Továrna na cokoládu

Když vane ten správný vítr, nese se územím Modran vune cokolády. Odkud? Prece z "Orionky", modranského závodu akciové spolecnosti Cokoládovny Praha.

Pocátky dnešní továrny Orion se již léta tradic neuvádejí vetou: "Historie závodu zacíná v roce 1891, kdy František Maršner v malé dílne na Královských Vinohradech zacal varit na primitivním ohništi za svitu petrolejové lampy turecký med." Výroba v dílne Františka a Albíny Maršnerových se postupne rozširovala o další druhy oblíbených orientálních cukrovinek, a proto zahájili v roce 1896 jednání o stavbe nové továrny. Její výstavba na Korunní tríde za meštanským pivovarem byla povolena v následujícím roce. Firma byla registrována v obchodním rejstríku jako verejná obchodní spolecnost pod názvem Továrna na orientálské cukrovinky F. Maršner, hlavní závod na Královských Vinohradech, odštepný v Praze. F. Maršnerrozšíril výrobu také o zpracování kakaových bobu na cokoládu a cokoládové cukrovinky. Již v roce 1897 poprvé vyrobil vánocní zboží, hlavne cokoládové figurky a penové cukrovinky.

Továrna RUPA

V roce 1901 byla ustavena akciová spolecnost pod názvem První ceská akciová spolecnost továren na orientálské cukrovinky a cokoládu na Královských Vinohradech, která prevzala veškerou podstatu firmy Albíny Maršnerové. Vznikem akciové spolecnosti byl dán základ k dalšímu rozvoji firmy. Prekonala težké období 1. svetové války a v poválecném období zvýšeného zájmu o cukrovinky ztrojnásobila svou výrobu. V dalších letech ji pak rozširovala o nové druhy úspešných a kvalitních cukrovinek. Znacku Orion nesly její výrobky od roku 1924. Ke zmene dlouhá léta užívaného názvu firmy na Orion, továrny na cokoládu, a. s., Praha, došlo však až v roce 1928. Hospodárská krize sice ovlivnila výrobu firmy, ale ta presto zustala kvalitou výrobku i nízkými cenami mezi nejznámejšími evropskými výrobci cokolády a cukrovinek až do 2. svetovéválky.

Vedle továrny Orion vznikla v Praze rada dalších cukrovinárských závodu, z nichž nejznámejší byla RUPA. Zakladatelem firmy byl Rudolf Pachl, puvodne obchodní zástupce továrny na cokoládu a cukrovinky O. Ruger v Podmoklích. V roce 1914 si zarídil na Královských Vinohradech vlastní výrobu cokolády a cukrovinek, kterou v roce 1917 prestehoval do nového objektu na Palackého tríde v Nuslích. Protože výroba firmy Rudolf Pachl, továrna na cokoládu a cukrovinky Praha-Nusle nestacila poptávce zvýšené zrízením vlastních prodejen firmy na celém území CSRv roce 1930, koupil Rudolf Pachl zacátkem cervence 1932 od firmy Damase Hobé Cie továrnu s pozemky v Modranech v Riegrove ulici cp.205. Od založení této modranské továrny v roce 1902 se v objektu vystrídala rada cinností. Nejdríve tu byla pila, pak výroba drevité vlny, slévárna, výroba zapalovacu, poté výroba marmelády a naposledy destilace likéru. Soucástí komplexu budov byl také obytný dum - vila z roku 1897. Rudolf Pachl v krátké dobe vybavil továrnu potrebným zarízením a stroji a od 3. ríjna 1932 zahájil s 200 zamestnanci výrobu, aby zvládl vánocní poptávku pozboží.

V následujících letech probíhaly v areálu cetné stavební práce, prestavby a nástavby dílen, skladu, expedice, transformacní stanice atd. Vedení podniku zustalo v Nuslích. V roce 1934 došlo ke zmene dosavadního názvu firmy na RUPA, továrna na cokoládu a cukrovinky R. Pachl. Od 1. ledna 1936 prevzal po dohode s otcem závody v Nuslích a Modranech i pozemky v Hostivari syn Jan Pachl,který již od roku 1928 pracoval ve firme.

V modranské továrne pracovalo 400 až 700 zamestnancu. RUPA vyrábela desítky druhu cokolád, cokoládových dezertu, kandytu, karamel, želé a také trvanlivé pecivo. Koncem roku 1939 dosáhl pocet prodejen firmy 180. Doprava zboží do prodejen byla zajištována prevážne vlastními auty. V roce 1943 však zustaly prodejny jen tri - v Praze, Brne a Plzni.

Cokoládovna Orion (1976)

V lednu 1944 byla na základe výmeru Ministerstva hospodárství a práce výroba v modranské továrne zastavena. Až do jara 1945 byly prostory továrny pronajaty firme Junkers, Flugzeug und Motorwerke, pro válecnou výrobu. Po osvobození se v cervenci 1945 vrátilo vedení obou závodu opet Janu Pachlovi. V továrne se vyklízelo a zbylá nákladní auta sloužila jako autodoprava. V dubnu roku 1947 byl zrízen národní podnik Pražské cokoládovny, jehož soucástí se staly i pražské továrny Orion a RUPA.Po únoru 1948 odjel Jan Pachl s rodinou do Kanady.

Od 1. února 1949 byla v Modranech zahájena opet výroba cukrovinek, i když jen ve dvou dílnách se 100 zamestnanci. V roce 1949 bylo rozhodnuto o postupném rušení menšíchpražských závodu a soustredení výroby do modranské továrny. V roce 1952 byla jako poslední uzavrena i továrna Orion na Vinohradech. Z uzavrených továren byly do Modran prevezeny výrobní stroje, prešli sem nekterí zamestnanci a s nimi také název vinohradské továrny a jejích oblíbených výrobku, známých v celé republice i v zahranicí.

Puvodní objekt byl obklopen novými budovami, kde byla umístena výroba cokoládových hmot, kotelna, kompresorovna, elektrárna asociální zarízení pro zamestnance. Pozdeji byla postavena petipatrová budova nového skladu a sila na kakaové boby a technicko-provozní budova. Instalováním moderních výrobních linek se výroba postupne specializovala na výrobu tabulkových cokolád (1971), cokoládových dezertu a pralinek (1975), cokoládových sezónních výrobku - vánocních kolekcí a velikonocních výrobku, litých kandytu Bon Pari (1977) a cokoládových tycinek (1980). V roce 1993 dokoncená rekonstrukce výroby cokoládových hmotu možnuje dosahovat kvality srovnatelné se svetovým standardem. Poslední významnou investicní akcí byl projekt zpracování kakaových bobu i pro ostatní závody Cokoládoven.

Ke keši samotné