Stáj Ostrov - kůň Kinský

Na úvodních souřadnicích keš nehledej. Nachází se na nich zmiňovaný hřebčín Ostrov.

Původ a historie

K založení chovu došlo již roku 1832. Rodina Kinských, žijící na chlumeckém panství, chovala koně pro hospodářské a vojenské účely přímo z královského pověření. Snad nejdůležitější osobou vývoje chovu byl hrabě Oktavián Kinský, velký odborník a svědomitý chovatel - díky němu je dnes k dispozici plemenná kniha, založil hřebčín Ostrov, podílel se na rozvoji dostihového sportu u nás, přispěl ke vzniku Velké pardubické).

V období 2. světové války byli koně žádáni v německé armádě, což rodina Kinských, ani oddaní zaměstnanci stáje nechtěli připustit - a tak se s notnou dávkou diplomacie a častého riskování podařilo velké množství koní před využitím na frontě uchránit.

Po politicky rušném roce 1948 nastávají pro české plaváky smutné časy, bohužel hrozil i zánik tohoto ušlechtilého českého plemene!

Postupně došlo ke změně vedení hřebčína nebo se koně začali různě stěhovat po státních statcích i soukromých majitelích. Velká řada koní byla také prodána do zahraničí, zvláště Německa, Rakouska, Švýcarska, Anglie, Holandska a Belgie.

Na lepší časy svítá až koncem 60. let díky zásluze Státního statku Chlumec nad Cidlinou.

Popis

Koně Kinských patří mezi české teplokrevníky a jejich poznávacím znamením je zlaté zbarvení a bílá hříva - koně tedy nazýváme jako isabely, plaváky či žluťáky, i když samozřejmě se můžeme setkat i s hnědáky a ryzáky. Kohoutková výška dospělých hřebců bývá zhruba 165 až 170 cm, u klisen 161 - 168 cm. A jak poznáme pravého koně Kinského? Každý kůň má originální doklady o původu, a pokud se podíváme na levé stehno, měli bychom spatřit výžeh plemene.

Video zde

Charakteristika

Kinští koně jsou velmi všestranní, což je jistě dáno i značným podílem krve anglického plnokrevníka. Jsou dobře krmitelní a vyznačují se i příjemnou povahou a dobrou plodností.

Využití

Koně Kinských vynikají v drezúře, parkúru, zápřahu i honebním ježdění. Na jejich hřbetech můžete často spatřit děti, tito koně jsou totiž velice snadno jezditelní, proto se často využívají jako koně školní.

Kinští koně našli své uplatnění také v dostihovém sportu. Od roku 1874, kdy vznikla dlouhá a slavná tradice Velké Pardubické, se koně Kinští stali několikrát vítězi, například Magyarád, Pohanka, Sláva nebo Nestor. Zvláště vítězství klisny Normy se stalo nebývale proslulým, jelikož otěže držela v rukou první a poslední žena, která v tomto náročném a obtížném závodě dokázala zvítězit, Lata Brandisová.

Velký dík za udržení a neustálé rozvíjení chovu patří manželům Petrovi a Libuši Půlpánovým, kteří se po roce 1991 stali majiteli chovného stáda koní z Ostrova. Později byl chov přemístěn na okraj malého městečka Hradišťko u Sadské, kde vyrostl nový jezdecký areál Equus Kinsky.

Hřebčín Ostrov

Hřebčín prošel v roce 2010 rozsáhlou rekonstrukcí a jeho současnými provozovateli jsou Naveed a Šárka Gill. Ti si stáj Ostrov vybrali mimo jiné proto, že zde našli ideální podmínky pro koňské pólo. Jejich cílem je přiblížit koňské polo veřejnosti, rozvíjet základnu českých hráčů tohoto sportu a vybudovat mu v České republice stejné povědomí, jako mají ostatní jezdecké disciplíny.

V tuto chvíli jsou v areálu stáje Ostrov pro veřejnost k dispozici dvě polo hřiště (každé o rozměrech 270m x 170m, jsou to jediná dvě plnohodnotná polo hřiště v České republice) a zkušení polo koně. Dalším krokem k rozšíření služeb je stavba jezdecké haly o velikosti 66m x 30m.

K samotné keši:

Jedná se o jednoduchou mysterku. Keš je uložena na souřadnicích

N 50°0(C+1).[(B)(C+1)(A)] E 15°2(C+1).[(B)(B)(C+1)]

přičemž:

• jediná žena zvítězila v dostihu Velká pardubická v roce 19A7
• Irská lavice je v pořadí B-tá překážka dostihu Velká pardubická
• koňské pólo hraje celkem C jezdců na koních