Bouda je situována v dole Bílého Labe na křižovatce čtyř turistických cest. Dále zde začíná naučná stezka Čertova strouha, kterou doporučuji projít :). Více si můžete přečíst níže.
Cesta údolím
Pokud se vydáte po modré turistické značce (Okruh 1) ze Špindlerova Mlýna od Medvědína (viz. waypoint), čeká Vás čtyři kilometry dlouhá procházka po asfaltové silnici do mírného kopečka podél koryta Bílého Labe s řečištěm posázeným malými i velikými valouny z kamene a menšími vodopády k boudě Bílého Labe. Po třech kilometrech narazíte na odpočívadlo "U Svozu" s dětským koutkem s prolézačkami, šplhadly a houpačkami a řadou naučných tabulích o přírodě. Celou cestu se Vám budou nabízet krásné výhled na Kozí hřbet a koryto Bílého Labe. Celá cesta tam i zpátky Vám pěšky zabere tři hodiny i s jídlem v restauraci.
Další možností je se vydat po žluté turistické značce (Okruh 2) ze Špindlerova mlýna od "rozcestí u vodojemu" (viz. waypoint). Tato varianta je doporučena spíše pro cyklisty. Vydáte se z rozcestí směrem dolů do Špindlu a poté po 100 metrech zahnete doprava na panelovou cestu po níž dojedete na žlutou a pak se vydáte dále do kopečka. Za chvíli se Vám nabídne překrásný výhled na celý Špindlerův mlýn od Svatého Petra až po Špindlerovu boudu. Posledních 500 metrů před boudou Bílého Labe se cesta prudce svažuje a jsou v ní odvodné kanálky na vodu z kamenní a u některých je lepší kolo vést. Poté se dostanete k boudě Bílého Labe a pak už pokračujete po asfaltu z kopce až do Špindlu. Celý tento okruh zabere okolo dvou a půl hodiny i s jídlem.
Čertův důl
Pokud máte chvíli čas, doporučuji Vám si projít naučnou stezku Čertova strouha, která začíná hnedka vedle Boudy u Bílého Labe. Vzdálenost od Boudy Bílého Labe na konec ke kovárně a zpět je 2,5 kilometru a převýšení je 120 metrů. Hrazenářské dílo Čertova strouha je důkazem mistrovství našich předků. Po sérii ničivých povodní koncem 19. století byly provedeny rozsáhlé hrazenářské práce v povodí Labe, Jizery a Úpy. Příklad Čertovy strouhy, jejíž zahrazení se zachovalo téměř kompletní a plně funkční i dnes, po téměř 100 letech, dokládá vysoké stavitelské umění našich předků, dosahované velmi skromnými technickými prostředky. Bylo zde vybudováno 43 příčných a 194 podélných kamenných hrazenářských objektů. S ohledem na oblé tvary kamenů v korytech krkonošských toků a neúměrnou náročnost jejich kamenické úpravy byla přibližně polovina kamene získávána z lomu, zřízeného k tomuto účelu nad ústím Červeného potoka.
Tragédie v údolí Bílého Labe
30. září 1997 byl kalný deštivý den, na hřebenech Krkonoš byla mizerná viditelnost, drobně pršelo. V odpoledních hodinách se ze severního svahu Kozích hřbetů, přibližně nad boudou U Bílého Labe, ozvala silná detonace. Parta lesních dělníků, která nakládala v údolí dřevo, slyšela nejprve nad hlavami hluk motorů a posléze ohlušující ránu. Pak nastalo hrobové ticho. Pochopili, že došlo k letecké havárii a oznámili událost na ústředí Horské služby do Špindlerova Mlýna. Informaci přijal zaměstnanec HS Karel Novák a vyhlásil poplach pro okrsky Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou. Když jsme vyráželi do prostoru, kde došlo k nehodě, měli jsme stísněný pocit, že došlo k havárii vrtulníku Mi-8 soukromé letecké společnosti, která v Krkonoších přibližovala dřevo. Většinu lidí, kteří se točili kolem vrtulníku, jsme osobně velmi dobře znali, protože celá řada kluků z HS byla v létě u nich zaměstnána jako vazači. Nikdo nevěděl, že se v Krkonoších vyskytoval ještě jiný vrtulník. Terén, kde k nehodě došlo, je členitý, nepřehledný, místy až krkolomný, je kombinací suti a vegetace, kosodřeviny, nízkých smrků a keřů. První na známky havárie narazili Ludva Strejček a Karel Novák, cítili pach leteckého paliva – kerosinu – a po krátké době objevil Ludva polámaný list nosného rotoru vrtulníku. Po krátké chvíli kluci našli vrak vrtulníku, zázračně přeživšího mechanika vrtulníku, který byl v kritickém stavu. Bohužel ale byla dále nalezena tři těla bez života. Pilot byl doslova zalisován v kabině tak, že jej ani přivolaní hasiči nedokázali vyprostit. Na místě havárie se soustředili všichni pátrající. Neprodleně byl zahájen transport těžce zraněného mechanika do údolí k boudě U Bílého Labe. Osud si s vrtulníkem a čtyřmi lidmi na palubě zahrál tragicky skončivší „ruskou ruletu“.
Necelé dvě hodiny po havárii bylo úplně jasno, proto mohl jediného člověka, který přežil, převézt vrtulník Letecké záchranné služby Hradec Králové.
Bylo by nemoudré, neprofesionální i neférové vůči pilotovi rozebírat důvody, proč ve velmi špatné viditelnosti odstartoval a stal se tak hlavním aktérem nehody. Vrtulník stál před Špindlerovou boudou. Pilot se pokusil několikrát odstartovat, vždy ale opět přistál. Byl pod tlakem majitele letecké společnosti, který mu údajně během dne několikrát telefonoval?
Také zase hezky zafungoval ouřední šiml. Vedení krajské kriminálky si nepřálo, abychom transportovali obě těla, dokud se nedostaví na místo nehody. Vše ale bylo nafoceno a natočeno okresními kriminalisty. Po telefonátu náčelníka HS Krkonoše Jiřího Dunky se policajti pochlapili, zvítězil zdravý selský rozum a my provedli transport těl ještě před setměním.
Příčiny nehody šetřila letecká inspekce. Havaroval a ve šrot se proměnil vrtulník polské výroby Kania. Na palubě byly čtyři osoby. Pilot, mechanik a dva geofyzici. Vrtulník po necelých dvou minutách letu narazil do severního svahu Kozích hřbetů. Kabina vrtulníku se při nárazu deformovala a mechanik, který seděl opřený o dveře kabiny, byl katapultován ven a proto jako jediný katastrofu přežil.
Druhý den, 1. října, byly odneseny trosky vrtulníku Kania. Tohoto zásahu se zúčastnilo asi dvacet kluků z HS Krkonoše a Policie ČR. V dopoledních hodinách přiletěl vrtulník Mi-8 Letecké služby policie ČR, pilotovaný Pepou Roušarem a Jirkou Kiliánkem. Palubní mechanik Míra Jarský slanil na místo nehody. Nejdříve byla v podvěsu na ocelovém laně transportována kabina, od níž nejprve mechanik odmontoval ocasní část vrtulníku. Měli jsme snahu posbírat všechny trosky, které náraz rozmetal do značné vzdálenosti a do všech stran. Všechny kusy stroje byly přeneseny pod vrtulníkem Mi-8 na parkoviště u Špindlerovky a odtud převezeny k dalšímu zkoumání. Fotografie dostatečně ilustrují rozměry nehody, kdy se poměrně výkonný stroj proměnil ve zlomku vteřiny v hromadu plechu. Vezmi ho čert, ale bohužel zahynuli lidé.
Článek převzat z časopisu Krkonoše
Řečiště Bílého Labe (klikni pro zvětšení)
Bouda u Bílého Labe (klikni pro zvětšení)
Panorama Čertova strouha (klikni pro zvětšení)
CACHE
CACHE SE NACHÁZÍ METR OD VYZNAČENÉ CESTY A PRO JEJÍ NALEZENÍ NENÍ POTŘEBA NIKAM LÉZT A ANI NIKDE HRABAT! Jedná se plastovou lock & lock krabičku o objemu 0,5 l. Vejdou se do ní CWG a menší TB.
[EN] YOU ARE IN KRNAP, PLEASE TRY TO BEHAVE POLITELY! CACHE IS LOCATED METER FROM THE PATH!