Projekt Cesta otevřená
Jeho cílem je sblížení dvou městeček Spálené Poříčí a Blovice a to jak ve smyslu fyzickém, tak i lidském prostřednictvím obnovení někdejších pěších spojnic obou obcí. Podnět k obnově historických cest vzešel přímo od místních obyvatel v rámci realizovaných veřejných setkání. Cesta zároveň symbolicky propojuje dva židovské hřbitovy, a bude tak i připomínkou na dnes již neexistující místní komunitu.
Dubobukový vegetační stupeň
Tento vegetační stupeň se částečně nachází i na území Blovicka. V geobiocenózách ( tohoto stupně výrazně převládají druhy středoevropského listnatého lesa; teplomilné druhy nižších vegetačních stupňů se zde až na výjimky podmíněné výskytem vápnitých substrátů nebo odlesnění nevyskytují; výjimečně sem naopak již sestupují některé druhy submontánní (podhorský). V Čechách geobiocenózy 3. vegetačního stupně navazují na souvislý výskyt 2. stupně v Polabí; převládají ve Džbánu, v Rakovnické pahorkatině a Křivoklátské vrchovině a v severovýchodní části Polabí; souvislejší výskyt je i v Plzeňské kotlině a jejím okolí, v Českém středohoří a v údolních zářezech střední Vltavy a Ohře. 3. vegetační stupeň pravděpodobně dominuje i v Českobudějovické pánvi. Na Moravě převládá 3. stupeň ve Středomoravských Karpatech, ve střední části Bílých Karpat, v předhůří Českomoravské vrchoviny, Nízkého Jeseníku a Zábřežské vrchoviny, v Moravské bráně a v jižní části Podbeskydské pahorkatiny. V polonské podprovincii (západní část Ostravska a severní část Hrubého Jeseníku) tento stupeň zcela dominuje. Celkově 3. vegetační stupeň zaujímá 24,5 % území ČR a je tak druhým nejrozšířenějším v ČR. Díky zvláštnostem klimatu a specifickým půdám rozlišujeme ve 3. vegetačním stupni variantu oceánickou a kontinentální.
Polovina plochy 3. vegetačního stupně (vč. kontinentální varianty, která zabírá asi 10 % plochy stupně) je využívána jako orná půda (47,3 %); podíl trvalých travních porostů je dvojnásobný než v nižších vegetačních stupních, dosahuje 9,9 %. Nadprůměrné zastoupení v rámci ČR zde ještě mají zahrady a sady (4,5 %), zatímco plošný podíl lesů je podprůměrný (28,5 %), přitom však dvojnásobný než v nižších vegetačních stupních. Trvalé vegetační formace tedy v tomto stupni zaujímají více než 40 % rozlohy. Vodní plochy zde mají v rámci ČR podružné maximum (2,4 %); poměrně hojná jsou ještě sídla (4,3 %). I v současné době je zde hustota obyvatelstva nadprůměrná (180 obyvatel na km2).
Převládá zemědělsko-lesní krajina, často se sady; místy, zvláště při okrajích nížin, ještě bývá i zemědělská polní krajina. Na orné půdě se pěstují převážně obilniny (pšenice, ječmen), v sadech převažují jabloně, hrušně, třešně, švestky; v zahrádkách se ojediněle ještě objevují teplomilné dřeviny jako broskvoně a vinná réva.
Přehled vegetačních pásem
Dubový vegetační stupeň
Bukodubový vegetační stupeň
Dubobukový vegetační stupeň
Bukový vegetační stupeň
Jedlobukový vegetační stupeň
Smrkojedlobukový vegetační stupeň
Smrkový vegetační stupeň
Klečový vegetační stupeň
Výskyt dubobukového pásma
Ukázka dubobukového lesa
Upozornění: Trojuhelník kolem dubu, kde je méně udržovaná tráva, není soukromý, ale upravená louka okolo soukromá je, prosíme keškaře, aby chodili jen po nesoukromém. (Majitel louky by asi neměl radost z vyšlapaných cestiček )
KEŠ JE PŘESUNUTA Z DŮVODU, ROZŠÍŘENÍ OHRADY PRO SKOT...
!!! UŽ NENÍ POD VELKÝM DUBEM !!!
Zdroje:
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10/biogeogr/web/index_com_3VS.html
http://panoramio.com