru na vrchol. V létě počítejte s bujnou vegetací a tato trasa není vhodná pro kola.
-
Od Kracovic pořád vzhůru do kopce a pěšinou do lesa, pod vrcholem odbočit na pěšinu vpravo.
-
Od Třebíče nebo Slavic dojdete přesně v opačném směru jako od Kracovic, tzn. trefit odbočku na pěšinu vlevo.
-
Nebo přímo za šipkou…… Tak úspěšný lov!
4.3.2018 změna uložení keše a hintu