Pohádková cache #3
Cache s této mini serie vám připomenou pohádky, které znáte, jen trochu v jiné verzi.. Když je vyprávím dětem, řežou se u toho smíchy, ale pro ty nejmenší asi bude lepší původní verze.
Děti bude zajímat pohádka, vás souřadnice krabičky. Ty najdete jak jinak v textu pohádky. V keškách jsou vítány kinderhračky a podobná drobotina. Umístěny jsou v přírodě, nedaleko cestiček. Takže ideální k odlovu s dětmi. Umístění je klasické, žádná akrobatika. Vzhledem k lesnímu prostředí mi tam dost lítal signál, dvě GPS ukazovaly odlišné hodnoty, když tak použijte fotohint. Buďte při odlovu ostražití, mudlové se mohou objevit kdekoliv.
Tak se hezky posaďte, pohádka O Budulínkovi začíná.
Dědečkovi a babičce se narodil chlapeček. Nechtějte po mě vědět, jak se to stalo, prostě se to stalo. Chlapeček vypadal jako špatně vyklopenej puding, a tak mu začali říkat Budulínek. Nechtějte po mě vědět, jak na to jméno přišli, já jim říkal, že je to uhozený. A tenhle Budulínek rostl jak z vody. Byl každý den o trochu větší grázlík, ehm, tedy neposlucha.
Když bylo Budulínkovi sedm let, museli dědeček a babička do města pro nové plínky pro něj. Oba mu nakazovali:
„Budulínku, možná že sem přijde liška. Ne abys jí otvíral. Je to liška Bystrouška a je pěkně vykutálená. Už nás párkrát vykradla a zaneřádila nám světnici.“
Budulínek se čertil, že přeci není blbej, aby otvíral nějakýmu zvířeti, kór když může mít vzteklinu. Dědeček dal ještě Budulínkovi na čtení knížku o fyzice a vyrazil s babičkou do města.
Budulínek si četl. Zaujala ho gravitace, síly, ale nejvíc elektrika. Podle návodu si sehnal ebonitovou tyč a začal se poohlížet po nějakém liščím ohonu. A najednou se za oknem mihla liška.
„Ha, bude z tebe oběť vědy,“ křikl Budulínek, vyběhl ven a už řezal milou lišku přes záda ebonitovou tyčí.
Když si myslel, že tyč dost nabil nábojem, vtrhl zpět do baráku a zkoušel, jestli tyčka přitahuje kousky papíru. Papírky se ale ani nehnuly.
„Asi jsem ji málo nabil,“ prohlásil nahlas Budulínek a už se hnal znovu ven a hledal lišku.
Ta, chudák, se už notnou chvíli plazila domů jen pomocí předních nohou. Zadní jí stačil milý Budulín natřikrát zpřelámat. Budulínek se vydal po vyryté stopě, a když lišku našel, začal do ní řezat ještě víc. Když po půl hodině přestal, šel opět ověřit přítomnost statického náboje v tyči. Liška, která mohla hovořit o štěstí, že ji Budulín neřezal po hlavě, se začala plazit dál. Kožich měla samou díru, z ocasu už jen půlku a zdravou už měla jen jednu nohu. Budulín ale zas nepřitáhl tyčkou ani papírek.
„Ta liška je nějaká vadná,“ prohlásil a vydal se po stopě.
To už ale liška mezitím dolezla do doupěte. Pomocí lékárničky první pomoci a zdravé tlapy si začala obvazovat rány. Když tu najednou vtrhl dovnitř Budulínek, v jedné ruce třímal starou známou tyč a v druhé příručku fyziky.
„Nabijeme tyč o liščí ohon…“ začetl se a pak přenesl pozornost k lišce, která se marně snažila schovat pod postel.
Budulínek ji začal řezat hlava nehlava, až sám vysílením nemohl. Pak zkoušel, co tyč. Nic. Podíval se do knihy znovu.
„No jó, třením…“ zasmál se a uchopil do ruky liščí ocas.
A začal jím třít tu tyč tak vehementně, že se liška probrala bolestí, jak jí ocas začal pomalu hořet. Statický náboj z tyče začal přitahovat úplně všechno a Budulínek byl konečně spokojen. Mezitím se vrátili domů babička a dědeček. Když uviděli roztrhané haldy papíru doma a Budulínek nikde, bylo jim jasné, co se stalo.
„Unesla nám ho liška!“ plakala babička. „Tak to tedy přehnala !!!“ zařval dědeček, když mezi roztrhaným papírem našel i svoje hambaté časopisy – úplně rozškubané.
Vyrazili po stopě. Když uviděli tu hlubokou brázdu, babička hořekovala, že liška určitě slibovala Budulínkovi jízdu na ocásku a on bez helmy a chráničů si určitě někde namlátil. Šli a šli, až došli k noře, ze které se ozývalo zvláštní hučení.
„Dědečku, co to je?“ ptala se babička. „Nevím…“ odpověděl dědeček a srdnatě vlezl do nory.
Sice se mu v tom úzkém vchodu trochu zašprajcoval zadek, ale nakonec se tam nacpal. Najednou bylo venku slyšet dědečkův řev. Když vylétl ven, měl popálený obličej a všechny vlasy mu odstávaly od hlavy. Uvnitř totiž Budulínek třením tyče o liščí ohon vytvořil tolik elektriky, kolik Temelín za 20 let, a děda se svojí kovovou protézou posloužil jako dobrý zemnicí vodič. Babička se zhrozila, protože za dědou vylétly ještě asi tak čtyři blesky a lehce mu opekly pozadí. Ven vylezl i Budulínek, kterému ještě dlouho notně hučelo v makovici od toho, jak se mu v ní statická elektřina usadila.
A liška? Poté, co si uhasila ukradeným minimaxem ocas, začala sekat dobrotu. Totiž, začala prodávat na poutích předražený sekaný turecký med…
zdroj: www.brbla.net, mírně upraveno pro ukrytí souřadnic
Tak až se dosmějete, tak určitě najdete souřadnice. Ty si můžete rovnou zkontrolovat.
;
V logbooku je bonusové číslo, určitě se vám bude hodit. Stejně tak jako vyluštěné a ověřovačem potvrzené souřadnice. Pěkný lov