Panenská hráz
Když vyjdeme v Opatově za hřbitovem vlevo od kříže Kubovskou cestou, přijdeme do lesů bývalého panství kláštera novoříšského. A tam nedaleko od kraje mezi loukami stojí pevná a dosud zachovalá hráz rybníka. Nad hrází je rozsáhlá louka, která bývala dříve rybníkem. Je to jedno nejkrásnější a nejmalebnější místo opatovské pahorkatiny. V době úrody bývá ve vysokém lese i v houštinách nevysbíratelné množství hub - hříbků, v Opatově říkají "doubravníků". Když se zeptáte opatovských, kam je dobře jít na houby, poradí vám každý: Do "Zákopu" nebo k "Panenské hrázi". Původ názvu "Panenská hráz" nebo "Panenský rybník" vysvětluje stará pověst, která se až dosud zachovala: V Nové Říši (městečko u Telče) byl až do padesátých let dvacátého století mužský klášter řádu praemonstrátů. Dle záznamů jej snad založil šlechtic Markvarů z Hrádku a jeho choť Vojslava asi roku 1211. Dle jiných zápisů byla prý zakladatelkou kláštera Ludmila z Říše, dcera to Vítka st. z Rožmberka a manželka Markvarda z Hrádku. Ale to a pověsti není důležité, nýbrž to, že to byl původně klášter ženský - panenský. Členky řádu se nevdávaly, byly panny. Žily v rozsáhlém klášteře docela bohabojně, bezstarostně, spokojeně a klidně. Ale války, kterým se lidé neubránili v žádném století, přinesly i klášteru novoříšskému zlé časy. Nepřátelské vojsko se chtělo ubytovat v klášteře. Jeptišky dostaly z nich strach a uprchly před vojáky podzemní chodbou, která vedla z kláštera až do opatovských lesů. Vojáci po vniknutí do kláštera hned zjistili, že jeptišky utekly a poklad klášterní někam uschovaly. Otevřenou chodbou začali jeptišky pronásledovat. Dolekané jeptišky prchaly, seč jim síly stačily. Ale zlí pronásledovatelé jim byli i v lese v patách. Dohonili je na hrázi rybníka. Hladina jeho se v měsíční záři uprostřed hustých lesů leskla jako rybí oko. Představená kláštera - abatyše - běžela první. Viděla, že každé utíkání a schovávání je marné. Nerozmýšlela se moc a v zoufalství skočila do hlubokého rybníka a všechny ostatní panny za ní. Volily raději smrt utonutím, nežli zahynout rukou nepřátelskou. A nežli vojáci doběhli ještě nemnoho kroků na hráz rybníka, zmizely všechny jeptišky pod jeho hladinou. A tak od té doby proto to byl "panenský rybník" a dnes již jen "Panenská hráz". Tato keška je založena hlavně pro pěší turistiku, ale dá se použít i při jízdě na kole.
Je dostupná z Opatova okolo hřbitova po cestě na Hladov, nebo ze silnice Jihlava - Znojmo z Hladova, automobilem, který necháte u lesa a pěšky, nebo na kole, jdete ještě 1,20 Km, k rybníku Panenská hráz.
