Židovská čtvrť Třešť
Židovská obec v Třešti
Židé přišli do Třeště pravděpodobně po vypovězení z královského města Jihlavy v roce 1426. První písemná zmínka o třešťských židech pochází z roku 1576. Za třicetileté války zřejmě došlo k zániku židovského osídlení. Po roce 1671 přichází do Třeště několik vypovězených židovských rodin z Vídně. V následujících desetiletích následoval nárůst židovských obyvatel i domů. Od konce 18. století až do roku 1848 zde působila renomovaná ješíva – vyšší náboženské učiliště). V ghettu existovala dvoutřídní židovská škola, která byla zrušena po první světové válce. Pro množství nadací a učenost obyvatel byla Třešť v židovských kruzích zvaná "Malý Berlín".
V první polovině 19. století dochází k největšímu rozmachu židovské komunity, až pětina obyvatel Třeště. V roce 1848 získalo židovské obyvatelstvo plná občanská práva a dochází k stěhování židů z ghetta i do jiných částí města. Od druhé poloviny 19. století se židovští podnikatelé zasloužili o hospodářský a kulturní vzestup města (Münch – textilní továrna, Samuel de Mayo a Meissner – výroba sirek a truhlářského zboží, Knapp – hodinové skříně, Meissner – dřevěné zboží, později řeznické a cukrářské stroje).
Zlé časy pro židovskou komunitu nastaly po obsazení Československa fašistickým Německem. 14.5.1942 bylo deportováno do sběrného tábora v Třebíči 107 židovských obyvatel z Třeště. 18.5.1942 odjíždějí z Třebíče do Terezína a následně do ostatních vyhlazovacích táborů. Konce války se dožilo pouhých 9 lidí.
Židovská čtvrť
Židovská čtvrť v Třešti má nepravidelný pětiúhelníkový tvar. Tvoří ji dnešní ulice Nádražní, Rooseveltova, náměstí Svobody, Úzká, Erbenova, Josefa Čapka, J. V. Sládka, Ztracená, Franze Kafky, Kostelní a U váhy.
V roce 1686 nařídil hrabě Herberstein sestěhování všech židů do jedné ulice vedoucí k severozápadu směrem na Batelov – ulice Židovská (dnes Nádražní). V roce 1728 je v židovské čtvrti přibližně 35 domů a je oddělena od křesťanské části zdí se třemi brankami. Jelikož židovská čtvrť neměla možnost růstu, vznikaly k hlavní ulici vedlejší křivolaké uličky s přízemními domky, často rozepínané prampouchy (Ztracená, Sv. Čecha). V roce 1794 se uvádí 58 židovských domů. 2.10.1824 zničil rozsáhlý požár velkou část židovské čtvrti. V roce 1835 má čtvrť již 77 domů. V 19. století byly vyčerpány prostorové možnosti ghetta a docházelo k zahušťování různými přístavky a nástavbami. Obraz tehdejšího ghetta doplňovalo množství obchůdků a krámků. Další ničivý požár vznikl 1.11.1920. V důsledku obou velkých požárů je většina domů několikrát přestavěna. V polovině 19. století po získání občanských práv pro Židy prakticky končí vývoj židovské čtvrti. Z původních 86 domů se do dnešních dnů se dochovalo 76 budov.
Nejvýznamnější budovou byla beze sporu synagoga, první písemná zmínka pochází z roku 1693. V Třešti je zajímavé těsné sousedství synagogy s kostelem sv. Kateřiny Sienské. V říjnu 1824 byla těžce poškozena požárem. Již 22.9.1825 je nově postavena a znovu vysvěcena. V roce 1920 byla lehce poškozena požárem. Zařízení interiéru bylo za 2. světové války nacisty zničeno a v roce 1947 byla budova prodána místnímu národnímu výboru. V roce 1954 byla prodána církvi československé husitské a v letech 1955 - 57 byla stavebně upravena. V letech 1993 – 96 byla opravena a staticky zajištěna. Nyní je tu umístěna expozice Franze Kafky a probíhají zde výstavy a kulturní akce.
Mezi ulicemi Úzká a Erbenova se nachází malé náměstíčko – „Kozí plácek“. Pojmenování získalo díky tomu, že zde Židé obchodovali s kozami. Na tomto náměstíčku se nacházel špitál a rituální lázně mikve. V létě roku 2004 se podařilo členům muzejního spolku v Třešti rekonstruovat historickou vodní pumpu, která vytvořila stylovou estetickou dekoraci „Kozího plácku“
Prameny: Jaroslav Klenovský – Židovská obec v Třešti
Cache
Městská a snadno přístupná cache je umístěna v Židovské čtvrti nedaleko náměstíčka - „Kozího plácku“. Vozidlo můžete zanechat na parkovišti v ulici Franze Kafky u židovské synagogy - na N 49° 17.573', E 15° 28.921' (PK1) nebo kousek dál na parkovišti - N 49° 17.535', E 15° 28.934' (PK2).
Pokud si chcete vychutnat atmosféru židovské čtvrti projděte mezi domy č.p. 417 a 418 do ulice Úzká - N 49° 17.596', E 15° 28.897' (ZC). Projdete pod prampouchy, rozpínavými oblouky mezi domy, a octnete se na „Kozím plácku“. Na stylové informační tabuli si můžete prohlédnou staré fotografie z židovské čtvrti - N 49° 17.586', E 15° 28.855' (TA).
Při hledání buďte trpěliví nic nepřevracejte, nehledejte na zemi. Stačí hledat očima hint, keš je za ním.
Přeji příjemnou procházku a šťastný lov.