Kambrium
je první perioda prvohor (paleozoika). Jeho počátek je kladen před cca 542 mil. let, končí cca před 488 mil. let se začátkem ordoviku. Je nejstarším obdobím, v jehož horninách byly nalezeny četné fosilizované mnohobuněčné organismy. Název poprvé použil anglický geolog A. Sedgwick roku 1833 dle latinského označení severního Walesu (Cambria) pro spodní část vrstev ležících diskordantně na proterozoiku. Původní rozsah vymezený Sedgwickem však zahrnoval i vrstvy později zařazené do ordoviku. Dříve bylo kambrium vymezeno na období před 570-500 mil. let. Spodní hranice je stanovena nástupem primitivních útesotvorných organismů (Archaeocyatha) a raných členovců (trilobiti). Pro tuto hranici je typické zvýšení obsahu izotopu C-13, které dle některých autorů svědčí o následcích dopadu mimozemského tělesa. Tohoto stáří je například horizont sopečného popela v Ománu, obsahující zirkony, jejichž radiometrické stáří je 542 mil. let. Podobná data poskytly anomálie C-13 na Sibiři a v Namibii. Svrchní hranice je dána nástupem trilobitů rodu Jujuyaspis, jenž je vůdčí fosílii spodního ordoviku. V roce 2002 stanovila Mezinárodní subkomise pro stratigrafii rozpětí kambria na 545-490 mil. let.
Kambrium - Jinecké souvrství (Jinecká oblast).
Nejstarším důkazem o existenci života na území Jinec jsou trilobiti. S tímto faktem je zapotřebí spojit jméno Joachima Barrandeho, který zde v 19. století prováděl své výzkumy a především díky němu se Jince dostaly do celosvětového povědomí, jako součást geologického útvaru nesoucího název Barrandien (oblast mezi Prahou a Plzní). V Jincích můžeme najít trilobity na stráni Vinice, dnes již však v poměrně omezeném množství, protože místo se stává častým cílem hledačů trilobitů, kteří je prodávají i do ciziny. To svědčí o všeobecné známosti Jineckých trilobitů. S ohledem na to, že se jedná o chráněné naleziště, je dovolen pouze povrchový sběr zkamenělin tzn. úlomky můžete rozbíjet, ale nesmíte rozrušovat skalní výchozy, kopat díry atd. Poměrně vzácný je nález celého krunýře, protože jednotlivé články byly u sebe drženy šlachami, které se rozpadly a krunýř se rozdělil na několik částí. Aby k tomu nedošlo, musel být krunýř přikryt velmi brzy nánosem písku nebo bahna.
Způsob života
Trilobiti byli bentičtí živočichové (žijící při dně); pozdější druhy byly i hlubinné, další (především silurské druhy) se vznášely v chomáčích řas a mořských rostlin. Po dně se pohybovali kráčením spíše než plaváním. Jejich tělo bylo tvořeno hlavou (cephalon) a třemi podélnými laloky (axilárním a 2 plurálními po stranách) dělenými na tělo (thorax) a zadeček (pygidium). Měli mnoho nespecializovaných dvouvětevných nohou se žábrami. Mohli se stáčet do klubíčka a chránit se tak při napadení. Jedněmi z jejich úhlavních nepřátel byli hlavonožci, dále ryby, anomalocarisové atd.
Potrava
Trilobiti neměli kusadla, potravu si cpali do úst jakýmsi víčkem na spodní straně horního okraje hlavy (rostrum). Někteří se živili detritem (drobným materiálem v kalu u dna), jiní byli draví a napadali jiné trilobity. Ke kousání používali ostré kyčle na svých předních nohách (u dravých druhů).
Trilobity lze nalézt na téměř celém území Barrandienu. Jak je již jmenováno v předchozích částech, hodně trilobitů, zejména druh Ellipsocephalus hoffi, lze nalézt v Jincích. Oblast však velkou částí zasahuje do vojenského prostoru Brdy a je chráněna pod několikatisícovou pokutou. To se však netýká místa této keše. Zdroj: Wikipedie. Fotky: trilobiti.estranky.cz
A nyní k úkolu této earthcache:
Před zalogováním je nutné správně zodpovědět níže uvedené otázky.
1) Jakou rozlohu má Vinice?
2) Zbytky jakých živočichů se zde dají nalézt?
3) Co zde roste na otevřených skalách?
Odpovědi zašlete na e-mailovou adresu a.dob@seznam.cz s předmětem Kambrium - Jinecke souvrstvi, poté se zalogujte. Budu rád když k logu přiložíte foto s tabulí. (UVĚDOMTE SI ŽE SE HODNĚ LIDÍ SNAŽÍ INFORMACE VYGOOGLIT A ANI SEM NEJDE. TAKŽE LOGY BEZ FOTEK JSOU NEVĚROHODNÉ) Pokud bude něco špatně, tak se ozvu.
Můj cestovatel TB Color: