Od Pramene k Baltu! Traditional Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Ano, tento název je zde podruhé :-).
Na rozdíl od stejnojmenného eventu,
jenž za chvíli po jeho konání odchází do archívu,
tato keš bude i nadále připomínat naši oslavu této Řeky.
Keše podél Odry jistě jsou, ale nikdy jich nebude dost :-).
Tato je naše na "našem" území.
Zde se odkazujeme také na listing stejnojmenného eventu, jenž bude touto cestou dostupný i po jeho archivaci. Následující text povídání z jeho listingu trochu doplňuje.
Řeka Odra je opravdu úchvatný výtvor Matičky Přírody. Na rozdíl od jiných řek plyne už brzo po svém výstupu ze zapovězeného území VVP Libavá, jež je jejím rodištěm, tiše a téměř bez hlesu, chtělo by se téměř říci, že se jen tak líně plazí 
.
Přiznávám, že přesto, že jsem technik a s fyzikou jsem neměl potíže, jaksi stále „nechápu“, že „tohleto“ dokáže dotéct odtud až do toho Baltu. Vždyť pramen je v celkem nicotné nadmořské výšce 634 metrů nad oním mořem, do něhož vtéká! To je přece NIC, když to rozložím na její délku 898km až do Baltu (po Štětínský záliv je to 866km). Avšak viděl jsem to na vlastní oči a zažil na vlastní kůži – takže nezbývá, než tomu věřit ! A slovy, podobnými těm, jež kdysi pronesl Galileo Galilei, je možno zvolat: „A přece teče!“ 
.
Vše podstatné a statistické o krásné Královně meandrů se dá najít na Wikipedii – nač to sem znovu kopírovat? My se zde pouze POKUSÍME o vyznání z okouzlení její existencí.
Nejvíce samozřejmě známe Odru v naše nejbližším okolí, kde se po mostu u Skřivánčího pole směrem na Nový Jičín přejíždí nejčastěji. Tady vidíme její krotký tok v letním období nebo naopak široké rozlivy hlavně za jarního tání. Právě těm už v 70. letech minulého století pokorně ustoupil člověk stavbou tohoto velkého silničního mostu, neboť původní starý v úrovni břehů byl po každém vystoupání vody zaplaven a důležitá silnice č. 57 přerušena.
V námi milované krajině mezi Marií ve skále a Klimkovicemi přispěla Odra významně ke vzniku pojmenování této oblasti názvem Kravařsko, ale protože zdejší končiny byly silně obydleny německým obyvatelstvem, bylo to hlavně jeho Kuhländchen, což znamená totéž, v doslovném překladu Kraví zemička. Název vznikl právě díky jejím pravidelným rozlivům po lužních loukách kolem ní. V německém zdroji o této záležitosti se píše, že existují dvě verze vzniku názvu. Jednak ta první o tom, že k němu přispěl rozvinutý chov hovězího dobytka na vlhkých lučních půdách, každoročně „hnojených“ humusem, který přinášela voda z řeky. Chov skotu byl hlavním zemědělským zdrojem zisku zdejšího obyvatelstva. Jiné vysvětlení dává jméno Kravařska do souvislosti s městem Kravaře v blízkosti Opavy, jež bylo majetkem šlechtického rodu Kravařů, jimž území dnešního Kravařsko patřilo na přelomu 14. a 15. století. Jméno Kuhländchen by podle toho byl překlad od názvu města, což prý ale většina tehdejších vlastivědných badatelů odmítá. Jeden z nich, Gustav Beck, dokládá, že jméno Kuhländchen se v odborné literatuře poprvé nevyskytuje dříve, než v polovině 18. století. Avšak jeho konstatování, že Komenský toto jméno nemá uvedeno ve své mapě Moravy, prý naopak nic nedokazuje, neboť další tři badatelé používají jméno Kuhländchen již od roku 1786. Každopádně zde byl vyšlechtěn skot, jenž prý na Světové výstavě ve Vídni roku 1873 získal zlatou medaili a toto plemeno zde přežívalo ještě dlouho za socialistických dob. Krom jiného je možno se o tom dočíst v monotematickém čísle 1/2005 časopisu Poodří, věnovanému Hladkým Životicím, na němž jsme spolupracovali.
Vždy jsem stál na straně přírody a i v případě, že ona je vlastně „proti mně“, jsem rád za věci, jež člověk ani svým rozumem ani technickým umem a prostředky není schopen zvládnout, neboť na mohutnost přírodních sil prostě nestačí. Jako elektrikář mohu uvést příklad blesků, s nimiž se „bojuje“ pomocí hromosvodu. Proto mi imponuje nespoutanost Odry a proto jsem nešťastný ze stále znovu oprašované, dle mne dementní, vize, ukrývané někde v šuplících vrchnosti Povodí Odry, o zřízení přečerpávací elektrárny na jejím horním toku. Naopak - strašně doufám, že betonářská lobby nezvítězí nad zdravým rozumem a samozřejmým odporem lidí jak blízko Spálova žijících, tak těch vzdálenějších, a že se nenaplní šílená myšlenka, Odru kousek za Spálovským mlýnem přehradit a zničit tak jedno z nejkrásnějších údolí Moravy a nenahraditelný kus tiché a zadumané přírody.
Z těch statistických údajů bych uvedl přece jen ještě jeden, jenž ve mně budí smutek podobně, jako zmíněný neblahý nápad na přečerpávačku. Píše se, že kvůli lepší splavnosti byla řeka jejími úpravami zkrácena z původních 1.040km o pro mne nepředstavitelné 174 kilometry!
Já na to říkám: Tak jo – lidi jí zkrátili „údy“ a její devastující povodně v především stále plošší krajině dál od Wroclawi jsou asi její pomsta za toto příkoří. Neboť tato dáma mezi řekami umí být, jak jsem četl na jedné z informačních tabulí u jejího dolního toku Německem, taky velmi NEVYPOČITATELNÁ. V tomto prostoru bylo vybudováno nepředstavitelných 80km protipovodňových hrází, bez nichž by se okolní placatá krajina měnila v rozlehlé jezero kdykoli, kdy se Odra jen trochu vylije z břehů.
Keš není nic pro fajnovky ! Je třeba jít do vody, projít trochu bahýnka a i přes vykosení dvou (strmých) přístupů se může vyskytnout ne právě příjemné rostlinstvo . Chce to plavky, ručník, nebo třeba na Adama (i Evu). Prošel jsem bezpečně kus koryta zde se vlévajícího Husího potoka a kus koryta Odry – dno je kupodivu písčité a pod bosýma nohama příjemné – na nic jedovatého ani ostrého jsem nešlápl. Přesto, kdo si není jistý, DOPORUČUJI nějaké obutí do vody – už proto, že většinou skrz ni není vidět na dno. Ale tam, kde teď před soutokem na hladině leží (plují) spadlé kmeny, tam jsou pod vodou i haluze – chce to trochu obejít. Zodpovědně říkám, že jsem vyzkoušel všechny možnosti včetně původní myšlenky použít soutok s Jičínkou. Ten ale byl méně sympatický, tam jsem prošel oba břehy Odry a bez kosy to bylo místy dost drsné. Já doporučuji cestou ke keši použít sestup z waypointu po břehu Husího potoka. Je to do menší hloubky a aspoň taky uvidíte, že tu ten soutok skutečně je. Spoluautor Svačka doporučuje přímý sestup za šipkou – tam bych ale nejspíše preferoval použití bezpečnostního lana, upevněného k mohutné vrbě nad sestupem.
Podle ohlodaných větví se zde vyskytují bobři. Zda mohou být nebezpeční, netuším. Mně se vyhnuli .
Additional Hints
(Decrypt)
Mvzav anuenqn - ieon arwoyvmr fbhgbxh
Ivfv anq ibqbh
Alav arcyngar:
(Zabmv m inf fv gnx evxnwv :-))