.
Veronice dekuji, za poskytnutí listingu a místa. Tuto kešku jsem ziskal do své péče od člověka, kterého myslím není třeba představovat - díky Berxi.
O železnicní stanici: .
Dnem 1. zárí 1885 byl zahájen provoz na zeleznicní trati z Brna do Tišnova. Dále jiz trat nevedla. Z pocátku byl provoz na "Tisnovce" nepatrný. Tri kyvadlové osobní vlaky o sesti vozech tazených malou udýchanou lokomotivou, projízdely denne tuto trat. Protoze zbozí k preprave nebylo mnoho, jezdily nákladní vlaky pouze podle potreby. Na kazdém nádrazí byl umísten zvonec, kterým se odjezd vlaku trikrát oznamoval. Tretí zvonení bylo opozdilcum znamením, aby co nejrychleji nastoupili do vozu. Tuto dobu pripomíná divadelní hra od Václava Stechta "Tretí zvonení". Vozy byly zprvu nepruchodné. Pruvodcí chodil po prknech, která byla zvenku k vozum upevnena. Pomalé a casto prerusované jízdy vlaku, vyuzívala cestující tovarysská chasa k ruzným kratochvílím. Tak napríklad tovarysi vystupovali za jízdy z predního vagónu, pockali si na poslední, do nehoz opet v klidu nastoupili. Mezi stanicemi Zinsendorem a Jehnicemi, kde procházela trat okrajem lesa, mnozí tovarysi z vlaku vystupovali, lesem probíhali, sbírajíce pritom houby. Pozdeji vsak bylo sbírání hub za jízdy prísne zakázáno. Stará "Tisnovka" vsak tehdy byla, po pravde receno, velikým dobrodiním pro Tisnov a jeho siroké okolí. Celé Horácko se svými nespocetnými kopci akopecky bylo odríznuto od sveta, k nemuz byl Tisnov jedinou branou.
Ke keši samotné:
V keši není tužka a okolí je obcas doost zamudlené.
! POZOR- Nevstupujte na železnicní trata ani nic nerozebírejte k odlovu této krabicky to není ani nutné -POZOR!