Pod plzeňskou Bílou Horou vytváří Berounka zakleslé meandry a protéká poměrně sevřeným údolím. Šířka dna údolí v okolí Bukovce či Druztové často pohybuje okolo 100 metrů a kromě samotného koryta se na něj vejdou jen úzké příbřežní louky. U Dolanského mostu se však údolí náhle široce rozevírá a na úseku o délce 1,5 kilometru dosahuje jeho šířka až 750 metrů.
Vyhlídka z Poradní skály
Příběh tohoto údolí i Poradní skály se začíná psát ve starohorách, téměř před 1 miliardou let. Tehdy zalilo tento kraj mělké moře, ve kterém se usazovala velká množství materiálu, ze kterých vznikaly např. dnešní břidlice. Usazování doplňovala vulkanická činnost v podobě výlevů lávy na mořském dně, které byly opět překryty usazeninami. Abychom viděli ztuhlý metabazalt, který tvoří dnešní Poradní skálu, musíme se v historii přesunout v čase o mnoho miliónů dopředu až do čtvrtohor.
Před 2 milióny let tekla zřejmě řeka v místech dnešní vísky Habrová, jen o několik metrů výš. V době před 1,5 až 1 miliónem let se řeka postupně boční erozí zařezávala do svého pravého břehu a posunovala pomalu koryto k jihovýchodu a níže. Na levém, též postupujícím břehu zůstávaly naopak usazené říční nánosy. Výsledkem tohoto procesu je dnes pozvolný levý břeh pod Habrovou s poli a loukami a erozní pravý břeh s prudkými svahy včetně Poradní skály.
Poradní skála se vypíná do přibližně 35 metrů nad hladinu dnešní Berounky. Její strmé svahy jsou dostatečně vysoké pro vyhlídku na celé údolí od Dolanského mostu, přes blízké tábořiště, většinu polí a luk u Habrové, vísku Habrovou samotnou i výše ležící Dolany a samozřejmě řeku. Pobřežní porosty na protějším břehu jsou vhodné pro pozorování úrovně tu klesající, tu stoupající hladiny.
A mimochodem, na ceduli naučné stezky se dozvíte, že své jméno skála získala za první republiky, kdy se na ní scházeli skauti z Chrástu. Místo si oblíbili pro své schůzky, hry, besedy a též porady.
Chrpa latnatá
Skalnatá stráň je stanovištěm vhodným pro zcela jiné rostliny než v okolních lesích. Na tabuli naučné stezky je jich několik zmíněných a pokud máte chvíli času, zkuste si je na vyhlídce najít. Jednou z výrazných rostlin, které můžete vidět u skalního balkónu, je chrpa latnatá, zvaná též porýnská (Centaurea stoebe). Jde o zajímavou rostlinu s krásnými květy, byť ji zemědělci mají na polích za plevel.
Areál jejího výskytu leží ve střední až východní Evropě, na východě zasahuje na Ukrajinu a do střední části evropského Ruska. Chrpa latnatá byla zavlečena mimo svůj původní areál a druhotně roste v Austrálii, na Havajských ostrovech či v Severní Americe, kde se stala invazivním druhem na pastvinách a velkým problémem pro tamní farmáře.
V České republice roste roztroušeně až hojně v teplých oblastech Čech a Moravy, od nížin po pahorkatiny. V chladnějších oblastech je její výskyt vázán na místa silně ovlivněná člověkem. Typickými stanovišti jsou skalní stepi, kamenité svahy až suti, nevyužívané lomy, železniční náspy a nádraží, výslunné travnaté či křovinaté stráně, příkopy podél cest, meze, lesostepi nebo okolí polí. Vyhledává tedy slunná, suchá stanoviště, vzhledem k dobré odolnosti vůči suchu dokáže růst i na téměř extrémních místech, obvykle na lehkých, písčitých půdách, často mělkých a nevyvinutých.
Chrpa latnatá je rostlinou dvouletou, nanejvýš krátce vytrvalou. V prvém roce života vyroste brzy na jaře přízemní listová růžice, která na podzim uschne. Listy v růžici jsou řapíkaté, mají podlouhlý oválný tvar a jsou dvojitě peřenodílné v čárkovitě kopinaté úkrojky. Délka listů je v rozmezí od 6 do 15 centimetrů.
Do druhého roku rostlina přečká s obnovovacími pupeny, které leží těsně pod povrchem. Z nich na jaře vyroste obvykle jediná lodyha, přízemní listová růžice se již neobnovuje. Na rozdíl od našich ostatních chrp je lodyha bohatě větvená s mnoha úbory květů. Šedozelená lodyha je přímá a tuhá, na průřezu hranatá a na povrchu řídce pavučinatě chlupatá. Na lodyhu jsou přisedlé četné drobné eliptické lístky stejné barvy s krátkými chlupy. Rostlina bývá v druhém roce 50 až 60 centimetrů vysoká, výjimečně až 1 metr.
Drobná květenství světle růžové, růžové, nachové či červenofialové barvy je možné obdivovat od května do září, kdy postupně vykvétají jednotlivé úbory o velikosti okolo 2 cm. Plodem chrpy je nažka s chmýřím, po vytvoření semen rostlina obvykle hyne.
Kudy ke krabičce
Niva pod Dolanským mostem
Vozem je nejlepší dojet ke chrásteckému sběrnému dvoru, kde je dostatečné prostranství pro zaparkování (waypoint T1). Naučná stezka vedoucí vpravo od sběrného dvora vás přivede lesem ke keši i na vyhlídku (waypoint R1), sjízdná by měla být i pro cyklisty.
Pěšky, např. při cestě z tábořiště U Dolanského mostu, zamiřte k čističce. Cesta vedoucí vlevo od vjezdu do areálu (waypoint T2) vede do lesa a dovede vás proti směru naučné stezky ke skále.
Přijíždíte-li po Staré řece na lodi, zkuste přirazit v ústí druhého potůčku těsně před skálou (waypoint T3). Zkuste se vydat vzhůru, buď přímo po srázech či nejdříve korytem potůčku. Jelikož jsme cestu tuto cestu nezkoušeli, podělte se v logu o popis vaší cesty.
Kus pod vyhlídkou u tabule naučné stezky je malý skalní převis s pěkným pláckem. Přímá cesta k němu není nic moc, ale na tento balkónek vede úzká cestička, která začíná na waypointu T4. Pár metrů budete klesat, po připojení na další cestu zahněte vpravo a jste na balkónku (waypoint R2).
(kopie listingu)