Zelezne hory/Iron Mountain EarthCache
Zelezne hory/Iron Mountain
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(other)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Železné hory - PALEOZOIKUM
Železné hory jsou geologicky nejkomplikovanějším a nejpestřejším územím celých Čech. Během jedné návštěvy můžete poznat historii starou téměř 700 milionů let. Celkově se zde nachází více než 100 různých druhů hornin z několika geologických období. Tato keš vám více přiblíží jedno z období - PALEOZOIKUM, neboli PRVOHORY. Přímo v okolí Vápenného Podola bylo ve vápencích v 19. století nalezeno několik zkamenělin. Přímo na místě si můžete prohlédnout vápencovou skálu, a na nově vybudované zastávce také další horniny z okolí. Na informačních cedulích se dozvíte, kam můžete při zkoumání prvohor v Železných Horách vyrazit dál.
Prvohory je geologické období datováno před 545 až 250 miliony let. Dělí se na šest útvarů, a to na KAMBRIUM, ORDOVIK, SILUR, DEVON, KARBON a PERM. Výskyt všech těchto útvarů je dokladován i v Železných horách.
KAMBRIUM
V prvním útvaru prvohor se naše území nacházelo na jižní polokouli v místech mělkého moře a pevniny, které se nacházelo blízko velkého kontinentu Gondwana. Zde se usazovaly sedimenty, které vznikaly rychlým snosem materiálu z pevniny za pomoci vodní eroze. V moři se nacházelo mnoho bezobratlých živočichů - především trilobiti a měkkýši. V Železných horách, především u Heřmanova Městce, je kambrium zastoupeno v podobě břidlic, slepenců a láv a také fosiliemi.
ORDOVIK
Na počátku druhého útvaru prvohor se naše území nacházelo stále na jižní polokouli v mělkém moři blízko kontinentu Gondwana. Podnebí bylo mírné až chladné, se zřetelnými výkyvy, které ovlivňovaly kolísání hladiny. Moře bylo obydleno bezobratlými živočichy - trilobity, ramenonožci a hlavonožci. Na dně žili houby a koráli. Na území Železných hor vystupuje ordovik především v okolí Přelouče, Prachovic a Hlinska v podobě břidlic a křemenců a je doložen mnoha nálezy trilobitů, ramenonožců a četnými stopami po červech.
SILUR
V průběhu třetího útvaru prvohor se naše území nacházelo na jižní polokouli v blízkosti velké pevniny Gondwany. Bylo součástí pánve, která byla občasně zatápěna mělkým a chladným mořem. Díky kyselému prostředí, ve kterém docházelo k produkování SiO2 se zde dařilo drobným organismům - graptolitům. Ty vytvářely kolonie rozmanitých tvarů. Silur je v Železných horách dokladován v okolí Hlinska a Prachovic graptolity, mořskými lilijicemi a hlavonožci.
DEVON
Během čtvrtého útvaru prvohor se naše území posunulo spolu s kontinentem Gondwana do tropického pásma jižní polokoule. Posunem došlo ke značné redukci oceánských oblastí mezi jižní Gondwanou a severní Laurusií. Devonské moře bylo mělké a teplé, charakteristický byl rozmach korálových útesů. V jejich okolí žili mlži, ramenonožci, lilijice a první hlavonožci řádu amonitů. Trilobiti byli na ústupu a ubývala jejich druhová rozmanitost. Graptoliti dokonce zcela vymřeli. Od středního devonu začalo neklidné období velkých horotvorných pochodů (hercynských vrásnění), které vyvrcholilo v dalším útvaru - karbonu. Postupně došlo ke srážce Gondwany s Laurusií a vznikl superkontinent Pangea. Naše území se stalo součástí velkého pásemného pohoří, které se táhlo od Španělska až do střední Evropy. V Železných horách je devon prokazatelně zastoupen v okolí Prachovic a Vápenného Podola v podobě vápenců se vzácně zachovalými úlomky korálů.
KARBON A PERM
Na konci pátého útvaru a začátku šestého útvaru prvohor dozníval velký horotvorný cyklus (variské vrásnění), při kterém vzniklo na našem území velké pásemné pohoří. Tím vznikl pevná základ českého masivu. Zdejší území se stalo součástí velkého kontinentu Pangea. Horstvo bylo tvořeno horninami, které prošly složitými pochody přeměny a tektonickým postižením, při kterém byly ohýbány, lámány a přesouvány horninové kry. Území se nacházelo zhruba na úrovni rovníku, vládlo zde suché a teplé podnebí, ve kterém docházelo k obrušování horstva a k rychlému odnosu materiálu do depresí. Suché pouštní podnebí dalo sedimentům typickou rezavou až červenou barvu, která byla způsobena sloučeninami železa, vzniklými při aridním zvětrávání. Postupem času docházelo k jejich zpevnění, občas se do nich vylily lávové proudy vzniklé sopečnou činností. Karbon je v Železných horách doložen v okolí Kraskova v podobě slepenců, jílovců a pískovců. Typické přesličky, plavuně a kapradiny nebyly v okolí Kraskova zatím nalezeny. Perm není v Železných horách zcela spolehlivě doložen, ovšem nelze vyloučit jeho výskyt u Kraskova.
Doufám, že se Vám tu bude líbit a načerpáte zde nějaké nové informace.
Pro uznání logu je potřeba:
Pořídit foto sebe, gps nebo s jakýmkoliv osobním předmětem a připojit k logu.
Správně odpovědět na tyto tři otázky a zaslat je e-mailem na adresu v mém profilu, každý sám za sebe. (logujte ihned, v případě chybných odpovědí se ozvu):
1) Z jakého vrtu a odkud je vyobrazený karbonský slepenec?
2) Odkud pochází vyobrazený Ordovický trilobit rodu Bavarilla?
3) Stopy graptolitha pouhým okem uvidíte na kterém vzorku?
Odpovědi na tyto otázky najdete na infotabulích a tabulkách u vystavených vzorků, tak si je řádně přečtěte nebo vyfoťte!
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Additional Hints
(No hints available.)