ROK S GEOCACHINGEM
Květěn
Podle gregoriánského kalendáře pátý měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pocházíod slova kvést.
29. květen je 149. den v roce podle gregoriánského i juliánského kalendáře (150. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 216 dní .
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce hlohu.
Svátek má dnes:
Maxmilián, Maxim
Pranostika: Když se v máji blýská, sedlák si výská.
Události 29. května v Česku:
1855 – Bylo zrušeno vězení na Špilberku.
1914 – Chemická abeceda dostala české koncovky navržené Emilem Votočkem a Alexandrem Sommerem-Baťkem.
1975 – Ludvík Svoboda byl ze zdravotních důvodů zbaven funkce prezidenta Československé socialistické republiky. Jeho nástupcem byl zvolen Gustáv Husák. Svou funkci zastával až do 10. prosince 1989.
2006 – Jan Kubice přednesl poslancům branného výboru svou zprávu. Ta byla později podle něj médii nazvána jako tzv. „Kubiceho zpráva“.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
Bohumil Kašlík
Narodil se 25.11.1894 ve Vidči a zemřel 2.3.1974 ve Valašském Meziříčí.Byl to spisovatel,kulturní organizátor a národopisný pracovník.
Biografie
Bohumil (Miloš) Kašlík se narodil ve Vidči v talentované rodině pokrokového učitele Hynka Kašlíka(1861-1943), jeho bratři Hynek (1904-1980) a Václav (1917-1989) rovněž významně ovlivnili valašský kulturní život. Miloš se po absolvování valašskomeziříčského gymnázia a složení učitelských zkoušek v Kroměříži stal učitelem Ústavu pro hluchoněmé ve Valašském Meziříčí a později ředitelem valašskomeziříčského muzea. Byl rovněž výtvarně nadán a od mládí rád kreslil. Láska k výtvarnému umění (a rovněž hluboké přátelství s Jožkou Baruchem) jej přivedly ke studiu výtvarného umění na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. V. H. Brunnera, poté studoval i dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Po roce 1945 působil v četných komisích lidové tvořivosti a podílel se na organizaci Strážnických slavností a Valašského roku. Zemřel ve Valašském Meziříčí.
Miloš Kašlík se pod vlivem svého otce mnohostranně zapojil do umělecké a kulturní práce na Valašsku a významně přispěl k rozšíření zájmu o uměleckou tvorbu a tradice valašského lidu a k jejich zachování. Věnoval se národopisu, hudbě, baletu, loutkovému divadlu a ochotnickému divadlu (sokolské divadlo ve Valašském Meziříčí povznesl na vysokou úroveň). Dále byl předsedou tamní muzejní společnosti a zasloužil se o opětné zpřístupnění sbírek veřejnosti a za nacistické okupace se v okruhu muzea soustředila vlastenecká, kulturní i odbojová činnost.
Zakládal valašské kroužky a v letech 1953-54 externě učil lidový tanec na ostravské konzervatoři. Popsal valašské tance a napsal scénář k filmu Valašské tance (spolupracoval na něm s bratrem Václavem) a jako školený kreslíř zachytil i tance, které již téměř vymizely - "valaský", "metlový", "obuškový" i "zbojnický odzemek". Vydal knihu Valašské povědačky (1933), kterou sám ilustroval, nakreslil soubor 25 pohlednic Staré valašské kroje. V době krize se ujal vydávání časopisu Naše Valašsko, kam napsal řadu statí o valašských písních, tanci a architektuře.
Zdroj:http://www.obeliskval.cz/starsi/02_03/posledni/his_1.htm
Dobrý lov přejí GeoValaši
