Bylo to takhle: Už dlouho jsme přemýšleli o založení kešky. Hledali jsme pěkné místo v blízkosti bydliště a jedno takové našli, pak jsme vymysleli i docela pěkný úkrýt a tak vznikla keška Sv. Prokop. Do této nové kešky se stihli zalogovat 4 kačeři, když se zalogoval jeden, který psal, že na kešce udělal základní údržbu...po čtvrtém logu nám to přišlo divné, ale mávli jsme nad tím rukou. Jenže po dalších pár zalogování mi přišel e-mail, že kešku mají doma a opravují ji.. a to už se nám přestalo líbit... Pán, který bydlí nejblíže kešce si ji tak trošku přisvojil a když jsme si s ním o tom chtěli promluvit, vznikla docela dlouhá hádka... a tak, abychom už tohle nemuseli řešit, kešku jsme z tama odnesli a vymýšleli lepší místo.. jenže to je docela specifická "krabička" a tak jsme museli i najít místo, ke kterému se hodí. A KONEČNĚ!! jsme ho našli. A tady je.... :)
Jediným problémem je, že nové místo je vzdálené 2 kilometry od Sv. Prokopa, a tak vznikla tato kešulka snad s ještě hezčím výhledem a pěknějším místem :)
Kešku u Sv. Prokopa jsme původně chtěli archivovat, ale nakonec jsme se rozhodli, že ji pouze o pár metrů přesuneme a změnímetyp krabičky. Tam si toho pán od hřiště snad nevšimne, protože se stará pouze o to jedno místo, na kterém bohužel původně keška byla.
A teď již k samotnému místu a okolí. Když si stoupnete zády ke kešce, před sebou uvidíte cestu do Prasklic a Prasklice, nad obcí můžete vidět téměř celou Drahanskou vrchovinu s vysílačem Kojál. V pravo od vrchoviny jsou Křéby, nad nimi Předina s věží Dobrochov, vpravo od věže vidíte téměř celou vesnici Dřínov i se zámkem, kousek odtud je Srnov, vedle Tetětice a poslední vesnicí, kterou vidíte, jsou Morkovice.
Prasklice
Tvar obce je pravidelný a tvoří širokou ulici, kterou uzavírají na obou koncích napříč skupiny domů, v minulosti zvané „Brány“. Uprostřed je malá náves, v jejímž středu stojí farní kostel s dnes již pustou farou a budova bývalé školy (dnes budova OÚ).
Jméno obce patří ke jménům patronimickým a je odvozeno od osobního jména Praskl nebo Praskla, které vzniklo ze slovesa prasknout, staročesky prasknút a místní jméno jako celek tedy znamená „ ves lidí Prasklových“.
Drahanská vrchovina
Až do 12. století byla Drahanská vrchovina velmi řídce osídlena, většinu z území tvořily hluboké lesy, jejím územím procházelo několik obchodních stezek. V roce 1935 došlo v jihovýchodní části zalesněného území Drahanské vrchoviny ke vzniku vojenské střelnice (Vojenský výcvikový prostor Vyškov). Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava bylo v rámci programu germanizace a konečného řešení české otázky vysídleno 33 obcí Drahanské vrchoviny, přičemž záminkou bylo rozšíření vojenské střelnice. Po druhé světové válce se obyvatelstvo vrátilo do svých vesnic zpět. Vojenská střelnice byla zachována v rozsahu z roku 1935 – nyní Vojenský újezd Březina. Za druhé světové války bylo na jižní části Drahanské vrchoviny zbudováno značné množství betonových bunkrů, jež byly součástí vojenského cvičiště a které zůstaly zachovány dodnes. V roce 1944 byl mezi Ruprechtovem a Račicemi vysazen partyzánský oddíl Jermak, který na Drahanské vrchovině působil až do konce války.
Věž Kojál
Televizní vysílač Kojál se nachází na 600,3 m vysokém vrcholu stejného jména mezi obcemi Lipovec a Krásensko, přibližně 25 km severovýchodně od Brna. Po výstavbě v roce 1959 měřil 322 m. V 80. letech prošel rekonstrukcí, stávající stožár byl demontován a těsně vedle byl postaven nový o celkové výšce 340 metrů. Na vrcholu se nachází laminátová konstrukce cca 22 m vysoká.Tento vysílač je třetí nejvyšší stavbou v Česku a je dvojče vysílače Krašov, který je o dva metry vyšší. 3.března před 50 lety začal vysílat. Měřil o pouhé dva metry méně než eifellova věž.
Křéby
Křéby jsou poutní místo a také jsou národní přírodní památkou, vyhlášenou v roce 1956, jež se skládá ze tří ostrůvků travnatých strání. Národní přírodní památka Křéby patří k nejstarším chráněným územím v okrese Kroměříž. Do rezervace zasahuje také archeologická lokalita s četnými doklady pravěkého osídlení, hlavně ze střední doby bronzové (tzv. výšinné úněticko-věteřovská sídliště). Část zdejších nálezů je uložena v Muzeu Kroměřížska v Kroměříži, ve Vlastivědném muzeu J. A. Komenského v Přerově a také v Zemském muzeu v Brně.
Území bylo v minulosti využíváno jako pastvina, údajně zde byly i vinice, dodnes zde roste několik ovocných stromů (hlavně třešně, jabloně a dožívající švestky). Drastickým zásahem byla v minulosti těžba písku a štěrku v jednotlivých částech rezervace.
Předina
Kopec se nachází v nadmořské výšce 312 metrů a je považován pravděpodobně zageografický střed Moravy (vedou se o tom spory). Na západní straně kopce, za plotem objektu vysílače se nachází kamenná mohyla, která zde byla postavena roku 1822 jako zeměměřičský bod. V současnosti kopci dominuje 165 metrů vysoká věž středovlnného vysílače nazývaného Dobrochov, podle obce ležící pod ním. Zajímavým místem na Předině je dřevěná rozhledna, v mapách označená jako Štátule, nabízející výhledy na sv. Kopeček u Olomouce, Jeseníky, Orlickou pahorkatinu, Drahanskou vrchovinu,Oderské a Hostýnské vrchy. Štátule byla postavená několika nadšenci z nedaleké obce Kelčice a je podobná svou dřevěnou konstrukcí a jménem rozhledně Štátula na okraji Vitčického lesa nad obcí Srbce. Oba názvy rozhleden se liší v koncovce jména.
Dřínov
V první písemné zprávě z roku 1348 se připomíná Dřínov jako majetek Jiřího / Jíljího / z Bojanovic, který jej spolu s Věžkami a Bojanovicemi postoupil svému synu Jiřímu. V roce 1353 se stal šlechtickým zbožím. Na Dřínově nalezneme i zámek. V místě zámku stála původně tvrz, postavená vladykou Jakubem ze Dřínového koncem 14 stol., poprvé písemně zmiňovaná roku 1414. Podsklepenou patrovou budovu vyzděnou z kamene a cihel, kterou převyšovala hranolová útočištná věž, obklopovala zděná hradba, k níž byly zevnitř zbudovány vedlejší stavby. Uprostřed nádvoří se nacházela studna hluboká 12 sáhů (cca 20 m), zasypaná až roku 1870. Celek zhruba zaujímal rozlohu nynějšího zámku a z vnější strany byl obklopen příkopem.
Dvůr Srnov, točna
Srnov původně sloužil jako družstvo. Dvůr Srnov se stal po sloučení družstev nepotřebný a byl postoupen podniku Sempra, odštěpný závod Kroměříž. Byly zahájeny úpravy objektu na skladovací prostory. K významné úpravě došlo na křižovatce na Srnově ve spojnicích silnic Kroměříž - Morkovice a Zborovice - Dřínov. Tato křižovatka byla nepřehledná a došlo na ní k řadě zbytečných dopravních nehod. Byla vybrána hlína ze stávajících svahů, čímž se stala křižovatka přehlednou. Vybagrovaná hlína byla navíc použita na vybudování autobusové točny se zastávkou a dodatečně přistavěna čekárna.
Morkovice
Město Morkovice - Slížany leží téměř uprostřed na spojnici mezi městy Kroměříží a Vyškovem a je sídlem pověřeného obecního úřadu. Vzniklo v roce 1960 spojením dříve samostatných obcí Morkovice a Slížany. Nejvyšší vrch v okolí se jmenuje Kleštěnec (493 m n. m.). Ve středověku se v městečku nacházeli tvrz, soud i trh. Do třicetileté války zde byly i obecní lázně. Celé městečko bývalo důkladně opevněno. Tvrz (dnes zámek) byla obehnána vodním příkopem, před průčelím byl padací most. Tvrz měla dvě brány hlavní a jednu boční, ta je zachována dodnes. Sílu tvrze si vyzkoušel v roce 1468 i uherský král Matyáš Korvín. Od roku 1819 se silně rozvíjelo košíkářské řemeslo. Košíkářská výroba přetrvává až dodnes. Můžeme zde také navštívit i košíkářské muzeum.
Za zmínku stojí, že v roce 1868, kdy zavítala do Morkovic Štandlerova divadelní společnost, zemřela zde 4.října dvacetiletá dcera Josefa Kajetána Tyla Marie a je na místním hřbitově pochována i se svým osmidenním dítětem.
Tetětice
Tetětice jsou roku 1358 zmiňovány jako nevelký samostatný statek. Obec má patronymické jméno, název je zřejmě odvozen od osoby jménem Tetek. Obec patřila k nezamyslickému panství. Ve středu obce stojí kaple Andělů strážných, postavená v roce 1836. V roce 1960 došlo ke sloučení dvou obcí na Počenice - Tetětice.
Myslím, že o místech, které od křížku u dvou líp můžete vidět jsme toho napsali už dost a teď hurá na lov :)
Jen vás prosíme, dávejte na kešku pozor, opatrně ji vyndávejte a ještě opatrněji vracejte zpět a dávejte pozor ať všude dobře "sedí". :)