Jeskyne Cyrilka
Prirodni pamatka rozsedlinova jeskyne Cyrilka
(Dury pod Stupnemi) je delkou 370 metru nejdelsi pseudokrasovou
jeskyni na Morave a 4 nejdelsi v Ceske republice. Velka cast jejich
prostor lezi v tesne blizkosti povrchu. Misty se na strope
vysrazela z vyluhovaneho vapniteho tmelu piskovcu drobna brcka o
delce 10 az 20 centimetru. Uvnitr je stala teplota 4-10 stupnu a
relativni vlhkost vzduchu nad 85 procent. Vyvoj jeskyne nebyl dosud
ukoncen a proto dochazi k posunu kamennych bloku a je nebezpeci
zriceni stropu.
Kazdym rokem v zimnim obdobi se Cyrilka stava
utocistem pro mnozstvi netopyru. V minulych letech se zde podarilo
objevit take pomerne vzacne druhy techto zivocichu, netopyra
usateho, velkeho, vodniho i vrapence maleho, ktery patri mezi
kriticky ohrozene.
Nekteri navstevnici Beskyd se obcas do jeskyne
vydavaji na "obhlidky", prestoze vstup zde neni jednoduchy a
vyzaduje urcitou obratnost pri lezeni po 3 metrove kamenne stene.
Motivem techto vyprav byvaji povesti o zlatych pokladech, ktere
udajne v radhostskych "durach" v davnych dobach ukryli pohansti
knezi. Odtud ma take svuj puvod pohadka Sirotek z
Radhoste.
Pseudokrasove jeskyne jsou povazovany za
podzemni prostory neprave. To znamena, ze pri jejich tvorbe
nedochazelo k chemickemu rozpousteni horniny jako v pripade vapence
v klasickych krasovych oblastech, ale uplatnovalo se pozvolne
sesouvani a rozestupovani piskovcovych bloku podel velkych puklin
nebo ploch vrstevnatosti. Velkou roli take sehralo intenzivni
mrazove zvetravani hlavne v ledovych dobach starsich ctvrtohor.
Vyvoj podzemnich systemu pokracuje i v soucasnosti, kde se mimo
svahovych pohybu uplatnuje ve velke mire rusiva cinnost destovych
vod a vod z tajiciho snehu.
Geologicka charakteristika:
Moravskoslezske Beskydy jsou soucasti flysoveho pasma Zapadnich
Karpat, ktere ma prikrovovou stavbu. Z regionalne geologickeho
hlediska nalezi uzemi k godulskemu vyvoji slezskeho prikrovu
flysoveho pasma Karpat. Godulske souvrstvi zde predstavuje enormne
mocny a plosne znacne rozsahly komplex vrstev piskovcu a castecne i
jilovcu a slepencu. Jedna se o mocne lavice glaukonitickych
piskovcu s vlozkami nevapnitych, nepravidelne bridlicnatych jilovcu
a slepencu (stari krida). Lokalita se nachazi v zvlnene depresi.
Jedna se o nejrozsahlejsi pseudokrasovy jeskynni system v
Beskydech. Jeskyne je tvorena systemem tektonickych puklin se
zaklinenymi nebo prekrytymi piskovcovymi bloky. Jeskynni
pseudokrasovy system je 370 m dlouhy. Celkova vymera je 3,5 ha.
Vstup do jeskyne o rozmerech 0,4 x 0,5 m se nachazi pod odkrytou
skalni stenou.
Edit 3.11.2011, Orcus Bohumin
www.orcus-speleo.cz: Jeskyne Cyrilka opet delsi
Do dnesni doby dosahovala delka jeskynniho systemu Cyrilka 375 m.
Pri novem mapovani pomoci digitalnich pristroju DISTO-X byly
objeveny nove casti jeskyne. Jde zejmena o koncove casti chodeb
Stare casti jeskyne, kterym nebyla po mnoho let venovana pozornost
a ktere byly az nyni prodlouzeny v jednom pripade az o desitky
metru. Podarilo se take najit propojeni mezi dvema vetvemi ve Stare
casti jeskyne o delce 7 m a take navazujici rozsedlinovo-sutove
prostory. Novinkou je nalezeni dvou dalsich mist s vyskytem drobne
krasove vyzdoby. Jedna se o brcka delky nekolika cm a kalcitove
nateky. Byl vytvoren novy podrobny plan jeskyne, ktery velmi dobre
dokumentuje situaci podzemnich prostor v sesuvu. Zda se, ze
jeskynni system zasahuje vyse do protisvahu. Take vyslo najevo, ze
nejhlubsi cast (-16 m) se nachazi v koncove casti Stare casti,
naopak Nova cast jeskyne probiha melceji pod povrchem.
Celkova delka jeskyne nyni dosahuje 511 m.
Celkova denivelace jeskyne nyni dosahuje 16 m.
Jeskyne Cyrilka je nejdelsi jeskyni ceske casti flyse Zapadnich
Karpat a po Teplicke jeskyni druhou nejdelsi nekrasovou jeskyni v
Ceske republice.
Sirotek v Radhosti
Ve vesnici Dolni Becve u paty travnateho
Radhoste zil za starodavna Hansa, clovek chudobny, ktery ze
skrovneho vydelku zivil mimo ctyri vlastni deti jeste desetileteho
synacka po svem neboztiku bratrovi. Zili ve velike nouzi a bide, a
tak Hansa, aby mel vice pro vlastni deti, ubiral na strave svemu
synovci. Hoch presto mel sveho stryce rad a ochotne vykonaval
vsechny prace ve staveni i na poli, ktere mu nakazal.
Jednou v zemi nastal veliky hlad, na poli se
nic neurodilo a Hansa se svymi detmi vstaval od stolu nenasycen a
tu zapocal uboheho Michalka povazovat za jedlika zbytecneho,
vyziraveho, ktery je na skodu hospodarstvi. Pod zaminkou, ze se z
nouze dal na hledani pokladu, zavedl jej s sebou do jeskyni v
Radhosti. V mnohonasobnem klikatem bludisti uvnitr hory chlapec na
nej cekal a netusil, jaky ukrutny konec zivota mu stryc uchystal.
Michalek zustal ve tme sam, bez louce, pod chatrnymi zebriky a
nadarmo se pokousel vyjit z podzemi. Narikal v hlubokych
rozsedlinach, lezl po ctyrech a hmatal ve tme pred sebou. Najednou
mu noha uklouzla a padal do hlubiny, chytal se vseho, az se
zastavil na nejake stene o vycnelky a dva z nich ulomil. Opatrne
vylezl a spice, ktere stale drzel v ruce, vstrcil do tlumoku.
Nenasel cestu pres hucici podzemni reku, srdnate do ni skocil a
preplaval na druhou stranu. Po delsim case konecne nasel cestu ven
na svetlo bozi.
Michalek bloudil krajem od jedne vesnice ke
druhe a nikde nechteli otrhaneho chlapce prijmout, az zabloudil do
jednoho hradu, kde prebyval nezenaty a privetivy hradni pan.
Michalek vyzebral od kuchare kousek chleba a sedel na velikem
kameni na dvore a z mosny vytahl velky zavirak, kterym si ukrajoval
sousta. Pri tom mu vypadly na zem ty dve spice, ktere predtim
ulomil v Radhosti. Hradni pan jej pozoroval a zpozornel, kdyz se
spice zlate zaleskly. Nechal si hocha zavolat a ten mu povypravel
cely svuj pribeh a take, jak nabyl ty spice, ktere byly z ryziho
zlata. Pan si jej nechal na hrade a nechal jej vycvicit ve vsech
rytirskych dovednostech, a nemaje zadne svoje dite, zacal jej za
vlastniho povazovat. Po smrti sveho pestouna se Michal stal dedicem
jeho majetku a velmi zamoznym clovekem.
Jedenkrate stal u okna na nahradi a dival se
do nadvori. Tu uzrel stareho nemocneho cloveka, jen zcasti
zahaleneho do roztrhanych hadru, jak zebra na moste pred hradem.
Nechal jej privest do hradu a poznal stryce Hansu. Chudak mu
dekoval za milosrdenstvi a vypravel, jak prisel do dluhu, chalupu
musel prodat a zil bidne v chleve u sveho kmotra, nez ho vyhnali z
domu. Tri deti mu zemrely na nestovice a ze ctvrteho se stal lump a
vyvrhel. Michal mu podal nuz zavirak, aby si mohl k polevce
prikrojit chleba. Tu stryc Hansa poznal sveho nevlastniho synka a
dekoval Bohu za to, ze mu nedal zhynout v Radhosti, kam ho pred
lety proradne zavedl.
Cache je dostupna celorocne a neni
kvuli ni nutne lezt do jeskyne.