... mas-li srdce citlive, dusi velebnosti prirody otevrenou, vnimavou pro krasu jeji, stanes v nemem uzasu, budes se klaneti Tvurci a jeho dilum, vzdas hold svuj nasi Sumave, vydaji ohlas struny srdce tveho, i priserny jeji raz, jevici se hlavne za pochmurneho pocasi, dojme te, jako te dojima smutna pisen, budes se tezko louciti s pohledem na hory nase a prichazeti budou chvile, kdy vzdalen od ni po ni zatouzis ...
I kdyz lyriku nemam moc v oblibe, tato slova od srdce Karla Klostermanna mohu svatosvate potvrdit. A vubec nevadi, ze od te doby uplynula hezka radka let. Sumavska priroda je kouzelna v kazde rocni dobe, i kdyz mezi nami, trvale zde neziji, ale hrozne rad se do techto hvozdu kazdorocne vracim a tezko se s ni, Sumavou, zase loucim. O to je zase vetsi ocekavani, kdyz se blizi doba, a ja mam to stesti se do techto koutu zase na nejaky ten cas navratit.
Misto, kam Vas chci pozvat, jsem nasel jiz pred lety a rad se sem opet a opet vracim. Pravidelně zde nacházim kapitálni křemenáče a pote se posadim, pokud to zdejsi Sumavske klima dovoli, a nejakou tu chvilenku pred dalsi jizdou jen tak cucim... Krabicka je umistena klasicky, takze prosim nic neprehrabujte, nic, co nemusite a pouzijte hint, nachazite se na uzemi NP, diky.
