|
Asi 1,5 km západně od Cvikova začíná lesnaté Údolí samoty, které se táhne podél severozápadního a západního úbočí vrchu Hroudy (452 m). Protéká jím jedna ze zdrojnic Dobranovského potoka a jedna jeho strana je lemována strmými pískovcovými skálami. Ve skalní věži je vytvořena přirozená průrva označovaná jako skalní okno, které vzniklo erozí pískovce. V její boční stěně je vyryto množství jmen, iniciál, kreseb a letopočtů, z nichž nejstarší pocházejí již z druhé poloviny 17. století. Za zúženou částí se údolí prudce stáčí k jihu a rozevírá se v širokou kotlinu, která pokračuje až k bývalé radvanecké hájovně. Východní stranu údolí tvoří strmý zalesněný svah členěný bočními stržemi a pískovcovými věžemi, vyčnívajícími z lesního porostu. Na jižním konci pak vybíhá z Údolí samoty asi 400 m dlouhé Údolí vzdechů, jímž vede modře značená turistická stezka do sedla mezi Hroudou a Chudým vrchem. Na začátku údolí jsou dvě skalní věže, občas využívané horolezci. Menší byla pojmenována Hříbek protější pak Perníková věž.
|
|
Pokud se však z rozcestí vydáte opačným směrem, narazíte v blízkosti radvanecké hájenky na nízké návrší, na jehož temeni se tyčí dvojice malebně utvářených pískovcových skal. Západní ze skal je mohutnější a dostala jméno Čertova skála. Horolezci ji však obvykle nazývají podle jejího tvaru Škuner. Východní, mnohem štíhlejší věž, která má v horní části nápadné skalní okno, se nazývá Panenská skála nebo také - mezi horolezci - Pirát. Vydáte-li se od Panenské skály dále po zelené turistické značce, narazíte přibližně po 1 km na další seskupení pískovcových skal známé pod jménem Havraní skály. Nejmohutnější a nejvyšší ze skalních věží měla podle pověstí sloužit za popraviště Sloupského hradu. Roku 1829 nechal hrabě Karel Kinský zpřístupnit její vrcholovou plošinu vytesaným schodištěm, které je však dnes již ve velmi špatném stavu. K Havraním skalám a Panenské skále se váže i jiná pověst, podle níž tu zlý rytíř pronásledoval nevinnou dívku. Zatímco ta se zachránila skokem z Panenské skály do jezírka (dnes již neexistujícího), rytíř i jeho doprovod se proměnili ve skály.
Skalní věže jsou budovány středně zrnitými pískovci březenského souvrství (coniac), jejichž povrch je díky selektivnímu zvětrávání nestejně odolných poloh modelován do zajímavých tvarů, místy ještě mírně upravených člověkem. Díky této nestejnosti působí povětrnostní podmínky jinak na různé části pískovcového masivu a následkem je právě vznik skalního okna.
V blízkosti Panenské skály je v pískovci vytesán reliéf znázorňující bičování Krista, nazývaný dříve Martersäule.
Praktické informace:
Lokalitu v okolí Panenské skály je nejvýhodnější projít po zelené turistické značce směrem od Cvikova. Až k Havraním skalám je to přibližně 5,5 km, většinou velice zajímavým terénem. Do Cvikova je autobusové spojení, pokud byste chtěli využít železnici, musíte použít nedalekou zastávku ve Svoru nebo v Novém Boru. Z Nového Boru je pak možné projít lokalitu po zelené značce opačným směrem. Pojedete-li automobilem, musíte počítat s dvojnásobnou délkou cesty. Do Cvikova se dostanete z Nového Boru po silnici číslo 13. Údolí samoty i všechny pískovcové útvary v něm a v jeho okolí jsou volně přístupné po celý rok.
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář správně následující otázky a úkoly:
1) Odhadněte výšku skalní věže, ve které se okno nachází.
2) Odhadněte rozměry samotného okna.
3) Jakou horninou je skalní masiv tvořen? (5 slov)
4) Jakým způsobem skalní okno vzniklo? (vlastními slovy)
5) Kolik obličejů se nachází ve vytesaném reliéfu Krista? (Krista počítejte také)
6) Úkol: Vytvořte fotografie sebe nebo osobního předmětu se skalním oknem.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|