Březen
Podle gregoriánského kalendáře třetí měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází z rašení břízi a začátek březosti zvířat. Původně byl březen v římském kalendáři první měsíc v roce. V období kolem 21. března nastává jarní rovnodennost. Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník - přechází z jižní polokoule na severní.
Březen (je) měsíc knihy
19. březen je 78. den v roce podle gregoriánského i juliánského kalendáře (79. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 287 dní.
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce olše.
Svátek má dnes:
Josef
Pranostika: Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
Události 19.3. v Česku
1729 – Jan Nepomucký byl prohlášen za svatého.
1896 – Společnost Elektrická dráha Praha – Libeň – Vysočany zahájila provoz elektrické tramvaje.
1920 – Československý parlament přijal nový branný zákon, kdy branná povinnost pro muže od dvaceti do padesáti let byla snížena na čtrnáct měsíců.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
Bratří Hlaviců
Tato keš patří do nově vznikající serie, která si dala za cíl seznámit kačery a nejen je s osobnostmi po kterých se jmenují ulice našeho města.
František HLAVICA (1885 - 1952)
Vystudoval Odbornou školu pro zpracování dřeva, na pražské Akademii výtvarných umění studoval u prof. Hanuše Schwaigra. Maloval i na frontě během 1. světové války, po ní se usadil v Brně, kde spolu se svými bratry Emilem a Rudolfem patřil k vedoucím osobnostem brněnského kulturního života. V roce 1928 byl jmenován profesorem na VUT v Brně a o deset let později se stal děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství.František Hlavica procestoval mnoho cizích zemí, ale krása rodných hor ho vždy přivábila zpátky do rodného kraje, do valašských kopců. Valašský lid byl pro Františka Hlavicu nevyčerpatelným zdrojem jeho umělecké tvorby. Zvlášť přínosný byl pro jeho tvorbu pobyt v krásném koutě Javorníků - na Kohútce, kde si roku 1931 postavil chatu a měl tu dostatek času i inspirace pro básnění a malování. František Hlavica zemřel ve Vsetíně ve věku šedesáti sedmi let. Jeho akvarely a oleje jsou součástí řady veřejných i soukromých sbírek a byly a jistě i budou obdivovány na mnoha výstavách.
Emil HLAVICA (1887 - 1952)
Emil Hlavica se narodil ve Vsetíně.. Vyučil se řezbářskému řemeslu v dílně svého otce a měl se stát jeho pomocníkem. Touha po tvořivé práci jej zavedla do řezbářského oddělení profesora Kastnera na Umělecko-průmyslové škole v Praze. Ve studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze, stal se žákem profesora Josefa Václava Myslbeka, se kterým po absolvování spolupracoval na některých monumentálních sochařských dílech. Za první světové války vyučoval na reálném gymnáziu v Rakovníku a v letech 1916-1919 byl asistentem kreslení na české technice v Brně a poté začal pracovat zcela samostatně. Několik studijních cest obohatilo jeho výtvarnou zkušenost a upevnilo sochařův tvůrčí záměr realizovat jednotlivá díla na základě hlubokého porozumění pro reálnou skutečnost. Sochařská tvorba Emila Hlavici je velmi rozsáhlá. Věnoval se zejména pracím portrétním a monumentálním, smysl pro dekorativní a stylizační umění projevil ve výzdobě veřejných budov a kostelů. K sochařské práci se přidružila i zdařilá práce reliefní - podílel se na vytvoření celé řady pamětních medailí. Věnoval se rovněž kresbě a především barevnými tužkami vytvořil značný počet krajinných figurálních kreseb a podobizen, jejichž zdrojem inspirace byla valašská krajina a své modely rovněž nacházel v prostých Vsackých horách. Známé jsou i Hlavicovy grafické ilustrační práce. Žil převážně v Brně, kde také zemřel.
Rudolf HLAVICA (1897 - 1971)
Rudolf Hlavica se narodil ve Vsetíně a vyučil se řezbářem u svého otce . Velmi tíhl k přírodě rodného Valašska - pro zajímavost lze uvést, že byl v roce 1919 zvolen prvním předsedou klubu českých turistů ve Vsetíně. Do jara roku 1917 pracoval v otcově dílně, jako dvacetiletý odešel na frontu 1. světové války, v srpnu 1917 byl zajat v Soči, poté dezertoval a stal se legionářem v Itálii. Po návratu domů založil s bratrem Emilem ve Vsetíně firmu Bratři Hlavicové - výroba dřevěných hraček. Rok strávil v Užhorodu jako řezbář továrny na nábytek, poté se vrátil zpět do otcovy dílny. V roce 1926 odešel pracovat a studovat do Prahy. Vystudoval Všeobecnou školu uměleckých řemesel u profesora Štěpána Zálešáka, absolvoval v roce 1929. Následovalo studium na VŠUP do roku 1932. Po neúspěšných pokusech získat v Praze ateliér, vrátil se na Valašsko, kde rok pomáhal bratru Františkovi s přestavbou vyhořelé Kohútky a poté pracoval jako návrhář v kovolijecké dílně v Blansku a byl gymnaziálním profesorem v Košicích. Od roku 1936 se věnoval svobodnému povolání v Brně, na Valašsko se však celý život vracel. Roku 1941 se oženil a s manželkou Hildou měli čtyři děti. Zemřel v Brně.
Tvorba Rudolfa Hlavici není ve srovnání s jeho bratry tak rozsáhlá. Za nejpozoruhodnější jsou považovány jeho dřevěné skulptury, ve kterých se jako bývalý řezbář nejlépe vyjadřoval. Kromě nich tvořil drobnou keramiku s náměty ze života venkovského lidu. Věnoval se i portrétní tvorbě (busty a reliéfy význačných osobností). Svá díla předem nekreslil, neskicoval. Pojetím keramických bíle polévaných plastik se nejvíce blížil tvorbě bratra Emila. Je autorem Štefánikova pomníku vZáriečí na Slovensku a pomníku osvobození na Vsetíně.
Na úvodních spouřadnicích keš nehledejte. Nachází se zde dům ve kterém bratři žili. Na fasádě naleznete pamětní desku věnovanou bratrům a naleznete na ní indicie pro výpočet finálních spouřadnic.
A = počet písmen a na desce (počítají se velká i malá písmena dohromady)
B = počet písmen t na desce (počítají se velká i malá písmena dohromady)
Finální souřadnice:
N 49° (A+4) . (A-8) (A-8 ) (B)
E 018° (B-B) . (B-1) (A-15) (B+2)
Nezapomente si opsat bonusové číslo X