Druhá ze série keší různých stupňů obtížnosti. Celá série vás provede po krásách přírody CHKO Bílých
Karpat v okolí Bylnice.
Bylnice - původně samostatná obec, ležící 2 km jižně od Brumova, na levém břehu Brumovky při soutoku
s řekou Vlárou, důležitá křižovatka obchodních cest a vstupní brána do Vlárského průsmyku z moravské strany. Má přibližně 2000 obyvatel. V roce 1964 došlo ke sloučení Bylnice s Brumovem a vzniklo tak městečko Brumov-Bylnice. Nadmořská výška 315 m.
Bylnice je významným železničním uzlem (rozřaďovací nádraží na trase Brno-Trenčanská Teplá), dráha byla zbudována v roce 1887, (první vlak přijel do Bylnice 4. října toho roku) s napojením na Horní Lideč přes Brumov.
Historické názvy: roku 1464 Bilnici, 1508 z Bylnicze, 1520 ves Bylniczy, 1537 z Bilnice, 1633 Bilina,
ještě v 19. století Bilnice, současný název je až od 20. let 20. století. Bylnice vždy byla součástí brumovského panství, s nímž sdílela všechny jeho osudy. V roce 1766 zde bylo 119 osídlených domů, dvě hospody (jedna na Vláře v místě zaniklé osady), dva mlýny, pila, valcha, apod. Za první republiky zde měl brumovský velkostatek parní pilu, cihelnu a hospodářský dvůr. V dubnu 1945 byla Bylnice několikrát postižena těžkými nálety a 1. května 1945 ji obsadila rumunská vojska. Teprve v roce 1946 byla obec elektrifikována, v roce 1952 zde bylo založeno zemědělské družstvo, později připojeno ke státnímu statku Val. Klobouky. Významnou hospodářskou složku představovaly dřevařské závody se sídlem v bylnické pile, která se od sedmdesátých let prakticky stala průmyslovým závodem, polovina objemu výroby byla určena na vývoz. Škola byla v obci vybudována v letech 1989-1900.
Bylnice, stejně jako Brumov a celá oblast Vlárského průsmyku náleží do chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, zvláštností je zbytek vodního lužního lesa, který se uchoval na řece Vláře na katastru Bylnice.
Bílé Karpaty návštěvníkům nabízejí nejen jedinečnou přírodu a krajinu plnou krásných panoramat, ale také množství kulturních památek a stále živých lidových obyčejů.
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Bílé Karpaty je území, které se vyznačuje nejvyšší druhovou rozmanitostí orchidejí ve střední Evropě. To byl také jeden z důvodů, proč byly Bílé Karpaty v roce 1996 zařazeny na seznam biosférických rezervací UNESCO, tedy seznam světového kulturního a přírodního dědictví.
K jejich návštěvě můžete využít značených pěších turistických tras Klubu českých turistů. Cyklisté mohou
v Bílých Karpatech vyzkoušet dálkovou Beskydsko-karpatskou magistrálu či některou z regionálních tras.
Lyžaři využívají služeb několika zimních středisek rozmístěných převážně na Uherskobrodsku.
Pokud preferujete běžecké lyžování, máte možnosti několikanásobně širší a kvalitní trasy najdete téměř ve všech oblastech Bílých Karpat.
Bílé Karpaty jsou především pestrou mozaikou svérázných regionů. V nich můžete navštívit řadu památek lidové architektury a kulturních akcí, ale také propadnout kráse místních nářečí, ochutnat dobré víno či slivovici.
Fauna Bílých Karpat je velmi bohatá, předpokládá se, že v oblasti Bílých Karpat vyskytuje nejméně 20 tisíc druhů živočichů, z toho alespoň 16 tisíc druhů hmyzu.
Květnaté louky Bílých Karpat hostí velice bohatou faunu a představují důležité útočiště pro několik desítek vzácných a ohrožených druhů hmyzu, motýlů a rostlin (např. sklípkánek černý štítonoš, perleťovec dvouřadý, modrásek hořcový, křižák pruhovaný, roháč obecný). V lesích hnízdí holub doupňák, strakapoudi, datel černý, jestřáb lesní a káně lesní.
Charakteristickým plazem listnatých lesů a zahrad je slepýš křehký. V severovýchodní části pohoří se vzácně vyskytuje rys ostrovid, ze Slovenska se občas zatoulá i medvěd hnědý.
Nejcharakterističtějším nelesním typem vegetace Bílých Karpat jsou květnaté orchidejové louky, které patří
k druhově nejbohatším typům lučních porostů ve střední Evropě. Z orchidejí se zde vyskytují zejména vstavač bledý, hlístník hnízdák, okrotice bílá aj.
Specifické podmínky života v Bílých Karpatech a odlehlost řady sídel vedly k udržení bohatých folklórních tradic. Dodnes se v Bílých Karpatech setkáváme s živou tradicí lidových krojů, písní a tanců při oslavách různých svátků (fašank, Velikonoce, hody aj.).
O keších.
Celá série keší je dlouhá přibližně 12 km. Doporučujeme ji absolvovat pěšky, zdolání na kole nedoporučujeme, protože je zde dost úseků pro cyklisty nevhodných. Tour vede většinou po lesních cestách.
Svá geovozidla můžete nechat na uvedeném parkovišťi a odtud pokračovat od první keše až po bonusovou.
V každé keši je bonusové číslo potřebné pro odlov bonusové keše. Na odlov doporučujeme nechodit sám, ale mít alespoň jednoho společníka.
Také můžete odlovit několik zajímavých keší, které jsou v blízkém okolí Brumova-Bylnice. V keších udržujte pořádek, pokud vkládáte nějaké drobnosti typu kinder, tak pouze celé ne rozebrané.
Přejeme příjemnou zábavu, procházku a lov.
Schránky ukládejte do úkrytů a maskujte, tak jak jste je našli, aby nám keše dlouho vydržely.
Nezapomeňte si opsat bonusové číslo, které budete potřebovat
k odlovení bonusu této série.