Okruh naučné stezky měří 7,5 km a vede blízkým okolím Světlé pod Ještědem. Tvoří ho 12 informačních panelů, zvukové nahrávky dobových textů a umělecky pojatá odpočinková místa. Panely jsou osázeny keři a květinami typickými pro tento kraj. V okolí stezky je ukryto 5 keší ze série PSKS s tématem Karoliny Světlé a několik dalších "adoptovaných" keší ze série KS. Na internetových stránkách www.karolinasvetla.cz naleznete všechny obsahy informačních panelů, tipy na využití naučné stezky (např. pro školní výuku), doprovodné texty a fotografie. Naučnou stezku vytvořily obdivovatelky Karoliny Světlé, které chápou krajinu jako nositelku kulturního dědictví. Svou činností chtějí přispět k tomu, aby tato pozůstalost zůstala jak v lidské, tak v krajinné paměti zachována. Kontakt: stopyvkrajine@gmail.com
Smrt v Podještědí
Součástí děl Karoliny Světlé je nejen život, jak o něm bylo vyprávěno na falousku ve světnici, ale také smrt. Hrdinové příběhů žijí a umírají, jejich smrt podněcuje další děj a umožňuje nám, dnešním čtenářům, nahlédnout do zvyků, které s nevyhnutelným koncem života souvisejí. Když v Kříži u potoka (1868) zemřel mlynář, píše o tom Světlá: Po vykropení okolní mlynáři rakev obstoupili; byla červeně natřena, modrými květy omalována, zelenými ratolestmi všecka obtočena a uvnitř vystlána. Mlynář v ní ležel jako v besídce. Smrt první Lukášovy ženy, po níž se směla naplnit láska mezi Vendulkou a Lukášem, je v úvodu povídky Hubička oznámena umíráčkem: Odzvonili poledne a začali podtrhovat (zvonit umíráček) ... Mužští smekli sice čepice, ale koukali při tom také, jako kdyby se právě nic obzvláštního nedělo; jen ženštinami to škublo… Seběhly se na obecné v takových případech shromaždiště, pod starou lípu … vedle starého kostelíku… Hádají naše horačky, hádají, kdože asi nebožtíkem…a počítají, kolikrát bude asi kostelník podtrhovat… Ejhle, dvakrát podtrhuje, žena tedy poznává teď právě pravdu boží, kdyby podtrhoval třikrát, muži by to platilo.
Kdo je pohřběný na světelském hřbitově?
Jako úplně první zde byl v r. 1858 pohřbený proslulý světelský rychtář zvaný “Richtervencl”, předloha pro Antoše z Vesnického románu (1867). Vlastním jménem se jmenoval Wáczslav Pavlů. Josef Buriánek (*1797 †1872), světelský farář, s kterým si Karolina Světlá ráda povídala a od nějž čerpala zajímavosti o místních lidech, zvycích a zvláštnostech, je pohřbený v hrobě č. 138. V první třetině levé části hřbitova v hrobě č. 64 naleznete Sefku, tedy Josefu Slukovou (*1827 †1908), sestru Petra Mužáka, ke které Mužákovi jezdili do Doleních Pasek. Její dům jste měli možnost vidět u zastavení č. 6. Karolina Světlá svou švagrovou zvěčnila jako literární postavu ve své druhé povídce Sefka (1859). Ve vedlejším hrobě č. 65 spočívá Karel Sluka (*1846 †1920), syn Sefky a synovec Karoliny Světlé. Velkým dílem se zasloužil o založení samostatné české školy v Doleních Pasekách v r. 1885 a byl zde prvním řídícím učitelem.
Další keše ze série PSKS:
PSKS # 1 Modřín Marie Terezie
PSKS # 3 Po stopách Karoliny Světlé MULTIKEŠ
PSKS # 4 Skalákovna
PSKS # 5 U tří filků