Dalejský profil dokumentuje geologický vývoj staroprvohorních útvarů svrchního ordoviku, siluru a spodního devonu. Rozkládá se na ploše 23,6 ha v nadmořské výšce 285 až 345 metrů. Leží na katastrálním území obcí Řeporyje, Stodůlky a Holyně. Byla vyhlášena v roce 1982.
Dalejský profil zahrnuje uměle odkryté skalní defilé vzniklé těžbou vápenců v několika stěnových lomech. V nich se vyskytuje řada významných stratigrafických a paleontologických lokalit. Nejvýznačnější z nich je opuštěný vápencový lom Mušlovka. Těžba zde byla ukončena ve 30. letech 20. století. Těžily se tu vápence kopaninského souvrství a používaly se na výrobu vápna. Po skončení těžby bylo dno zavezeno lomovým odpadem z blízkých lomů. Název lomu je lidový, nazvaný podle hojných nálezů zkamenělin, později se ujal i mezi odborníky. V lomu nalezneme klasický profil hraničními vápencovými polohami kopaninského a požárského souvrství ze svrchního siluru. V severozápadní stěně lomu jsou odkryty hnědavé a nazelenalé silně vápnité tufitické břidlice s konkrecemi a výše i se souvislými vložkami pevných, jemnozrnných, tmavě šedých vápenců s pyritem. Jsou to spodní polohy kopaninského souvrství. V levé části severovýchodní stěny lomu následují masivní lavice světle šedých biodetritických vápenců a nad nimi potom tenčeji vrstevnaté šedé vápence s tenkými vložkami vápnitých břidlic. Vše to jsou vápence kopaninského souvrství, které hojně obsahují různé druhy bezobratlých mořských prvohorních živočichů, zejména hlavonožců, trilobitů, mlžů, plžů, graptolitů a ramenonožců. V horní části lomu Mušlovka následují tmavě šedé, tence deskovité vápence s vložkami vápnitých břidlic, které náležejí již ke spodní části požárského souvrství nejvyššího siluru.
Další významnou paleontologickou lokalitou v Dalejském profilu je tzv. Lobolitová stráň, tedy západní část Černého lomu. Zde vystupují svrchní polohy požárského souvrství. Vrstvy jsou ovšem větráním silně rozrušené, rozpadavé, druhotně žlutavě a rezavě zbarvené. Prosluly množstvím výborně zachovaných zbytků lilijic, hlavně jejich stonků, kulovitých plovacích orgánů zvaných lobolity a vzácně se zde naleznou i kalichy.
|
Kromě stratigrafického a paleontologického významu má NPP Dalejský profil také význam botanický. Rostou zde porosty xerotermních skalních stepí na výchozech vápenců a diabasů s kriticky ohroženými křivatcem českým (Gagea bohemica) a hvězdovkou Pouzarovou (Geastrum pouzarii). Většina území je bohužel zalesněna akátem a borovicí černou.
Pro udržení přístupnosti geologických profilů a biotopů rostlin a živočichů je třeba průběžně likvidovat dřeviny na vybraných místech dalejského profilu, konkrétně v lomu Mušlovka a v Černém lomu.
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) Vysvětlete, jakým způsobem odkryvy vznikly.
Na výchozích souřadnicích:
2) Z výchozích souřadnic je krásný výhled na profil. Na místě se nachází i jedna cedule. Co je na ní uvedeno? (stačí jen název)
Na souřadnicích N50°01.884 E14°20.173... 3) ...se nachází lom. Jaký je jeho současný a původní název? (původní začíná na K)
4) Na těchto stejných souřadnicích se dočtete cosi, o jaké si hranici. Jak se hranice jmenuje a co odděluje?
5) Hned za cedulí je dominantní stěna lomu, na které můžete pozorovat vrstvy. Jaký je úhel spádu těchto vrstev?
6) V té stejné stěně můžete pozorovat více barev než je u samotného vápence běžné. Je to způsobeno dalšími horninami a minerály, které jsou v odkryvu obsaženy. Vyberte si jednu barvu a vysvětlete, čím je právě ona způsobena.
7) Úkol: Vytvořte fotografie v místě výchozích souřadnic a na stage sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tyto fotografie přiložte ke svému logu.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|