1. ZASTAVENÍ: STAROHORY
Starohory byly nepředstavitelně dlouhým geologickým útvarem, během kterého vznikaly, spojovaly se a opět se rozpadaly kontinenty a kdy období vysokých teplot (až 40 °C) střídaly úseky celoplanetárního zalednění.
Po většinu předcházejícího období (prahor) nebyl v zemské atmosféře žádný kyslík; místo něj převládaly oxid uhličitý, dusík a metán. V malém množství se kyslík v atmosféře objevil až koncem prahor, ale teprve ve starohorách stoupla jeho koncentrace natolik, aby umožnila rozvoj života.
2. ZASTAVENÍ: STAROHORY
Konec starohor došlo na dně mělkých šelfových moří k rozvoji společenstva složitých, tvarově velmi rozrůzněných mnohobuněčných organismů s měkkým tělem. Podle australské lokality, kde byli objeveni, je nazýváme ediakarská fauna. Jednalo se zřejmě o první zástupce dodnes známých kmenů, jako jsou láčkovci, kroužkovci, členovci či ostnokožci, které se teprve později, začátkem prvohor, plně rozvinuly. Starohorní horniny našeho území (Český masiv) patřily v době svého vzniku k několika odděleným oblastem na jižní polokouli. Byly součástí velkého světadílu pojmenovaného Gondwana, ze kterého později vznikla Afrika, Antarktida, Austrálie a Jižní Amerika.
3. ZASTAVENÍ: PRVOHORY
Na počátku prvohor spadají zkameněliny prvních živočichů s pevnými vnějšími schránkami. Ty zřejmě sloužily na ochranu před predátory, kteří se v tehdejších mořích objevili rovněž poprvé. Složité potravní vztahy vedly k explozi života, jejímž dokladem je tzv. burgesská fauna z Kanady, Číny i dalších nalezišť.
4. ZASTAVENÍ: PRVOHORY
Silur byl obdobím vrcholného rozvoje měkkýšů, především loděnkovitých hlavonožců („ortocerů"). Jejich schránky, dlouhé až 2,5 m, se v teplých mořích staly významnou horninotvornou složkou. Objevili se také první rybovití obratlovci (zpočátku bez čelistí, párových ploutví a šupin) a někteří členové dosáhli obludných délek až 3,5 metru.
5. ZASTAVENÍ: PRVOHORY
V Permu byly všechny světadíly spojené v jediný celek - Pangeu. Tím výrazně ubylo teplých příbřežních moří a mnozí jejich obyvatelé, například známí trilobiti, vyhynuli. Největší vymírání všech dob ale nastalo až na konci permu, kdy zmizelo 85 % všeho živého na Zemi. Pokles hladiny moří spojený se vznikem Pangey vedl k příchodu velmi suchého období. Šířily se pouště a ve vnitrozemí se střídala spalující léta s mrazivými suchými zimami.
6. ZASTAVENÍ: DRUHOHORY
V triasu se postupně začal rozpadat globální kontinent Pangea a území dnešních Čech se stalo souostrovím. V mořích se hojně rozvíjeli amoniti - hlavonožci s pevnou schránkou rozdělenou přepážkami na komůrky vyplněné plynem, který je nadnášel ve vodním sloupci. Hojně byli také belemniti (hlavonožci s pevnou vnitřní kostrou) a ježovky.
7. ZASTAVENÍ: DRUHOHORY
Během křídy se dokončil rozpad Pangey a vznikly oceány Tethys (jejím zbytkem je dnešní Středozemní moře) a Atlantik. V mořích byli hojně žraloci, rejnoci a krokodýlům podobní mořští plazi mosasauři (nalézáni i v ČR), z rostlin pak planktonné žijící jednobuněčné řasy s vápnitým obalem - kokolitky, zdroj psací křídy, podle které byl celý křídový útvar pojmenován. Na souši se poprvé objevily kvetoucí krytosemenné rostliny a hned vzápětí prodělaly obrovský rozmach, takže koncem křídy tvořily již 90 % všeho rostlinstva.
8. ZASTAVENÍ: TŘETIHORY
Začátkem třetihor, asi před 65 miliony let, panovalo mnohem teplejší klima než dnes a subtropické podnebí bylo pravděpodobně i na úrovni polárních kruhů. O 30 milionů let později se však na jižní polokouli oddálila Austrálie od Antarktidy a tím došlo ke změně proudění vody v oceánech.
9. ZASTAVENÍ: ČTVRTOHORY
Závěrem třetihor došlo k výraznému ochlazení, které předznamenalo nástup dob ledových. Po uzavření úžiny mezi Severní a Jižní Amerikou se v důsledku souvisejících změn v toku mořských proudů utvořila kolem severního pólu polární čepička a pokles teplot se ještě umocnil. Začal se šířit ledovec. Čtvrtohory se nesly ve znamení střídání dlouhých období zalednění kratších dob meziledových. Během posledních dvou milionů let se těchto cyklů vystřídalo přibližně 20, přičemž naposledy se ledovec začal šířit teprve před 130 tisíci lety, kdy pevný ledovec zasahoval až na naše území. Pak začalo množství ledu náhle klesat a tento jev pokračuje dodnes..
|