Lhoticky antracit Multi-Cache

Historie obce Lhotice je nerozlucne spjata s težbou antracitu. Težba antracitu, resp. cerného antracitického uhlí, probíhala severne od Ceských Budejovic mezi obcemi Hury a Úsilné a v okolí Lhotic.

Ale, co to ten antracit vlastne je? Receno jazykem geologa, antracit je nejvýše prouhelnelným clenem kaustobiolitu uhelné rady. Má mikrostrukturní znaky prechodu z turbostratického usporádání do usporádání krystalického .... No dobrá, tak trochu lidsky: antracit je nejvíce prouhelnené cerné uhlí, dalo by se ríci nejcernejší cerné uhlí. Jedná se o silne lesklé homogenní uhlí, což je spojeno s vysokými teplotami a tlaky pri metamorfních procesech doprovázejících jeho vznik. Texturní znaky antracitu jsou makroskopicky nerozeznatelné, v procházejícím i dopadajícím polarizovaném svetle je dokonale anizotropní. Obsah uhlíku presahuje 92 %, obsah vody a prchavých látek je velmi nízký. Hustota antracitu se pohybuje mezi 1,4 a 1,7 g.cm^-3. Antracit je težko zápalný - potrebuje vyšší teplotu než ostatní druhy uhlí, ale má soucasne i nejvetší výhrevnost. Ložiska antracitu jsou v porovnání s ostatními uhelnými ložisky pomerne vzácná. Nejznámejší výskyty antracitu u nás jsou v Brandovské pánvi v Krušných horách a severne od Ceských Budejovic.

Výskyty antracitu na ceskobudejovicku jsou vázány na tektonicky omezený relikt usazenin permokarbonu tzv. blanické brázdy o plošném rozsahu okolo 18 km². Výskyt sloje antracitu v ceskobudejovickém permokarbonu byl poprvé zaznamenán v roce 1560 pri ražení dedicné Eliášovy štoly, která mela sloužit k odvodnení dolu Rudolfovského revíru. Eliášove štole je venována naše další geologická cache (GC1P5F8), v jejímž listingu se mužete docíst více o historii a soucasnosti tohoto úžasného díla. V devadesátých letech 19. století byl cca 1 km jv. od Úsilného založen težarstvem "Sudbohmische Steinkohlengewerkschaft" dul Josef. Ten sledoval uhelnou sloj upadající pod úklonem asi 35° k severu. Po 13 letech byla težba ukoncena z duvodu nerentabilnosti. Dále zde byla založena šachta Karolina, která však byla díky nepríznivým geologickým podmínkám již v r. 1895 opuštena.

V okolí Lhotic vychází na povrch antracitová sloj uklonená pod úhlem 24° k jihu. Antracit zde byl zjišten ve dvou slojích, resp. v tektonicky zdvojené sloji. První pokusy o dobývání antracitu u Lhotic spadají již do první poloviny 19. století, kdy zde kutal hrabe Schwarzenberg a pozdeji ceskobudejovický meštan Taschek. V roce 1931 zde byl založen ve své dobe velmi moderní dul Etna a dobudován byl v roce 1933. Správa dolu sídlila prímo ve Lhoticích.

O pocátku dolování je možno se docíst v kronice obce Lhotice z roku 1931 následující: "V roce tomto zacalo se zde kutati. Antracitoví uhel na pozemku Cirhana, na tak zvaných podbrtí. Brzy nato zacaly pracovat na pozemku Kanky (v Hájku). V mesíci cervnu obe tyto šachty opustily, a zacaly odvírat jámu tretí, na pozemku Oudoka (Na novinkách) kde nalezeno v jednom metru hloubce uhlí. V zacátku na této šachte pracovalo se v menším rozsahu a prestávkách což bylo prícinou nedostatek penez".

O dostavbe dolu hovorí kronika takto: "V tomto roce prišly doly do chodu kde zamestnáno bylo pres 200 delníku, na tri smeny se pracovalo. Doly tyto nesly název Težarstvo Svatého Mikuláše. Tu dobu stavena k dolum nová silnice, na náklad dolu, a pak postavena nová budova pro úradování, zavedena elektrika, staven nový transformátor, postavena nová trídicka na uhel což vyžádalo si milionových nákladu".

Dul byl založen v jižnejší tektonické kre. Težní jámou byla už v hloubce 2 m naražena 60 - 70 cm mocná antracitová sloj. Vedení dolu si slibovalo od založení dolu denní težbu ve výši 60 - 70 tun, nicméne realita byla ponekud jiná. Negativní vliv mely nepríznivé geologické podmínky (nestálá mocnost sloje 0,4 - 1 m, nepravidelná cockovitá stavba uhelné sloje a místy silné podrcení antracitu, nevhodné založení težní jámy poblíž severojižní dislokace). Ze zacátku pracovalo v dole ve trech smenách kolem padesáti horníku, pricemž prumerná mzda cinila cca 30 Kc. Ložisko antracitu bylo otevreno do hloubky okolo 50 m nekolika úpadními jámami dlouhými 150 m. Z úpadnic vybíhaly prekopy ve dvou patrech. Tato patra byla zhruba 20 metru nad sebou.

Práce na uhelném dole byla spojena i se znacným nebezpecím pro pracující horníky a na Lhotickém dole také v prubehu težby docházelo k castým úrazum. O tom svedcí napr. zápis v Dolovém deníku z ledna 1934:

Težba ložiska byla doprovázena mnoha financními problémy, velcí odberatelé se obávali zrizovat topenište na antracit z duvodu nejistoty, že dodávky budou pravidelné. Navíc v období krize docházelo k hromadení zásob neprodejného antracitu, které v cervenci 1934 dosahovaly až 7 000 tun. Po vstupu dalšího investora - Kontinentální a obchodní spolecnosti v Bratislave - se situace prechodne zlepšila, nicméne v roce 1935 byly zásoby skladovaného antracitu 12 000 tun. Na dul byla uvalena konkursní správa, pricemž za rok 1936 uvádí Kontinentální spolecnost ztrátu témer 2 260 000 Kc.

Nejvetší rozmach dolování zde byl v období 2. svetové války, pricemž v roce 1943 byla dosažena težba 15 000 tun na dolech Etna I, Etna II a Jaroslav. Pracovalo zde více než 140 horníku a denní produkce se pohybovala okolo 6 vagónu. Dobyvatelná cást ložiska však byla brzy vytežena až do hloubky 350 metru. V kvetnu 1945 vetšina osazenstva dolu odešla, spodní patra dolu byla postupne zatopena vodou a zavalena. V cervenci 1945 byla težba obnovena - do konce roku 1946 nahradili chybející horníky internovaní Nemci. Provoz na Etne byl ukoncen 31. 1. 1948. Krátkodobe byla znovuotevrena kutací jáma c. II v severní tektonické kre. Po vyrubání této sloje a ochranných pilíru na Etne byla težba definitivne ukoncena dne 31. 3. 1948.

V soucasné dobe jsou dulní díla zcela zlikvidována, místy lze v terénu nalézt zbytky hald s uhelnými lupky se silne navetralým antracitem. Kusy antracitu jsou casto pronikány žilkami kalcitu, a na puklinách jsou casté drobné krystalky sádrovce, povlaky limonitu a další sekundární minerály. Obcas lze v haldovém materiálu nalézt otisky preslicek a jiných permských rostlin. Nejvíce zachovalá halda dolu Etna je bohužel postupne rozvážena a zarustá vegetací.

Lhotické doly byly ojedinelým podnikem ve strední Evrope a dodnes zachované objekty jsou významnou technickou památkou.

Použitá literatura:
Cepek, L. (1935): O vzniku jihoceského antracitu. Vest. SGÚ CSR, XI, 1–2, s. 1 – 8. Praha
Hanzlík, P. (2004): Sorpcní vlastnosti prírodních uhlíkatých látek a jejich interakce s toxickými kovy. MS Disertacní práce, PrF UK Praha.
Chábera, S. et al. (1982): Jihoceská vlastiveda - Geologické zajímavosti jižních Cech. Jc. nakladatelství C. Budejovice, 158 s.
Chábera, S. a Novák, V. (1978): Príspevek k poznání montánních forem antropogenního reliéfu v oblasti Lišovského prahu. Sbor. Jihoc. muzea v C. Budejovicích – Prír. vedy 18, 21 – 30. Ceské Budejovice
Chábera, S. et al. (1985): Jihoceská vlastiveda – neživá príroda. Rada A, Jihoceské nakladatelství, 269 s. Ceské Budejovice
Koblic, J. (1950): Antracit z Lhotic u Ceských Budejovic. Vest. SGÚ, 25, 38 – 48.
Koran, J. a Koutek, J. (1947): Rudní ložiska oblasti rudolfovské a jejich dejiny. Geotechnika 2. Praha.
Valeš, V. (1961): Geologický výzkum a mapování permokarbonu v okolí Lhotic, MS DP PrFUK, Praha, 72 s.
Pametní kniha obce Lhotické. Archiv SOkA Ceské Budejovice.
Dolový deník 1933 – 1948 (dul Etna). Archiv SOkA Ceské Budejovice.

Jak na keš:
Tato krátká nenárocná multina Vás provede po zbytcích bývalého antracitového dolu Etna. Ac to tak nevypadá, jedná se o významnou technickou památku, která si zasluhuje více ohledu a péce, než se jí prozatím dostává. Proto jsme se snažili volit místa jednotlivých zastavení tak, abyste nemuseli „obdivovat“ odpadky a sut, které nekterí místní obcané vyvážejí do blízkosti haldy. To je ale bohužel údelem vetšiny podobných míst.

Doufáme, že se vám cache bude líbit, a pokud vám "šutry" nic neríkají, snad bude alespon námetem na zajímavou procházku spojenou s dalším "bodíkem" do vaší kacerské statistiky.

Úvodní souradnice vás zavedou k rozcestníku u nejvýraznejší a nejzachovalejší haldy bývalého dolu Etna. Halda je již zcásti rozvezena, zarustá náletem keru a stromu a v její blízkosti se bohužel hromadí odpadky a sut. V haldovém materiálu lze nalézt kusy více ci méne zvetralého antracitu, a pokud budete mít štestí, i otisky permokarbonských rostlin. Pro výpocet dalších souradnic vás však bude zajímat zmínený turistický rozcestník u boku haldy. Zde je potreba zjistit:

• A = celkový pocet tabulek na rozcestníku

• B = vzdálenost do Cerveného Újezdce

• C = století uvedené na jedné z cedulí rozcestníku

Na tomto míste naleznete zbytky betonové konstrukce násypky. Pozor, jedná se o technickou památku. Také upozornujeme, že loucka v tesné blízkosti je soukromý pozemek, proto sem pricházejte odzadu (z lesíka od haldy). Zde zjistete:

• D = pocet nohou násypky

• E = pocet volne stojících betonových sloupu

Nyní se nacházíte pred domkem, který patríval do souboru dulních budov dolu Etna. V celní zdi mezi okny se nachází pametní deska obetem dulních neštestí.

• F = pocet písmen v posledním rádku pametní desky. Vzhledem k úpravám fasády domu a dočasným problémům s získáváním této indicie vám prozradíme, že F=7 :-)

Finálka:

Tak vidíte, ani to nebolelo a už jste u konce této krátké multinky. Takže honem spocíst souradnice a hurá do cíle!

49 03.(D-F) (F-2*E) (E/B)
14 32.(2*E) (C/A+E) (E/B)

Pripravujeme pro vás celou sérii caches s geologickou tematikou:

• Granatovnicky od Kremze

• Eliášova štola

• Bohouškovické opály

• Lhotický antracit

• Vltavínárská cache (v príprave)

• Velká geologická cache (v príprave)