Už během března 1945 se na Vysočině začali objevovat první uprchlíci ze Slezska. Byli to Němci, Poláci a Slezané. Jasné znamení, že se fronta blíží.
Někteří němečtí důstojníci i vojáci shánějí informace cizích rozhlasových stanic o situaci.
Od 7. dubna přicházejí další uprchlíci.
Mezi 9. a 14. dubnem zase další. Jsou to slezští Němci. Především ženy a děti. Muže již dávno Hitler odvelel na frontu.
Tou dobou se začínají připravovat k útěku i místní Němci, kteří ale stále doufají, že se postup Rudé armády podaří zastavit.
24. dubna se v domě Josefa Forstnera koná první schůze RNV (Revolučního národního výboru).
27. dubna je Rudou armádou osvobozeno Brno
29. dubna je bombardován Německý (Havlíčkův) Brod a vlaky jsou pod stálou kontrolou hloubkových letců - kotlářů.
1. května městem projíždějí vozy uprchlíků a mezi nimi jsou i vojenské vozy. Němečtí vojáci shánějí po městě civil a připravují se k útěku.
4. května další nálet na Německý Brod, který je důležitou železniční stanicí.
5. května vypadala vojenská situace dle polenské kroniky následovně:
Nepřítel: 21. SS policejní pluk-velitelství v Záborné s detašovanou 1.rotou v Polné, 1.prapor Velký Beranov, 1.prapor Luka, 1.prapor pancéřů a 1 pancéřová brigáda ve Vel. Meziříčí.
Počet posádky v Záborné a Polné 600 mužů. Vyzbrojeni automaty a granáty.
Vlastní: asi 10 krátkých a dlouhých střelných zbraní.
5. května vypuklo pražské povstání.
Všichni chvátají ven. Ve chvíli je na Husově náměstí lidí jak po nedělní mši. Ve dvě hodiny odpoledne vyvěšuje Rudolf Vytlačil na věži hlavního kostela státní vlajku. A již se objevují další prapory a vlajky. Je jich plné náměstí a to před očima německé posádky, která je k tomu netečná.
Ve tři čtvrtě na tři oznamuje J. Pešák převzetí správy města. Kolem páté hodiny odpolední se potom RNV představuje lidem. Předsedou byl Jindřich Pešák. Členové : Václav Kouklík, Karel Grábner, Dr. Jan Pochobradský, Jan Pořický a další.
Bylo oznámeno, že vojáci místní posádky nepoužijí proti lidem zbraně pokud nebudou napadeni.
Přesto se Rudolf Straka prohlašuje za velitele partyzánů a chce na Němce zaútočit. Je to uznáno jako nepřijatelné.
6. května je oznámena německá kapitulace a to na všech frontách. Němci, ale v Čechách a na Moravě bojují jako by toho nebylo.
7. května odpoledne konečně opouští německá posádka město.
8. května jsou neustále vidět skupiny vojáků. Ty se v noci z 8. na 9. května slévají v proud různých zbraní, který projíždí městem ve snaze prchnout před vojsky Rudé armády.
9. května zrána krouží hloubkoví letci nad městem. Kolona uprchlíků se táhne až k Janovicím. Hlavní útok však letci vedou na střed města.
Po výbuchu auta naloženého municí nezůstala snad jediná okenní tabulka na náměstí celá. Začala hořet budova soudu. Poškozen byl dům Hlaváčkův, Hladíkův a puma dopadla i na dům paní Vomelové. Ta však nevybuchla. Byly zničeny i další domy a zasažena byla i Procházkova pila a márnice na hřbitově sv. Barbory.
Dvě pumy dopadly na hradní nádvoří, kde způsobily značné škody.
Dle ústního podání v rodině mojí manželky, měl její dědeček v tento den hlídku na věži hlavního kostela. Bohužel z následujících událostí nemohl z věže nic vidět, ve výhledu mu stály domy v ulici Třebízského.
Před desátou hodinou se setkávají polenští partyzání, kteří u Dobroutova zajali asi 80 německých vojáku s ruskou kolonou přijíždějící od Lipiny. Tam se setkávají i s Indusem. Ten jel na motorce Jawa Robot 100 jako průzkumný předvoj. Toto svědectví podává Walter Bockschneider.
Kolem desáté hodiny ranní přijíždí Indus do Polné. Na křižovatce ulic Palackého, Jungmannovaova a Varhánkova ho vítají nadšení obyvatelé.
Na fotografii jsou s ním zobrazeni bratři Miroslav a Alois Procházkovi, Vlach a Heneš.
Mezitím druhý průzkumník na motocyklu dojel na Karlovo náměstí a byl tam přivítán a pohoštěn nadšenými obyvateli. Potom se údajně vrací stejnou cestou zpět ke koloně vozidel.
Lidé stáli v hloučku s Indusem u kašny, když od Záborné přijížděla německá kolona. Zatímco se lidé poschovávali v okolních domech a za kašnou, Indus zůstal nekryt a vyčkával příjezd Němců. Někteří pamětníci dokonce uvádějí, že jim šel v ústrety. Podotýkám, že dle fotografie byl vyzbrojen samopalem PPS-41 (Špagin).
Ozvala se dávka z automatické zbraně, patrně z lehkého obrněného transportéru, který kolonu vedl. Indus zasažen do hlavy a prsou, padl k zemi.
Němci poté projeli křižovatkou a z města zmizeli směrem na Hrbov.
Indus byl na místě ošetřen sestrou Marií Lázničkovou a potom přepraven do lazaretu, který byl zřízen v budově Kaplanky.
Zde se ho ujal MUDr. Šafařík, který rozhodl o jeho převozu do nemocnice. Až odpoledne však sehnali sanitku Aloise Bukovského, který Induse odvezl do nemocnice v Německém Brodě. MUDr. Šafařík správně usoudil, že v německé Jihlavě nebude pro vojáka Rudé armády bezpečno. Doprovod raněného tvořili: J. Štefáček, sestry Mottlová a Turecká.
Indusovo zranění však bylo smrtelné a i přes péči lékařů v nemocnici 14. května umírá.
Byl pohřben na hlavním hřbitově v Německém brodě.
Jeho ostatky však na podzim roku 1945 byly převezeny na hřbitov sovětských vojáků v Jihlavě.
Kolem jedenácté hodiny vjíždí do Polné první sovětský tank. A za ním další. A potom různá vojenská vozidla. Polenští osvoboditele nadšeně vítají. Ti se však dlouho nezdržují a míří ku Praze. S nimi i několik polenských, např: Walter Bockschneider a Jan Lebeda. Další jeli jako řidiči.
10. května o půl druhé ráno přijíždí do Polné tři sovětské tanky s dvaceti muži. Tanky jsou ukryty v pivovaru.
Městem projíždí německá kolona hledající generála Reichemanna, který byl 9. května zajat v Záborné a potom držen v hostinci u Koutných.
Ráno potom došlo k přestřelce mezi německým tankem zaklíněným v bráně u Kaplanky a sovětským tankem stojícím u budovy soudu.
Poškozena je budova Kaplanky, dům Hlaváčů a Brabenců. Tanky zřejmě nebyly poškozeny.
V tento den byla již Polná definitivně osvobozena 53. armádou II. ukrajinského frontu, pod velením generálporučíka I. M. Managarova.
11. května celý den projíždí Polnou ruští vojáci. Přijíždí i ubytovací oddíl Rumunů, kteří mají pomoci čistit okolí od německých vojáků ukrytých v lesích. Ubytování budou ve městě.
12. května potom přijíždí rumunské vojsko. Lidé na ně hledí s nedůvěrou a nedají na sebe dlouho čekat první nedorozumění. Rumuni zůstanou ve městě až do 13. června 1945.
Potom odjíždějí a mnohé vystihují slova kronikářky Karoliny Tesařové:
"Rumuni z Polenska již pomalu mizí. Odjíždějí. Nezvykli nám, ani my jim. V mnohém nás neuspokojili, ale to budiž zapomenuto, a těm z nich, kteří odpočívají na našich hřbitovech, budiž věčná vzpomínka."
Tímto si dovolím uzavřít příběh posledních dnů válečných na Polensku. Mnohá fakta jsou zkreslena časem a mnozí pamětníci již nežijí. Po padesáti letech si již výpovědi očitých svědků navzájem odporují a ani oficiální komunistické brožurky neuvádějí všechny informace pravdivě.
Doufám, že Vám text přinesl ponaučení a dovolím si na závěr pár slov pamětníků:
Walter Bockschneider
"...je škoda, že Indus v Polné padl, byl moc mladý, myslím, že mu nebylo ani dvacet let a když jsme se loučili u Dobroutova byl samý smích."
Jaroslava Hajnová
"...přání mám jen jedno. Aby už nikdy nikdo neměl příležitost tak smutné a bolestivé události prožít."
|
Zdroje informací:
•30 let budování Polné
•Polná 1242-1992 - Základní monografie o Polné - Kolektiv autorů
•Střípky vzpomínek na konec II. světové války v Polné - Jaroslava Hajnová
•15,25 a 30 LET DOMU PIONÝRŮ A MLÁDEŽE VALENTINA INDUSE V POLNÉ
•POLNÁ kulturně historický průvodce - Zdeněk Jaroš
•Město Polná jako dějiště letecké války (1939-1945) - Jan Rounek
•Z historického kalendáře - Jan Prchal
•Polná ve 20. století - Jan Prchal
•Z kroniky města Polné - Polenský zpravodaj 1995 - V. Fišar
•Jak to bylo 9.května v Polné (causa mortis Indus) - Polenský zpravodaj 1995 - F. Holcman, J. Prchal, V. Fišar
•Rok 1945 a rumunská armáda v Polné - Filip Plašil
Na waypointu Parking můžete zaparkovat své geovozidlo. Husovo náměstí.
Waypoint Stage1 vás přivádí na místo, kde byl Valentin Indus smrtelně zraněn.
Pamětní deska byla odhalena 9.5. 1946 za přítomnosti partyzánského velitele gen. Kovpaka.
Na tomto místě potom máte za úkol spočítat kolik ostnů směřujících vzhůru je na kovovém plotu pod pamětní deskou. Spočítejte ostny na dvou plotových polích vpravo od kašny.
Třetího plotového pole, které je uplne vpravo si nevšímejte.
Počet ostnů = Y
Výpočet souřadnic Stage 2:
N 49° 29.Y*10+24
E 015° 43.Y*30-39
Waypoint Stage2 vás přivádí na místo, kde byl Indusovi odhalen 9.5. 1962 pomník.
Na tomto místě máte za úkol spočítat kolik váz na květiny je po stranách pomníku.
Počet váz = Y
Protože vázy momentálně nejsou k dispozici, malá nápověda zní - dvě...
Výpočet souřadnic Finálky:
N 49° 29.Y*70
E 015° 43.Y*200-2
|