Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Naucna stezka tvori priblizne 10 km okruh, ktery prochazi po jihozapadni casti pohori a stejnojmenneho prirodniho parku Sedmihori. Na 12 zastavkach s tabulemi chce navstevniky seznamit s vyvojem krajiny, historii lidskeho osidleni, prirodnimi procesy, faunou a florou, a v neposledni rade se soudobym lesnim hospodarstvim.
Historie
Do petileteho planu okresu Domazlice bylo na pocatku 80. let zarazeno zrizeni naucne stezky v Sedmihori. Kdyz petiletka temer koncila, zjistilo se, ze stezka stale neni dokoncena. Tabule byly pripraveny, ale nebyly na svych mistech. Byl pocatek listopadu, dva mesice do konce petiletky a zima za dvermi.
Prosba o pomoc dorazila na Svaz ochrancu prirody. Tehdejsi jeho mistopredseda a pozdejsi senator Ing. Petr Smutny vzpominal, jak v listopadu po Sedmihori nosili v batohu beton a betonovali pri desti i snehu. Stezku vsak do konce roku vytvorit stihli.
Ac byla stezka vytvorena s nadsenim a kvalitne, zub casu spolecne s vandaly menil jeji podobu k horsimu. V polovine 90. let uz byla spise ostudou nez predstavenim kras Sedmihori, ktere bylo roku 1994 vyhlaseno prirodnim parkem, a dalsich 10 let jen chatrala.
V srpnu 2004 byla otevrena jeji druha podoba. Scenar stezky i texty vetsiny tabuli zastaveni pripravil Vladislav Mensik, ktery je pokladan za "otce stezky". Fotografie dodal Jan Veber, podilel se take Mestsky urad Horsovsky Tyn. Lesni sprava Horsovsky Tyn (Lesy Ceske republiky) zajistila technickou cast, uhradila naklady ve vysi priblizne 100 tisic Kc a je nadale provozovatele stezky.
Nova verze naucne stezky zmenila svoji trasu, z hrebenu a vrcholu se presunula do nizsich poloh, aby se snizilo riziko moznych pozaru od nezodpovednych navstevniku. Zmenila se tak i zastaveni a obsah jejich textu.
Naucna stezka v cislech
Delka trasy cini 10,6 km, z cehoz se na 6,1 km jde do kopce a na 4,5 km z kopce. Nejnizsim mistem je vychozi a take cilovy bod u Stredniho mirkovskeho rybnika, ktery je v nadmorske vysce 455 metru, nejvyssim mistem pak zastavka v sedle pod Racovskym vrchem v nadmorske vysce 545 metru. Projit cely okruh trva okolo 4 hodin.
Zastavky
Naucna stezka zacina u mirkovske hajovny nedaleko Stredniho mirkovskeho rybnika, kde lze take zaparkovat auto. Protoze je cela naucna stezka znacena, probiha po cestach a jednotliva zastaveni jsou neprehlednutelna, uvadime pouze orientacni souradnice jednotlivych zastavek.
Rybnicni vrch a Stredni mirkovsky rybnik, v pozadi Pisecny vrch
vetsi rozliseniPrvni zastavka je umistena v altanu a seznami vas s naucnou stezkou, jeji trasou, autory a provozovateli, ale take nastini zakladni charakteristiku Sedmihori. Na tabuli najdete i pekny citat Francise Bacona s pribliznym datovanim. Hodnota pismene A odpovida posledni cislici tohoto letopoctu.
Dno zanikle nadrze
K 2. zastavce na vychodni casti hrbetu Rybnicniho vrchu vystoupate po silnicce. Tabule je venovana lesnimu hospodarstvi a vy si jako B poznamenate uvadenou vysku desetileteho porostu. Vite, co je to buren?
Cesta k 3. zastavce zacina klesanim k obnovene vodni nadrzi U Rucicek, pojmenovane prave podle nejznamejsiho balvanu Sedmihori, ktery lezi jeste kus cesty za nadrzi. Na ceduli se dozvite o usmirenich, ktere jsou na kameni zachyceny napisy, a take o majetkovem vyvoji. Jako C si poznamenejte posledni cislici z letopoctu, kdy Maxmilian Trauttmansdorff koupil horsovskotynske panstvi.
Po stejne ceste dojdete pod Stinny vrch, kde je 4. zastavka venovana geologickym pomerum Sedmihori. Prohlednete si geologicke schema sedmihorskeho pne a z letopoctu uvedeneho za jmenem pana Vejnara si jako D poznamenejte posledni cislici. Vedeli jste, ze Stinny vrch je z jine zuly nez vsechny ostatni kopce?
Pokracujte po hlavni ceste vedouci nejprve po hrazi zanikle vodni nadrze a pozdeji po upati Jedloveho vrchu az na rozcesti u velkeho balvanu, ktery dosud nese stopy po kamenicich. Kamenickemu remeslu je take venovana 5. zastavka a vy si z textu odnesete hodnotu E, ktera odpovida posledni cislici letopoctu, od ktereho fungovala filialka Josefa Polty z Mezholez s nekolika tovarysi ve svem vlastnim lomu.
Trislovec a Racovsky vrch, vlevo v pozadi Primda
Trasa naucne stezky vede nejprve na sever, aby na dalsi velke krizovatce odbocila vlevo, smerem k 6. zastavce. Ta je venovana zivocichum, kteri se v Sedmihori vyskytuji. Nejprve se spocitate, kolik druhu sykorek se tu vyskytuje, jako pismeno F si vsak poznamenate pocet selem zachycenych obrazkem.
K 7. zastavce v sedlu mezi Trislovcem a Racovskym vrchem bude potreba vystoupat, v nekterych mistech nemusi byt cesta poznamenana tezbou dreva dobre schudna. Sedma zastavka je venovana blizke Francouzske ceste a mrazovym srubum, ktere na mnoha mistech Sedmihori zdobi. Uprostred tabule jsou dve kresby zachycuji vznik mrazovych srubu, ktere byly pripraveny podle podkladu pana Votypky. Jako G si poznamenate predposledni cislici uvedeneho letopoctu.
Dalsi cesta vas zavede do melkeho sedla pobliz maleho bocniho vrcholu Trislovce, kde se na 8. zastavce muzete seznamit s pomerne chudou vegetaci prirodniho parku. Nekolik rostlin je zachyceno kresbou, vy si jako H napiste pocet rostlin, ktera maji na kresbach zlute kvety.
Od nejzapadnejsi zastavky prejde k mistum pod Rozsochou, kde lze i dnes najit stopy po vyrobe dreveneho uhli. 9. zastavka je venovana jemu, uhlirum i milirum, ve kterych bylo uhli vyrabeno. Jako I si poznamenejte prvni cislici z cisla vyjadrujiciho maximalni objem stojatych miliru, ktere se stavely u nas a v Nemecku. Mimochodem, vite, ze pri vyrobe dreveneho uhli unika kyselina octova, ktera prirode neprospiva?
Abyste dosli k 10. zastaveni, budete muset prekonat sedlo pod Rozsochou. Na jejim vrcholu lze mimochodem najit zbytky cedule z prvni verze naucne stezky. zastavka je venovana vyvoji osidleni, ktere bylo na zdejsich kopcich prekvapive intenzivni. Chlum, Maly Chlum, Racovsky vrch, Trislovec, Rozsocha i Maly Krakovsky vrch – tam vsude lide zili jiz od praveku a je mozne, ze seznam se rozsiri po prozkoumani ostatnich kopcu. Na ceduli je uvedena priblizna rozloha dvou vysinnych hradist, ktere nalezi k chamske kulture. Poznamenejte si prvni cislici z teto rozlohy jako J.
U hraze dolniho rybnicku
Prochazka k 11. zastavce je delsi, ale uz pujdete vetsinou z kopce. Tato zastavka se venuje pseudokarum, dalsimu typu mrazoveho zvetravani v Sedmihori. Az se nalezite poucite, muzete se projit po druhe slepe odbocce naucne stezky, ktera vas zavede k probirane latce. Jako K si poznamenejte pocet fotografii pod textem na tabuli.
Nedaleko se nachazi prvni z trojice Mirkovskych rybniku a tak se na 12. zastavce dozvite o rybnicich a mokradech. Az si text prectete, budete vedet, jake funkce vodni plochy plni, co v jejich okoli roste a kdo je potrebuje ke svemu zivotu. Na tabuli je take nekolik kreseb a vy si poznamenejte pocet nakreslenych plazu jako L.
Finale
Boli vas nohy? Neboli? To je moc dobre, protoze nyni bude potreba spocitat souradnice ukrytu krabicky. Byla by vecna skoda prohlednout si jen jihozapadni okraj Sedmihori a nezavitat na zbyla mista.
N 49° 3[E+H].[B-K][A+E][G-I] E 12° 5[B-L].[C+D][J-F][I-L]
Kontrolni soucet vsech cislic ve vyslednych souradnicich je roven 53.
Serie Sedmihori
Prirodni park Sedmihori je malebnou vrchovinou tvorenou podkovou dominantnich vrchu vystupujicich z ploche okolni krajiny. Mrazove sruby, pseudokary, kamenna more a proudy, skalni misy i osamele balvany nepreberneho mnozstvi tvaru jsou temi nejlepsimi priklady forem zvetravani zuly na ceskem uzemi, zaroven i duvodem, proc je ke jmenu Sedmihori casto pripojovano sluvko tajemne.
Zveme vas i touto keskou na putovani po krasach Sedmihori, na jeho vrcholy, do jeho lesu, k nekolika rybnikum, do pekne a zajimave prirody. Pevne verime, ze se vam Sedmihori bude libit, neco se o nem dozvite, najdete nekolik kesek a treba objevite i nam neznama mista, ktera si zamilujete.
Planujete-li navstivit vice krabicek najednou, vybavte se na cestu dostatecnou zasobou tekutin. Nevime o stalem zdroji vody na uzemi parku, natoz vody pitne. Cele Sedmihori je velmi suche, zaroven spatne dostupne a proto vubec neuvazujte o rozdelavani ohne. Dlouhe kalhoty a dobre boty mohou byt na mnoha mistech vyhodou.