GC4M8P5 Povesti z kraje Mrstiku #13 - Napoleonske valky (Traditional Cache) in Jihomoravský kraj, Czechia created by Jardatrek

GC4M8P5 ▼

A cache by Jardatrek Message this owner

Hidden : 8/31/2013

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Série kesí inspirovaná sbírkou lidových vyprávení kterou sestavil odborný ucitel Josef Ošmera (1889–1977) a roce 1940 vydalo Krajinné muzeum v Kloboukách pod názvem Povesti z kraje Mrštíku a Herbenova.

POVESTI Z KRAJE MRSTIKU A HERBENOVA #13
Povest z Bohumilic
Napoleonské války

V tech velkéch vojnách s Napolijónem slóžile z Bómělec ho granadýrů třetího regemento Herman, Kozák a Bělohrad. Šak to bele moc selní, hrobí (velcí) muži. Milýho Hermana zajale Fran- cózi, vosm let bél v zajeťó. Potom jé postile. Stavile se v Brně v hospodě neco pojest a vepit. Tam nějaké frajtr si na ně votevřel hobo jako na legrúta. Ha tak Herman jé liskle, hned bél pod stolem. Dež potom řekle, jak se všecko stalo, nebele štrofuvané (trestán). To sem sléchál jich vekládat.
Ho kanonýrů slóžile vod nás dvá bratři, Jakob ha Fabiš Vestópil. Třetí — Libór — zvostál na dumě (na selském statku). Vobá bele chlapi jako dobiska. Na vojnu jich chetle panščí drábi, dež mlátile. Napřed počkale za vratama, haž dale cepe z roke. Bele v moc gefechtách (v bojích) v Itálii, ve Francózsko ha vrátile se zdraví dum. Decke ve- kládale vo Pařížo, dež tam dotáhlo rakósky vojsko, tak děvče s věnečkem na hlavě doneslo na táco klíče vod města našem jenerálom. Take ženský v tem městě se divně ha ináč strojile, moc šatů na sobě neměle ha tancuvale ináč než v naší zemi.
Můj stařeček Machánek mosele ježdat s Francózama na fiřpon (na přípřež) ha pochetle haji tó jejich řeč. Jednó vezle v košatině dva vožralý Francóze. Co jim nenapadlo? Fók s košatino haji s vojákama důle s voza! Hojíždale, enom se vůz nadhazuvál. Francózi po nich několikrát střelile, hale gde jim bél konec.
V dvanáctým roko zmrzlo Napolijónovi všecko vojsko v Rusko. Zpívala se vo tem pěsnička, nevím, na jakó noto, enom si pamatujo kósek:

Co ty, Napolijón, cos udělál,
že si svó armádu na Rusa hnál.
Tam ti ju kozáci rozehnali,
od Moskvy až k Berezni tě zahnali.

Tenkrát moc brale na vojno. Chlapci hotikale do Uher k zemanom. Jak skočil do zemanuvýho homna, nemňél na ňé žádné právo.

**********************************************

V pátým roko (1805) bele ho nás Francózi. Lidom dělale moc zle. Co nakradle v dědině vod dřeva, nosile do Iágro (do tábora) do vino¬hradů nade mlénem, ha tam s tém pálile.
Došle take k Vestópilom ho dvora, hale sotvá se dostále do žúdra, hned se po špičkách vetratile. Bél tam na kvartýře hoficír. V desátým roko dotahle k nám Francózi po drohý. Všecí se jich bále. Napolijón říkál, že mosí bejt jeden Pán na nebi ha jeden pán na zemi.