Sídliště Prosek je jedno z těch větších pražských sídlišť, nacházející se v městské části Praha 9, především ve čtvrtích Prosek a Střížkov, z malé části i ve čtvrtích Letňany a Libeň.
Sídliště vzniklo v letech 1964–1971 podle návrhů architektů Z. Kotase, Z. Turzické, B. Kociána a Jiřího Novotného bylo určeno pro 32 000 obyvatel. Bylo zde postaveno 9500 bytů. Je součástí pásu sídlišť na severním okraji Prahy, někdy označovaného jako Severní Město. Součástí Severního Města jsou ještě sídliště Bohnice, Čimice, Kobylisy, Ďáblice a Letňany. Z těchto sídlišť se začal Prosek stavět jako první, pak následovaly ostatní.
Něco málo z historie Proseku:
Před výstavbou sídliště na většině území byla jen pole a louky. Historie území, na kterém se dnes nachází Prosek, sahá až do doby kamenné, a to do 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Název Prosek se objevuje v 10. století n. l.. Pojmenování Prosek pochází dle různých pověstí ze slova „prosekati“ neboť již v 10. století tudy vedla stezka do Prahy, někdy byla také zvaná Prosík. Od 10. století zde byla osada a později vesnice. Dnes se tomu to území říká Starý Prosek a nacházi se u jihovýchodního okraje sídliště. Dominantou Proseka byl kostel sv. Václava ,který zde stojí dodnes. Jde o trojlodní románskou baziliku, pravděpodobně z 2. poloviny 11. století s románskými malbami. U této stavby se dnes nachází i tradiční keška s pěkným listingem. Na přelomu 14. a 15. století vlastnili osadu majitelé Podvinské tvrze, která se nacházela na rozhraní Proseka a Libně. Za husitských válek utrpěl Prosek velké škody, zejména pak kostel sv. Václava. Ale i v dalších dobách to neměl Prosek jednoduché. Přišla třicetiletá válka a s ní další zmar a pustošení. Osada zpustla a v roce 1638 zde stály pouze čtyři chalupy, jedna vinice a krčma. Do konce 17. století patřil Prosek Starému Městu pražskému, později byl připojen k libeňskému panství. Na přelomu 19. a 20. století byl Prosek stále velmi řídce osídlen. Až se začátkem 20. století následkem průmyslového rozvoje Vysočan a Libně se začal Prosek zaplňovat domky pro vysočanské a libeňské dělníky a stal se periferní dělnickou kolonií. V rámci vytvoření Velké Prahy byl pak Prosek 1. ledna 1922 připojen k Praze. V 2.polovině šedesátých let 20. století se pak začalo s vlastní výstavbou stávajícího sídliště. V letech 1965 až 1966 byla mezi Prosekem a centrem Vysočan vystavěna silnice, zvaná Vysočanská (nebo taky Prosecká) estakáda, která byla v roce 2002 celkově zrekonstruována. V roce 2008 pak byla na sídliště Prosek prodloužena linka metra C směrem od Ladví do Letňan. Asi poslední větší událostí bylo v roce 2009 dokončení výstavby nynejší hlavní dominanty Proseka, kancelařského komplexu s názvem Prosek Point (místně zvaném Trojčata).
A teď ke kešce:
Na úvodních souřadnicích samozřejmě kešku nehledejte, keš najdete na:
N50° 07.ABC E014° 30.BDE
Keška je udělaná tak , aby jste si prošli alespoň část sídliště a třeba i odlovili nějaké další kešky, na které při vaší cestě určitě v okolí narazíte.
Stage1: N50° 07.371 E014° 29.619 - Na úvodních souřadnicích, stojíte v podstatě uprosřed sídliště Prosek, na stejnojmené zástavce autobusů, směr metro Střížkov. Na zastávce jsou dva reklamní přístřešky MHD JCDecaux. Postavte se zády k silnici a zjistěte číselné označení pravého z nich (střecha ze spodu) : 705 A=4, 805 A=3 nebo 905 A=1
Stage2: N50° 07.388 E014°29.663 – Stojíte na okraji „fontány“ kruhového tvaru v Parku Přátelství, kde v případě správného ročního období, stříká (v zimě nemá co stříkat) ke středu jezírka několik vodních trysek: 8 trysek B=4, 10 trysek B=2 nebo 12 trysek B=5
Stage3: N50° 07.400 E014° 29.857 – Stojíte před poštou na Proseku, kde jedna ze dvou poštovních schránek je schovaná pěkně pod střechou, hned vedle vchodových dveří. Její číslo je buď: 1900 C=5, 1901 C=9 nebo 1902 C=0
Stage4: N50° 07.240 E014°29.952 – Stojíte před sloupem veřejného osvětlení číslo 92705D, v blízkosti nákupního centra, kde na štítku je poslední číslo. Jestliže číslo je : 8 D=7 , jestliže č. je 0 D=5 , jestliže č. je 1 D=1
Stage5: N50° 07.139 E014° 29.977 – Stojíte u poslední indície na místě kde se v těsné blízkosti nacházejí vlajkové stožáry . Jejich počet krát dva je indicie E.
N50° 07.ABC E014° 30.BDE
Finální místo uložení keše vás nezavede do centra Proseckého sídliště, jak by asi někdo očekával, nýbrž na klidnější místo mimo všeobecné mudlodění. Toto místo bylo zvoleno úmyslně, jelikož jsem nechtěl dělat standartní městkou micro kešku s miniaturními krabičkami, mikrologbooky a nemožností zanechávat v kešce TB,CWG atd., kterých je po Praze určite víc než dost. Street view nebo jiné mapy můžete nechat v klidu, skoro všechny indicie musíte osobně navštívit :))))
Tak přeji pěknou procházku, jestli se vám keška líbila můžete udělit modrou mašli neboli FP a lovu zdar :)
K vyzvednutí keše z úkrytu není zapotřebí žádného násilí a cokoliv rozebírat , stačí pouze použít selský rozum :)
04/2018 PROVEDENA ZMĚNA SOUŘADNIC FINÁLKY
BONUS K FINÁLCE:
BROUK TB - TRACKOVACÍ AUTO MODRÝ RAPID SPACEBACK SE NACHÁZÍ DO 50-TI METRŮ OD FINÁLKY, KDYŽ JSEM DOMA... JE NĚKDE NA AUTĚ...
Zdroje: www.google.cz , cs.wikipedia.org a www.praha-prosek.cz